Zimní zahrada


Zimní zahrada je ideálním místem nejen pro celoroční pěstování teplomilných rostlin, ale také příjemným prostředím k relaxaci. Jde o poměrně náročnou a také drahou stavbou. Je-li ovšem dobře udělaná, stává se ozdobou domu.

Zimní zahrady jsou vhodné nejen na odpočinek, ale jsou také ideálním místem k pěstování středomořských rostlin.

Je rozdíl mezi zimními zahrady, které jsou vytápěné a lze je využívat celoročně, a těmi sezonními. I ty však dokážou prodloužit léto o několik týdnů nebo měsíců podle toho, jak jsou orientované vůči světovým stranám a tedy i slunečním paprskům.

Záleží na kvalitě skel

Rozdíl mezi sezonní a celoroční zahradou není pouze v tom, zda je vytápěna nebo ne, ale také v použití skel. Správně by měla být zvolená jiná u svislých stěn a jiná na střechy. Během jarních a podzimních měsíců, kdy je slunce nízko, může zahrada sloužit také jako sluneční kolektor, který domu teplo dodává. Na výrobu svislých stěn se proto používají klasická izolační skla s vyšší propustností tepla směrem dovnitř. Ovšem v létě, kdy má vzduch více než třicet stupňů, je další teplo nežádoucí. V tu dobu však bývá slunce vysoko a paprsky dopadají do zahrady hlavně střechou, proto se na její konstrukci volí zasklení odrážejí sluneční záření. I skla opatřená speciální reflexní vrstvou je vhodné zastínit například roletami, žaluziemi nebo předokenními rolety, s jejichž pomocí se dosáhne příjemnějšího klima uvnitř zahrady.

Často se také střechy zimních zahrad dělají z polykarbonátových desek. Důvodů je více: polykarbonát prakticky nic neváží, proto nezatěžuje konstrukci. Dále jde o materiál, který má od určité tloušťky výborné tepelně-izolační vlastnosti, navíc je i bezpečnější.

Celoroční zahrady samozřejmě musíte také vytápět. Nejelegantnějším řešením jsou konvektory umístěné v podlaze, ze kterých sálá teplo mřížkami, jež jsou jediné viditelné. Další možností nebo spíš velmi příjemným doplňkem je podlahové topení. Jsou-li venku vysoké mrazy. Ovšem zahrada se obejde i bez topení. Pokud v zimě přijdou velké mrazy, stačí zavřít spojovací dveře mezi ní a domem a nevyužívat ji. I tak bude užitečná, působí jako další izolační vrstva, která brání úniku tepla.

Většina lidí dává přednost dřevěné konstrukci, mnohem důležitější je však způsob zasklení. To musí na jaře a na podzim propouštět sluneční paprsky dovnitř a naopak v létě je odrážet pryč.

Důležité větrání

K příjemné relaxaci potřebuje člověk nejen vhodnou teplotu, ale také čerstvý vzduch. Existují dva základní způsoby, jak větrat zimní zahradu. První je založený na cirkulaci a základním fyzikálním pravidlu, že horký stoupá nahoru a studený se drží u země. V zimní zahradě potom stačí otevřít proti sobě boční díl a část střechy. Stále více firem nabízí systém, který dovoluje otevřít střechu ze dvou třetin i více. Komfortní je jejich posun elektromotorem ovládaným tlačítkem či spínačem. Ovšem někteří lidé i firmy jsou proti otevírání střech u zimních zahrad. Argumentují tím, že používáním dojde přece jen po čase k určitému opotřebení materiálu a střechou může do zahrady začít téct. Ti potom navrhují větrat pouze otevřením dvou svislých oken proti sobě. V tomto případě je dobré zahradu ještě doplnit ventilátorem, který přispěje k lepšímu proudění vzduchu.

Vždy ale dodržujte pravidlo, že aspoň patnáct procent z celkové plochy zimní zahrady by mělo být kvůli dostatečnému vyvětrání otevíratelných. Může to být i mnohem více, záleží například na orientaci stavby. Rozhodně se tato plocha liší, jestliže si pořizujete zahradu obrácenou na jih nebo západ, která kryje bazén nebo tady chcete trávit příjemné letní večery. Potom budete chtít otevírat maximální možnou plochu. Jiní, kteří chodí do práce později a vrací se až za tmy, raději volí zahradu orientovanou na východ, aby tady mohly při východu slunce snídat. Stejně tak se jinak projektuje zahrada, která má sloužit třeba jako pracovna.

Podle orientace stavby na světovou stranu by mělo být minimálně patnáct procent oken otevíratelných. Na jih a západ to samozřejmě může být mnohem více.

Dřevo nejžádanější

Nejvíce lidí volí konstrukci zimní zahrady ze dřeva, která je zpravidla vyrobená z lepených hranolů. Nejčastěji se používají běžné dřeviny jako na výrobu oken, ale zvolit si můžete také například kanadskou borovici nebo kanadský dub. Rámy mohou být i z plastu a hliníku nebo jako kombinaci těchto materiálů. Jejich povrchová úprava je natolik kvalitní, že se o ně nemusíte skoro vůbec starat. Dřevo stačí natírat přibližně jednou za šest až osm let, ostatním materiálům se věnujete ještě méně.

Podobně existuje několik typů dveří. V nabídce jsou jak klasické, tak posuvné nebo skládací jako harmonika. Klasické jsou sice nejlevnější, ale posuvné nebo skládací umožní otevřít prakticky celou stěnu. A to bez toho, aby v podlaze zbyla kolejnice nebo vodicí lišty. Zimní zahrada se pak snadno změní v otevřenou terasu.


Jaké vybrat rostliny?

V zimních zahradách, zvlášť těch orientovaných na jižní, jihovýchodní nebo jihozápadní stranu se daří především rostlinám ze Středomoří. Vyhovuje jim dlouhé teplé léto, hodně slunce i světla a oproti tomu chladnější zima, kdy teplota neklesá pod pět stupňů Celsia. Tedy stejné podmínky, jaké nabízí zimní zahrada, jen ve velkých mrazech je třeba prostor přitápět, aby nedošlo k zmrznutí květin.

Pro pěstování v zasklené zahradě jsou vhodné:

  • Oleandr
  • Citroník lemonový
  • Mandarinka
  • Levandule
  • Fíkovník
  • Datlovník
  • Bugenvilea
  • Opuncie
  • Granátové jablko
  • Olivovník evropský
  • Agáve
  • Myrta obecná
  • Durman Žumara
  • Ibišek
  • Akácie
  • Yzop
  • Šalvěj

 

Magdaléna Krajmerová, foto Shutterstock

 

Více informací se nachází v říjnovém vydání z roku 2017.

Komentáře

Napsat komentář