Proč beton sluší trvalkám?

S Robertem Kaźmierczakem, spoluzakladatelem zahradního ateliéru Rock&Flower, který nedá dopustit na tvárnost betonu a krásu geometrických linií jsme si povídali o současných trendech v zahradní architektuře.

Zatímco v minulosti se beton spojoval hlavně s exteriéry, s praktičností a funkčností, v posledních letech si designéři tento kompozitní stavební materiál oblíbili i pro jeho estetické vlastnosti – a dokonce se v podobě květináčů, váz a stolů probojoval i do interiérů. Kreativitu, s níž se dá beton využít při navrhování zahrad, nám v rozhovoru přiblížil Robert Kaźmierczak, který si beton zamiloval už při studiu krajinářské architektury v rodném Polsku.

foto: Rock and Flower CZ

S betonem pracujete u 90 % zakázek vašeho studia Rock&Flower. Co všechno se z něj na zahradě vytvořit?
„Téměř cokoli, co si vymyslíme! Musíme samozřejmě najít vhodného dodavatele, který umí naši vizi realizovat, ale mě osobně si beton získal právě svojí plastičností. Můžeme z něj vytvořit sochu, opěrnou zídku, krásné schodiště, zděné truhlíky na rostliny, atraktivní základ pro vodní prvek… Věřím, že když se beton hezky zpracuje, může sám o sobě sloužit jako dekorace zahrady – horizontální i vertikální.”

S betonovými doplňky už se dokonce setkáváme i v obývacích pokojích… Čím si vysvětlujete popularitu tohoto materiálu?
„Spoustě lidí určitě vyhovuje jeho bezúdržbovost. Pokud se smíříte s tím, že beton stárne a získává patinu, díky čemuž se jeho vzhled rok od roku mění, může vás těšit, že nevyžaduje žádnou povrchovou úpravu. V interiérech navíc prvky z betonu umí narušit předvídatelnost. Působí neobvykle, takže na principu kontrastu upravují prostor, přináší do něj originalitu a novou dynamiku. Na zahradě zase beton svou neutrální koloristickou bází tvoří velmi hezké pozadí pro výraznější prvky – ať už máme na mysli rostliny, nebo zahradní nábytek. My v Rock&Flower rádi kombinujeme beton s dalším surovým materiálem, a sice s ocelí korten, jejíž rezavá barva na betonu krásně vynikne.”

Pamatujete si ještě vůbec den, kdy jste si řekl, že beton bude vaše srdcovka? Odkazuje na něj dokonce i název vašeho ateliéru…
„Geometrické zahrady mě nadchly už před patnácti lety, kdy se beton začínal objevoval na zahradách třeba v Anglii. Přiznám se, že jsem během studií v Poznani docela bojoval s tím, co nás na vysoké škole učili. Skladba pedagogů tam byla poměrně konzervativní, takže nám stále ukazovali zahrady, které byly hodně žádané v osmdesátých a devadesátých letech, ale dnes už se nedělají – kompozice z kulatých tújí, k tomu nějaký smrček a vše v co nejodlišnějších barvách, aby to působilo zajímavě.”

foto: Rock and Flower CZ

Jaký trend vládne zahradní architektuře v současnosti?
„Udržitelnost, respekt k přírodě, ke krajině. Tento trend se promítá i do údržby zahrady: na jedné straně řešíme problémy se suchem, na druhé straně lidé tráví spoustu času v práci, a tak potřebují, aby výsadba nevyžadovala příliš mnoho vody ani péče. Ještě před pár lety klienti toužili po velké travnaté ploše, dnes se naopak trávníky zmenšují. Ustupují také závlahové systémy– musíme totiž předem počítat se situací, kdy místní vyhláška zalévání zakáže, a rostliny zvyklé na 24hodinový přísun vody by potom odumřely. My naopak potřebujeme, aby rostliny zálivku nevyžadovaly, aby přirozeným způsobem zakořeňovaly a dostávaly se do hlubších vrstev země. Závlaha se proto dnes typicky omezuje pouze na trávník – ten se v létě bez vody neobjede, suché trávy by jen těžko fungovaly jako venkovní koberec, po němž se dá běhat bosky.”

Zmínil jste respekt k přírodě, ke krajině… Jak to jde dohromady se zahradami plnými dokonalé geometrie a betonových prvků?
„Mezi našimi klienty převažují majitelé městských zahrad – a podle mé zkušenosti je u developerských projektů mnohem lepší přiznat, že jde o uměle vytvořený prostor než se za každou cenu snažit, aby zahrada vypadala přirozeně. Uvnitř satelitního městečka jen těžko můžete navazovat na okolní krajinu – jediné, na co byste mohli navázat, je uměle vysázený špalír stromů. Zahrady, které navrhujeme, tvoří designový prvek, jakýsi vlastní svět uprostřed většího komplexu. Geometrické linie mají tu výhodu, že nestárnou, a když se zjemní luční výsadbou, dá se do zahrady promítnout i jistý respekt k lokální krajině.”

foto: Rock and Flower CZ

Všímám si, že se na zahradách ustupuje také od barevných dětských hřišť a laviček, naopak teď návrhům vévodí přírodní dřevo. Za tento trend také vděčíme snaze o udržitelný životní styl?
„Částečně ano – klade se důraz na multifunkčnost a obměnitelnost herních prvků, protože děti rychle rostlou a co je baví jeden rok, další už nemusí. Lidé si také začínají uvědomovat, že kýčovitá zahrada, ve které každý prvek křičí a snaží se dominovat, není správná cesta. Zrovna dětské skluzavky, houpačky a prolézačky zabírají poměrně dost místa, a když se vyrobí z přírodních materiálů, opticky se krásně ztratí v zeleni.”

Když srovnáte navrhování zahrad v České republice a v Polsku – liší se nějak výrazně přání klientů?
„Rozdíly už se dost stírají, ale u polských klientům vnímám, že chtějí, aby zahrada spíše patřila k domu než k nim samotným. Tolik tedy neřeší, co se jim líbí nebo jak rádi tráví čas, spíše kladou důraz na to, aby zahrada svým stylem seděla k architektuře domu, aby dotvářela pozemek. Češi více touží po uvolněných zahradách, které si tak trochu žijí svým vlastním životem.”

Robert Kaźmierczak

foto: Rock and Flower CZ

pochází z Polska, kde také absolvoval Přírodovědeckou univerzitu v Poznani, obor krajinářská architektura. Do praxe se vrhnul už během studií: když nasbíral dost zkušeností v návrhářských firmách, založil se spolužačkou vlastní ateliér Rock&Flower. Rok po získání inženýrského titulu Robert Kaźmierczak přesídlil do Prahy, kde žije dodnes. Pod značkou, jež se netají láskou k betonu, projektuje zahrady nejen v ČR, ale i v Polsku, Švédsku nebo Německu.

Jak probíhá spolupráce se zahradním architektem?

„Pokud uvažujete o tom, že zaměstnáte zahradního architekta, snažte se ho oslovit nejdříve – klidně s půlročním nebo ročním předstihem. Běžně se nám stává, že poptávky, které dostaneme na jaře, začínáme řešit až na podzim. Zahradní architekti bývají velmi vytížení a totéž platí pro kvalitní realizační firmy,” přibližuje situaci na českém trhu Robert Kaźmierczak. Jistou dávkou trpělivosti byste se měli obrnit i v momentu, kdy si se svým vysněným zahradním architektem konečně potřesete pravicemi; práce na zahradním projektu se totiž nepohybuje v řádu dnů ani týdnů. „Celý proces projektování – od úvodní schůzky až po předání projektové dokumentace – trvá tři až pět měsíců,” upozorňuje zahradní architekt. Výsledná doba, již dotažení projektového návrhu zabere, závisí především na velikosti pozemku. A co se během těchto měsíců děje? Konkrétní postup se logicky může lišit podle toho, jaký zahradní ateliér vás nadchne svými projekty recenzemi, my v rámci příkladu z praxe zůstaneme u Rock&Flower.

foto: Rock and Flower CZ

1. První kontakt
Nejjednodušší způsob, jak oslovit zahradní ateliér, vede přes e-mailovou adresu. Na základě poptávky vám architekti připraví cenovou nabídku – tedy za předpokladu, že projekt zapadá do jejich stylu. „Přijímám opravdu jen zakázky, které nás baví, u kterých cítím, že s klientem najdeme společnou řeč,” dodává na vysvětlenou Robert Kaźmierczak.

2. Dotazník
Když z pozice zákazníka kývnete na cenovou nabídku, dostanete klientský dotazník. Na základě vašich odpovědí se architekti mohou snadno a rychle zorientovat ve vašem osobním vkusu i v aktivitách, které na zahradě rádi děláme.

3. Osobní seznámení
„Společně a do detailů si projdeme jednotlivé body dotazníku, což nám umožňuje vést efektivní diskuzi,” líčí spoluzakladatel Rock&Flower. Úvodní schůzka se nekoná v kanceláři, ale přímo na vašem pozemku, aby se architekt mohl seznámit jak s vámi, tak i s prostorem, jehož úpravu bude navrhovat.

4. Skica
Aby se zahradní architekt ujistil, že projekt „jde správným směrem”, jako pomyslná mezizastávka mu poslouží skica projektu. „Nad skicou se znovu potkáváme s klientem, řešíme, zda na něj návrh dělá dobrý dojem a co by případně rád změnil,” popisuje zahradní architekt. Cílem setkání není, aby ateliér „vnutil” klientovi svůj návrh, naopak dává oběma stranám prostor pro diskuzi.

5. Vizualizace
Aby si klient udělal představu, jak bude jeho zahrada vypadat, architekt mu na další schůzku připraví vizualizaci prostoru. „V tuto chvíli už se bavíme o základních materiálech a rostlinách, ale zatím nejdeme do detailu,” říká Robert Kaźmierczak.

6. Technická dokumentace
Jakmile si klient vizualizaci odsouhlasí, začíná příprava technické dokumentace rozdělená do dvou kroků: nejprve architekt konzultuje s klientem konkrétní návrh rostlin a zahradního osvětlení, poté přijde řada na ostatní detaily.

text: Veronika Košťálková, foto: Rock and Flower CZ

Proč beton sluší trvalkám?