Srpen v zahradě

Pokud jste zjara
vysazovali nové keře
růží, nyní po několika
měsících poznáte, jestli
jste jim vybrali dobré
místo.

Staré názvy rostlin

Fantazii, která čiší ze starých lidových názvů rostlin, můžeme jen obdivovat. Přestože dříve nikdo neměl znalosti z taxonomie, vystihují rostliny přiléhavá jména.

Náprstník – jedovatina, náprstek, skřítkovy rukavičky, tota, nápolník

Narcis bílý – arcisek, dřímavec, Josefova hůl, lelujka, májovka

Netřesk – hromotřesk, mužíček, nekřest, nebotřesk, ušní bylina

Leknín – jesenka, luční matečník, naháček, sirotka, vokoun, zimovít

Oměj – alant, enula, oko Kristovo, uspivřed, zlatý traňk

Oman – bačkorky, kočárky, kohoutky, mordovník, psí mor, střevíčky

Osívka – bída, chudinka, hladimor, hladověnka, jarmilka, nouze

Ostružiník – černá malina, černice, ježiník, medvědice

Osladič – osládeř, sládeček, sladké dřevo, sladké kořenky, sladuška

Ostropestřec – mariánský bodlák, bodlák pestrý, kardus Marie, ostropes

Růže v létě

Pokud jste zjara vysazovali nové keře růží, nyní po několika měsících poznáte, jestli jste jim vybrali dobré místo. Trpí-li růže černou skvrnitostí listů, padlím nebo málo kvetou, je to nejspíš vinou špatného stanoviště. Růže je nutné samozřejmě ošetřit, do podzimu byste jim ale měli najít a připravit nové místo. Rostliny nesnášejí vlhké kouty s nedostatkem světla či s nulovým prouděním vzduchu.

Řízkujte pelargonie

Myslet uprostřed léta na další sezonu se zdá trochu předčasné.
Přesto je právě v polovině prázdnin čas na řízkování
pelargonií pro příští rok.

Myslet uprostřed léta na další sezonu se zdá trochu předčasné. Přesto je právě v polovině prázdnin čas na řízkování pelargonií pro příští rok. V této době jsou rostliny v plné síle a díky slunci mají dobře vyzrálé výhony. Neodkládejte to, čím později totiž řízky odeberete, tím menší budou mít šanci na zakořenění. S postupujícím podzimem jsou navíc výhony slabší a jejich vitalita klesá. Odebrané řízky obalte ve stimulátoru, vysaďte je do lehkého substrátu a truhlík umístěte nejlépe do pařeniště nebo stíněného skleníku. Zalévejte je jen přiměřeně, za horka je vhodné také rosení. Kořínky by se měly objevit do dvou týdnů.

Nové výsevy

Pro zahrádkáře začíná v polovině prázdnin doslova druhá sezona. Opět mohou vysévat plodiny s krátkou dobou pěstování, zejména ředkvičky. Počátek srpna je ale posledním termínem k zasetí salátů, které budou v podmínkách babího léta ještě dobře prospívat (odrůdy ´Červánek´, ´Major´, ´Faraon´ a ledové saláty ´Miniko´, ´Ledano´ ). Nyní je čas přepikýrovat i kedlubny vyseté v červnu a červenci. Za pár týdnů dozrají ve skleníku okurky hadovky nebo rajčata, a na volnou plochu tak už budete mít připraveny silné sazenice kedluben (odrůdy ´Luna´, ´Viola´, ´Modrava´ ).

Po sklizni

Bezprostředně po sklizni byste si měli udělat čas na prořezávku a údržbu peckovin, tedy nejčastěji třešní a meruněk. Revize i práce samotná vás nebude stát víc než pár desítek minut na jeden strom , včasná péče se ale určitě vyplatí. Začněte s odříznutím větví polámaných při sklizni nebo větrem. Buď je začistěte nad prvním zdravým výhonem, nebo je odřízněte až u nasazení větve. Záleží na poloze větve a jejího okolí – máte-li v blízkosti vhodnou náhradu rostoucí žádaným směrem, je lepší polámanou větev odříznout celo u. Další na řadě jsou větve zahušťující korunu a suché či nemocné větve – ty odřízněte až u napojení na zdravo u část strom u. Jako poslední přichází na řadu zkrácení příliš dlouhých výhonů (nejčastěji u meruněk). Odstraňte asi třetinu jejich délky, pomůžete tak založení květních pupenů pro příští rok. Všechny větší řezné plochy zatřete stromovým balzámem.

Chraňte ovoce

Staří zahradníci zavěšovali do korun stromů lahve se sladkým roztokem, na který lákali vosy. Šlo o jednoduché opatření, které zabraňovalo napichování ovoce, zejména meruněk a dalších peckovin. I nepatrně poškozená slupka ovoce se totiž stává vstupní branou pro druhotné infekce, především moniliózu. Zvláště vysoké staré stromy mají veliký podíl špatně dosažitelných plodů, které se tak stanou ohniskem nákazy pro další rok.

Sušení bylinek

Slunné prázdninové dny jsou příležitostí doplnit
si zásoby sušených bylinek, případně léčivek.

Slunné prázdninové dny jsou příležitostí doplnit si zásoby sušených bylinek, případně léčivek. Snažte se zaměřit hlavně na kvalitu materiálu a snítky stříhejte za pěkného dne těsně před květem. Nejlepší je sušení na sítech ve stínu, jde ale o prostorově náročnou variantu. Bylinky se mohou sušit i ve svazečcích – ty ale nesmějí být příliš objemné, jinak by vysychaly nestejnoměrně. Suché bylinky ihned ukládejte do popsaných sklenic a nenechte je přesychat, protože pak se většina jemných částí bez užitku odrolí.

Balkonovky v kondici

Letničky na balkoně či terase za sebou mají už skoro tři měsíce. Některé druhy je třeba sestřihnout – podpoříte je tak k dalšímu kvetení. Jde především o petúnie a surfinie, ale třeba i lichořeřišnice, které jste vysévali už v dubnu. U balkonovek, které zimují doma, je nutné pečlivě kontrolovat jejich zdravotní stav, zvláště plíseň listů u velkokvětých begonií a prosychání starších keřů fuchsií. V případě potřeby zasáhněte některým osvědčeným přípravkem nebo květináče přemístěte na lepší místo . Napadení chorobami se totiž projeví mnohem více na špatně zvoleném stanovišti (hlavně stinném a chladném).

Komáři na zahradě

Jakoukoli vodní plochu využijí komáři, aby na ni nakladli vajíčka, ze kterých se zakrátko vylíhnou larvy. V jezírku jsou jejich přirozenými nepřáteli ryby a žáby, horší situace je u sudů, do kterých se zachytává dešťová voda. Některé zahradní sudy jsou už vybaveny víkem, ale nádoby z domácích zdrojů nikoli. Přes horní okraj sudu tedy natáhněte hustou stínovku nebo síťovinu a pevně ji zajistěte. Přes tuto zábranu se komáři k volné hladině nedostanou.

Královna jahod

Česká odrůda jahodníku ‘Karmen’ je velmi plodná a vytváří velké tmavě červené plody, které mají šťavnatou a jemnou dužninu a aromatickou chuť lesních jahod. Tuto odrůdu i další sladké jahody najdete na www.jahodarna-vranany.cz nebo na www.prodej-jahod.cz.

Zakryjte půdu

Při přípravě záhonu pro nové jahodiště nebo výsev špenátu
po sklizeném česneku či cibuli se snažte, aby půda nezůstala
dlouho holá.

Při přípravě záhonu pro nové jahodiště nebo výsev špenátu po sklizeném česneku či cibuli se snažte, aby půda nezůstala dlouho holá. V teplém počasí zemina práší a vysychá, volná plocha je navíc náchylná k zaplevelení. Přikryjte ji proto netkanou textilií nebo namulčujte posečenou trávou. Použít můžete také velké papírové kartony zatížené kameny.

Zalévat!

Víte, tak správně zalévat? Máte pocit, že na tom nejde nic zkazit? Připomeneme vám základní pravidla.

1. Zalévejte přednostně večer. Dobrým termínem je i časné ráno, asi do sedmi hodin.

2. Lepší než jednorázové velké dávky vody jsou vhodnější dvě menší dodané postupně.

3. Spíše než každodenní troška vody je pro rostliny efektivnější větší dávka jednou za tři dny. Rostliny potom hlouběji koření a lépe odolají suchu.

4. Nezalévejte na pevnou krustu půdy, voda pak steče od kořenů úplně jinam. Zeminu je třeba také občas okopat, aby se do ní voda dobře vsakovala.

5. I pro vzrostlé rostliny je vhodnější odstátá dešťová voda než vodovodní.

Záhon pro kosatce

Srpen je ta správná doba pro přesazování kosatců. Kosatce se množí ztlustlými oddenky, které zpola vystupují nad povrch půdy. Vyryjí se rycími vidlemi a rozdělí zahradnickými nůžkami na menší části. Každá nová sazenice by měla mít svůj list, aby snadno obnovila svůj růst. Záhon pro kosatce se zakládá na slunném místě, půda by měla být kvalitní a přiměřeně zásobená živinami. Třebaže zahradní kosatce snesou i sušší podmínky, při zakořeňování potřebují zálivku. Oddenky vysazujte naplocho, měly by být asi ze třetiny nad povrchem půdy.

Přihnojování zeleniny

V plném létě nastává čas na malé přihnojení zeleniny. Ocení ho plodová zelenina, která poskytuje velkou úrodu, zvláště zeleninové tykve a velkoplodé dýně, ale i lilky, venku pěstovaná rajčata či polní okurky a nakládačky. Hnojení uvítají i plodiny, které se pěstují dlouho a sklízejí se až na podzim, zejména košťáloviny. Přihnojte hlavně rostliny na chudších mělkých půdách. Jako hnojivo lze použít kompost a hnojivé zákvasy, střídmě by se měly používat rozpustné přípravky umělých hnojiv typu Kristalon. Jeho dávka by neměla být velká, jinak hrozí neúčinné spláchnutí do spodní vody a nebezpečné zasolení půdy. Vždy je tedy lepší přihnojit zeleninu dvakrát po dvou týdnech v minimální koncentraci než rostliny nárazově přehnojit.

Svilušky útočí

Ve skleníku je v létě horko a sucho,
což vyhovuje sviluškám.

Ve skleníku je v létě horko a sucho, což vyhovuje sviluškám. Nejde však o hmyz, ale o roztoče, kteří na rubu napadených listů vytvářejí typické pavučinky. Listy postupně žloutnou a zasychají a rostlina rychle ztrácí asimilační plochu. V našich podmínkách svilušky nejčastěji napadají skleníkové okurky hadovky. Lze proti nim zasáhnout pomocí biologické ochrany, vyžaduje to ale určitou zkušenost a předvídavost. Namnožení přirozeného konkurenta svilušek – dravého roztoče (Phytoseiulus persimilis) – totiž trvá určitou dobu, a navíc je třeba ho objednat ve specializované firmě. Při masivním napadení je nezbytné zasáhnout pomocí tzv. akaricidů, tedy chemických prostředků proti roztočům. Jde například o přípravky Omite 30 W, Talstar 10 EC nebo Vertimec 1,8 EC. Postřik se musí opakovat.

Postřiky proti plísni

Počátek srpna je klíčový pro zdraví rajčat, jejichž nasazené plody už hromadně zrají. Nákaze plísní bramborovou se vyhnete jen v suchých letech. I keře, které pěstujete na záhonu pod stříškou či přesahem střechy, proto stále kontrolujte a napadené listy odstraňujte. Pokud je třeba zasáhnout chemicky, vyberte si přípravek s krátkou ochrannou lhůtou (třeba Ridomil GOLD MZ 68 WP má ochrannou lhůtu tři dny). Ošetřené keře viditelně označte dnem, odkdy je možné rajčata jíst. Označení nepodceňujte, jde o zdraví vaší rodiny.

Třásněnky na mečících

Jestliže jste na květech mečíků našli světlé cestičky nebo květy byly podivně zdeformované, popřípadě vykvetly jen částečně či vůbec, nejspíše je napadly třásněnky. Tento drobný hmyz se živí sáním šťáv z rostlinných pletiv. Na roz díl od mšic je ale zásah proti třásněnkám problematický, žijí totiž skrytě a rády přežívají hlavně v obalech cibulí a pupenech. Ošetření uprostřed léta už nemá smysl, napadené květy ale ihned odstřihněte a zlikvidujte (nejlépe spalte). Totéž udělejte v říjnu se zbylými nadzemními částmi a po vyjmutí z půdy zbavte cibule obalů a před uskladněním je opláchněte dezinfekcí (Sulka, hypermangan).

Nespěchejte při sklizni

Spěch se nevyplácí ani při sklizni. Ve spěchu můžete zlomit celý výhon a připravit se tak o další, ještě nedozrálé plody – to se stává třeba u paprik. Na papriky, lilky, okurky a dýně s tuhými stopkami se tedy vždy vybavte nůžkami. Zeleninové tykve lze bez problémů vylomit, mají krátké a křehké stopky. Ručně se sklízejí také rajčata. Na kořenovou zeleninu i cibuli je lepší si vzít rycí vidle, se kterými nepřetrhnete kořeny ani za sucha.

Cibuloviny do půdy

Jestli si myslíte, že se cibuloviny vysazují v říjnu, pletete se. Říjen je poslední měsíc pro výsadbu tulipánů. Ale už v srpnu můžete vysazovat modřence, bledule a krokusy. Tento netypický termín vyžadují také řebčíky královské, ocení ho ale i narcisy, které mají vývoj načasovaný jinak než tulipány. Při hloubce výsadby se řiďte velikostí cibulí. Veliké cibule řebčíků ukládejte 20 centimetrů hluboko, narcisy 12 a drobné pět centimetrů hluboko. Pokud budete sázet desítky cibulí, pořiďte si speciální sazeč, na kyblíček cibulek vám stačí úzká zahradnická lopatka. Cibulovinám vyhovuje kyprá, dobře vyhnojená a propracovaná půda, mohou růst i v polostínu.

FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ