Cibulová zelenina

Rubrika: rss-feed, Užitková zahrada

Cibulová zelenina je tak rozmanitá, že se může pěstovat a sklízet po celou sezonu. Kromě tradiční cibule můžete zkusit vysadit třeba zimní či patrovou, které zůstávají na záhonu trvale.

Sklizenou úrodu je nutné pečlivě dosušit.

Nejen česnek působí jako přírodní antibiotikum. Léčivé fytoncidní látky, stejně jako další vitaminy, obsahuje celá skupina cibulové zeleniny. Proto byste ji měli pravidelně zařazovat do jídelníčku. A také ji pěstovat na zahradě. Kombinovat zde můžete jednoleté druhy, jako je česnek, kuchyňská cibule a pór, s těmi, které na záhonu zůstávají trvale, což je cibule zimní a patrová. Brzy na jaře se sklízí cibule ozimá, v zimě pór.

Nejnáročnější je pór

Nároky na pěstování se u jednotlivých druhů liší, nejnáročnější je pór. U nejúrodnějších odrůd může jediná rostlina vážit i tři čtvrtě kilogramu. Aby zelenina takto dorostla, potřebuje dobře připravenou půdu, pravidelné pletí záhonu a přihnojování. Zimní druhy, které se sklízejí až do března, se pěstují přes půl roku. Živiny přijímají a rostou nejen do konce října, ale pokud je nesklidíte, i zjara. Zvlášť při mírné zimě.

Nejen pór, ale i česnek a cibule se řadí mezi rostliny druhé trati, vyberte pro ně záhon druhou sezonu po vyhnojení půdy. Pozor také na plevel – protože se tato zelenina nerozrůstá do okolí, sama si s ním neporadí. Proto musíte záhon pravidelně plít nebo vedle vysazovat druhy, které půdu kryjí a brání tak nejen jejímu zaplevelení, ale i vysychání. Vhodné jsou třeba salát, polníček, okurky, mrkev, červená řepa, cuketa, celer či kedluben. Naopak se nedoporučuje společné pěstování s fazolemi, hráškem, košťálovinami, ředkvičkami nebo černou ředkví.

Sazečka je k dispozici jen u základních odrůd.

Jaká půda je nejlepší

Cibule a česnek nejlépe rostou v lehčí hlinitopísčité půdě, která se dobře prohřívá a také snadno okopává, což je po vzejití či vysazení této zeleniny nezbytné. Pro pór jsou vhodnější spíš těžší hluboce zryté půdy s dostatkem živin i vody. Nejméně náročná je pažitka, zimní či patrová cibule, které porostou na jakémkoli osluněném místě v užitkové zahradě. Zcela nevhodná jsou pro cibulovou zeleninu místa ve stínu se studenou a těžko obdělávatelnou půdou.

Zelenině – nejen té cibulové – prospívá společné pěstování.

Ze semen, či sadby?

S výjimkou česneku, který se jako jediný pěstuje ze stroužků, máte u ostatních druhů na výběr, jestli je budete pěstovat ze semen nebo sadby, tedy ze sazečky u cibule a z předpěstovaných rostlin u póru. Druhá varianta bývá oblíbenější, protože třeba u cibule zkrátí dobu pěstování asi o třetinu na čtyři až pět měsíců. Ovšem nesmí vám vadit, že máte na výběr jen základní odrůdy, jako je ‘Všetana’, ‘Alice’, ‘Karmen’ či ‘Štutgartská’. Jestliže tedy chcete pěstovat nějakou neobvyklou variantu nebo novinku, jste odkázáni jen na osivo.

Cibule pro malé zahrady

Pokud můžete pěstovat cibuli jen na jednom či dvou záhonech, je zbytečné sázet sem obyčejnou kuchyňskou, kterou koupíte běžně v obchodech. Vyberte si raději zajímavé druhy a odrůdy, například:

* Šalotka – tvoří trsy protáhlých cibulí spojené společným podpučím, lidově se nazývá množilka. Pro svou jemnou chuť se hodí hlavně do salátů. Velmi dobře se skladuje, neraší a nevyšeptává. S výsevem začněte nejlépe už koncem února nebo začátkem března. Sklízet a jíst ji můžete za 80 až 130 dní, podle klimatických podmínek. Po dozrání a vyrytí ji nechte ještě pár dní ležet na přímém slunci, aby dostatečně proschla. U nás se pěstuje jediná odrůda, ‘Ambition F1’.

* Lahůdková cibule je také určena do salátů, nejlépe se hodí ‘Lilia’. Anebo takzvanou perlovku zkuste naložit. Odrůda ‘Pompei’ je velmi raná a sklízejí se asi centimetrové cibulky. Seje se hustěji a nejednotí se.

* Zimní cibule neboli sečka je dvouletá až vytrvalá rostlina, která se pěstuje především pro nať, odtud pochází i její lidový název, neboť nať se seče. V okolíku květů se často tvoří drobné množitelské cibulky, které zjednodušují její množení. Po vzejití se vyjednocuje tak, aby v trsu zůstaly tři nebo čtyři rostliny. Na trhu seženete několik odrůd, které se liší svými vlastnostmi – ‘Gerda’ je velmi raná, ‘Entina’ poloraná a ‘Kaj’ a ‘Bajkal’ mohutně rostoucí. Vysévá se v březnu nebo zase od července, to ji ovšem poprvé sklízíte až napřesrok.

* Prorůstavá cibule se také řadí mezi trvalky, jde o raritu, protože skupinka drobných cibulek se nachází ve výšce asi půl metru na vysokém dutém stvolu. Můžete se setkat i s názvem živorodá, neboť na konci sezony se stvol ohne k zemi a zralé cibulky v ní ještě před zimou zakoření. Pokud ji chcete pěstovat, ptejte se po Allium fistulosum var. proliferum nebo i var. bulbiferum. Nabízejí ji některá česká zahradnictví.

Svazková cibule pro jarní sklizeň se vysévá předchozí rok.

Pór

Před výsadbou póru si ověřte, zda máte odrůdy pro letní či zimní sklizeň. Neměly by se zaměňovat. Ty první se vysévají v březnu do truhlíků, stvoly jsou tenčí a delší a sklízejí se od srpna. Druhé jsou větší i více olistěné, vysévají se ven od května a pěstují minimálně do října. Mezi letní se řadí odrůdy i letní ‘Starozagorski Kamuš’, ‘Gigantic Suizo’, ‘Megaton F1’ a ‘Golem’, do zimních ‘Elefant’, ‘Carentan’ nebo ‘Titus’.

Pór pěstujte v půdě bohaté na živiny a potřebuje ochranu před vrtalkou pórovou, která dokáže znehodnotit prakticky celou sklizeň. Nemusíte používat postřik insekticidy, lepší a jednodušší je společné pěstování s mrkví. Tyto druhy se navzájem chrání proti svým největším škůdcům, tedy pochmurnatce mrkvové a vrtalce pórové. Náročnější, ale účinnější je překrývání netkanou textilií ve druhé polovině sezony, kdy se škůdce rojí. Textilii ale musíte nejen dobře zahrnout po stranách, ale počítejte s tím, že pór roste, a na jednom konci ponechte a založte asi půlmetrovou rezervu.

Cibule patrová neboli prorůstavá

Česnek

Pokud chcete pěstovat česnek, nejprve si obstarejte kvalitní sadbu od tuzemských šlechtitelů nebo pěstitelů. Český česnek je totiž chuťově zcela jiný než z jiných evropských zemí, například Španělska. Pěstují se buď odrůdy ozimé, mezi které patří ‘Benátčan’, ‘Dukát’, ‘Džambul’, ‘Havran’, ‘Unikát’ a další, nebo jarní, což jsou ‘Japo II’, ‘Matin’ a také ‘Lumír’. Sadbu si obstarejte už nyní, a to i pro jarní výsadbu. Ozimé se pěstují častěji a vysazují se co nejpozději, třeba až v listopadu, protože při kolísání teplot by je mohly napadnout půdní patogeny. Nabídka odrůd pro jaro není tak široká, tento termín sázení se využívá hlavně v oblastech s dlouhou zimou a silnými mrazy a také tam, kde plodinu ohrožuje houbomilka česneková. Tento škůdce se rojí velmi brzy a poškozuje výhradně česnek vysazený na podzim.

 

 

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock a profimedia.cz

Cibulová zelenina