Láska k zahradě prochází kompostem

Rubrika: Pro úklid zahrady

Kultura národa se, lapidárně řečeno, pozná podle toho, jak důstojně a ekologicky zvládá likvidovat zbytky civilizačních činností a zda je dokáže zpětně zužitkovat. Stejným způsobem se rozlišují i zahrádkáři. Ti, kteří chtějí mít zahradu pěkně upravenou a záleží jim na kvalitě kompostu, se poohlédnou po kompostéru, ostatní sypou zahradní odpad na nevzhlednou hromadu.

Kompostováním získáte především kvalitní hnojivo, které zadržuje vodu.

Ekologicky čistý a kvalitní kompost lze získat jen přírodní cestou za přítomnosti živých organismů – půdních bakterií, které se podílejí na rozkladném procesu. K tomu je však zapotřebí kompostovat jen to, z čeho se vytvoří kvalitní humus, a zvolit při kompostování správný postup.

Kompost není skládka

Nejcennějším materiálem pro získání kompostové zeminy jsou zbytky rostlinného původu (odkvetlé rostliny, natě, tráva, listí), chlévský, králičí či drůbeží hnůj a ostatní komponenty, mezi něž se řadí zemina, piliny, dřevěný popel, písek či nehašené vápno. Zásadně sem nepatří čerstvý výběžkatý plevel (svlačec, bršlice kozí noha, pýr), jehož zkompostování je možné buď po předchozím usušení, nebo ve formě kvašených hnojivých roztoků. Také dřevnaté a snadno zakořeňující části rostlin (bez černý, planá růže) nemohou být kompostovány přímo, ale jen po předchozí úpravě v zahradním drtiči. Z hlediska hygieny není vhodné kompostovat ani napadené části rostlin a zbytky živočišného původu, které lákají nezvané návštěvníky, jako jsou myši, potkani a dravci. Výjimku tvoří kosti, které jsou ale upotřebitelné pouze mleté. V kompostu by se nikdy neměly objevit chemikálie, plastové hmoty či textilie. K jejich likvidaci jsou určeny kontejnery na tříděný a nebezpečný odpad.

Kam s ním?

Kompostovat lze materiál volně na hromadě nebo v různých boxech z rozličných materiálů. Objem kompostéru musí odpovídat objemu kompostovaných surovin. Při výběru kompostovací nádoby je důležité zohlednit přístup vzduchu k materiálu a snadnou možnost překopání kompostu. Zejména v zahraničí jsou oblíbené tzv. otočné kompostéry, zpravidla ve tvaru sudu, do nichž vhodíte bioodpad a kompostérem zatočíte. Dojde tak k promíchání čerstvého materiálu s již částečně rozloženým a kompost se současně provzdušní. Vhodné podmínky pro kompostování splňují i dnes často kupované plastové kompostéry, které si nekladou žádné nároky na údržbu, jejich použití omezuje fyzickou námahu spojenou s přehazováním kompostu a lze z nich získat kvalitní biohumus za poměrně krátkou dobu. Kompostér je nejlepší umístit do polostínu na rovnou plochu v zahradě tak, aby nenarušoval estetický rámec okolního prostředí a zároveň k němu byl snadný přístup.

Pravidla kompostování

Do spodní části kompostu se ukládá hrubý a vzdušný, případně rozdrcený materiál (větve), který zajistí odtok nadbytečné vody z kompostu a cirkulaci vzduchu.
Materiál určený ke kompostování vždy dobře promíchejte, čím pestřejší bude, tím lépe. Pozor však, kompostér bude fungovat jen v případě, že v něm vytvoříte správný poměr odpadu s převahou dusíku a odpadu s obsahem uhlíku. Tráva a rostlinný materiál by přitom měly představovat pouze třetinu až čtvrtinu kompostovaného odpadu, převažovat by měla například štěpka, hobliny nebo loňské listí. Obecně platí, že čím starší, tmavší a dřevnatější je materiál, tím je v něm více uhlíku, a čím je čerstvější, zelenější a šťavnatější, tím obsahuje více dusíku.
Ke směsi kompostovaných surovin je vhodné přidat také zeminu, kompostové bakterie či urychlovač zrání anebo již zralý kompost či chlévský hnůj.
Vkládaný materiál zvlhčete přidáním vody a optimální vlhkost kompostu pravidelně kontrolujte. Stačí zmáčknout kompostovaný materiál v ruce – nesmí z něj téct voda, ale po rozevření pěsti by měl držet tvar hrudky.
Po naplnění kompostovací box zakryjte, například starým kobercem. Plastový kompostér se uzavře víkem, které však musí zůstat v létě pootevřené, u uzavřených kompostérů plní funkci větrání otevřený ventil. Obsah kompostéru se pak působením rozkladných procesů zredukuje až o polovinu.
Při zmenšování objemu klesá v kompostovaném materiálu i obsah vzduchu. U volně loženého kompostu je proto třeba materiál jednou za dva měsíce přeházet, v otočném kompostéru tato práce odpadá. Konstrukce plastových kompostérů překopávání kompostu neumožňuje, k jeho promíchání by bylo nutné kompostér rozebrat.

Kompostování není věda

Při tříkomorovém systému kompostování se do prvního boxu vkládá bioodpad.

Zrání kompostu probíhá v několika fázích. V prvních týdnech v kompostu výrazně stoupá teplota a materiál se začíná rozkládat. Po třech až šesti týdnech teplota postupně klesá, kompost je již částečně rozložen a začnou se v něm objevovat užitečné mikroorganismy a žížaly. Poslední fáze zrání trvá 16–20 týdnů, kdy lehká a hrudkovitá struktura kompostu vypovídá o dokončeném procesu rozkladu. Vyzrálý kompost je drobivý, tmavě hnědý a voní po lesní půdě a podle podmínek jej získáte za půl roku až za rok. Na to, aby se proces kompostování nastartoval, musíte ale začít kompostovat větší množství odpadu najednou, ideálně tak kubík. Pro zkrácený kompostovací proces je nutné nádobu naplnit jednorázově, jinak nedojde k tepelnému efektu, který tlení urychluje.

Urychlení zrání

Urychlovače kompostu napomáhají rozkladu organické hmoty. Nejde však o žádnou chemii, protože urychlovače obsahují užitečné bakterie, enzymy a humifikační organismy, které nastartují a zrychlí kompostovací proces. Kvalitní biohumus lze s urychlovači získat až pětkrát rychleji než při běžném kompostování, což znamená, že při použití urychlovače je kompost hotový už za necelé tři měsíce. Urychlovače se prodávají v granulích nebo jako roztok, který se ředí vodou. A pro zapřisáhlé ekology je na trhu i biourychlovač – vodní koncentrovaný extrakt ze směsi několika druhů bylin.

Pořízení kompostéru

Proč si koupit kompostér? Je snadno přemístitelný, lze v něm regulovat teplotu, vlhkost, přístup vzduchu a světla, uspoří místo na zahradě (nahradí rozlezlou hromadu) a dobře vypadá. Kompostéry se prodávají buď otevřené s víkem či bez, nebo uzavřené s víkem a otočným ventilem pro regulaci přístupu vzduchu, který současně zabraňuje převlhčení a omezuje zápach. Pořídíte je v nejrůznějších velikostech, od malých o objemu 400 litrů až po nádoby o objemu 700 litrů, které jsou určeny pro zahrady nad 300 m2.

FOTO: THINKSTOCK A ARCHIV FIRMY JELINEK TRADING S.R.O.

Láska k zahradě prochází kompostem