Zídky ve svahu


Máte zahradu se složitým terénním profilem? Nejjednodušším řešením je její rozčlenění na několik teras pomocí různých zídek. Jakou zídku ale zvolit?

Betonové bloky mají díky štípanému povrchu přírodní vzhled.

Suchá zídka Klasikou je suchá zídka, která může stát volně a rozčleňovat zahradu, podpírat svah nebo lemovat vyvýšené záhony. Sestavuje se z přírodních či umělých kamenů, které drží pohromadě vlastní váha. Kvůli stabilitě by výška suché zídky neměla překročit metr a půl. Kameny můžete volit různé – pískovec, vápenec, břidlici nebo žulu, v jedné zahradě používejte ale vždy jen jeden druh. Jednotlivé kusy by neměly být zvětralé nebo poškozené. Umělé nebo pravidelně tvarované kameny se hodí více do formálnějších zahrad, přírodní kameny naopak vyniknou ve venkovských. Při stavbě je třeba dbát na to, aby na sebe svislé spáry mezi kameny nenavazovaly. Důležitá je provázanost, tj. pokládání kotevních kamenů neboli vazáků napříč zdí, kolmo na kameny skládané podélně, tzv. běhouny. Zvláště u opěrných suchých zdí může zadržovaná voda způsobit jejich protržení. Proto musí být za zídkou a pod ní vybudováno ze zhutnělého štěrku tzv. sběrné lože a ve spodních řadách zdi by měly být mezi kameny vsakovací mezery. Betonové prvky Daleko mladší je systém betonových bloků, z nichž lze postavit na sucho opěrné zdi. Jde o výstavbu zdí bez malty, betonu či stavebního lepidla, jednotlivé bloky se spojují pomocí různých kotevních prvků. Výrobci nabízejí bloky rozličných velikostí, barev a povrchů. Některé umožňují postavit zdi rovné, jiné i stěny ustupující či zakřivené do oblouku. Výškové rozdíly v zahradě mohou překonat také betonové palisády, které využijete i pro vizuální oddělení jednotlivých částí zahrady. Prodávají se v různých velikostech, tvarech a barvách i povrchových úpravách a od výšky 1,5 metru v sobě mají výztuž pro zpevnění. Nejpoužívanějším tvarem je betonová kulatina, obzvláště profily, které k sobě přisedají, k dostání jsou ale i hranoly. Stabilitu palisád zajišťuje kolmé uložení buď přímo do země, nebo betonového základu. Ukotvena by měla být vždy třetina celkové výšky palisády. Snadným řešením pro stavbu zídky jsou i betonové vegetační tvárnice různých tvarů, rozměrů a barev. Jednotlivé svahovky se jednoduše poskládají vedle sebe do vrstev přímo nad sebou nebo s určitým odskokem podle svahu, vyplní půdou, případně osázejí rostlinami. Stavět z nich lze zdi rovné, do oblouku, opěrné, a to vše rychle a bez problémů. Strohost betonu mohou změkčit rostliny. Ve svahovkách jim ale omezený prostor nedovolí, aby se rozrůstaly, a výsadba nepůsobí přirozeně. Rostliny v tvárnicích navíc vyžadují pravidelnou zálivku. Moderní gabiony Opěrné zídky můžete vytvořit i z gabionů menších rozměrů. Objem stavby si ale nechte kvůli statice předem propočítat. Pro lepší estetický dojem je možné tyto kameny v kleci nechat částečně porůst popínavými rostlinami. Pozor na stabilitu Stavbu jakékoli opěrné zídky vyšší než 80 centimetrů nepodceňujte. Aby odolala tíze mokré zeminy za ní, musí být zabezpečena proti průsaku. Zvláště výstavbu zídky v blízkosti domu raději konzultujte s odborníkem. Zděná klasika Ke zpevnění většího svahu je mnohdy vhodnější stabilnější zděná zídka s kvalitním základem. Nejpevnější je betonová, ať už z betonu litého přímo do klasického bednění vyztuženého kovovými pruty nebo z dutých betonových tvárnic, do kterých se vloží výztuž a pak nalije beton. Cihly nejsou pro stavbu vyšších opěrných zdí dost pevné, můžete je ale na betonovou zídku přizdít nebo použít cihlový obklad z lícového zdiva. Stavět můžete i z opracovaného přírodního kamene. Důležitá je u opěrných zděných zídek drenáž. Ponechte proto ve zdi u země průsakové otvory nebo za zídku nainstalujte drenážní trubky, které vyústí z čela zídky. Zídku zezadu zasypte nejprve štěrkem a teprve poté pískem s půdou. FOTO: SHUTTERSTOCK A THINKSTOCK

Zídky ve svahu


Komentáře

Napsat komentář