Co dělat v září

V plné parádě

Právě na přelomu léta a podzimu vynikne
typický tvar a vybarvení okrasných
trav.

Právě na přelomu léta a podzimu vynikne typický tvar a vybarvení okrasných trav. Pokud si chcete některé z nich na zahradu vysadit, využijte toho a prohlédněte si je. Na jaře totiž vypadají v obchodech všechny stejně a s výjimkou kostřav jednu od druhé prakticky nerozeznáte. Za inspirací však nemusíte chodit jen do zahradních center, v tuto dobu jsou krásné i botanické zahrady s rozkvetlými stepními partiemi.

Čas pro narcisy
Třebaže máme jarní cibuloviny – tedy hyacinty, narcisy a tulipány – spojené prakticky s jedním termínem kvetení, mají jednotlivé druhy trochu odlišný čas výsadby. Narcisy se vysazují výrazně dříve než tulipány, klidně už na počátku září. Tulipány si mohou počkat až do poloviny října a v teplejších oblastech se sázejí ještě později. Výsadba hyacintů je někde mezi, ideálně na počátku či v první polovině září.

Rozkvetlý podzim
Konec léta bývá ve znamení jiřinek a mečíků. Kdo se nechce zabývat jejich každoročním vyrýváním, skladováním a jarním vysazováním, měl by si vysadit takové trvalky, které jsou v této době nejkrásnější. Nepochybíte, když sáhnete po stepních rostlinách původem z Ameriky, které spolehlivě kvetou až do října. Na výběr máte třeba zápleváky, kokardy, třapatky a třapatkovky, nádherné jsou i drobnokvěté vytrvalé astry nebo mohutné rozchodníky.

Polozapomenutý tuřín

Tam, kde se daří bramborám, se bude dařit
i tuřínu.

Tam, kde se daří bramborám, se bude dařit i tuřínu. Tuřín patří mezi kořenovou zeleninu,
využitím se ale blíží spíše bramborám. Říká se mu také kolník nebo kvaka, je podobný vodnici a jeho velké „řepy“ s nafialovělou pokožkou mají všestranné využití. Vařený může
zcela nahradit brambory, chutný je i pečený nebo syrový v salátech a mladé listy lze připravovat jako špenát. Tuřín se vysévá v dubnu, vysazuje se do sponu 40 x 30 centimetrů a daří se mu výborně i v chladných horských polohách. Jeho vegetační doba je asi 150 dní a velice dobře se skladuje. V nabídce semen najdete odrůdy ‘Helenor‘ a ‘Dalibor‘.

Podzimní hnojení trávníku
Majitele okrasných trávníků často trápí otázka, kdy přikročit k podzimnímu hnojení, tzn. kdy použít hnojivo, které připraví travní porost na bezproblémové přezimování. Má totiž jinou kombinaci živin než hnojiva pro běžnou sezonu. Je v něm více draslíku (na úkor dusíku), který ovlivňuje růst kořenů a také hospodaření s vodou. Odolnost trávníku proti plísním posiluje i vyšší obsah síry a dalších stopových prvků. U trávníků v nížinách stačí použít podzimní hnojivo zhruba od poloviny října, u zahrad ve vyšších polohách se termín posouvá na druhou polovinu či konec září.

Přesazujte denivky a pivoňky
Konec léta je ideální doba na přesazování a dělení trvalek, které už dokvetly. Denivky mají překvapivě husté a mohutné trsy, na které často zahradnické nůžky nestačí. Proto je lepší
je po vyrytí přeseknout ostrým rýčem. Podobně mohutné trsy mají i pivoňky, které se v září také přesazují. Nezapomeňte ale, že pivoňky nemají rády hluboké sázení a jejich pupeny musejí zůstat na povrchu půdy. Oběma druhům připravte hluboce zrytý záhon se štědrou dávkou kompostu. Hnojem je nikdy nehnojte.

Pečlivá sklizeň
V září dozrávají tykve, okurky polní i nakládačky, cibule a česnek, kukuřice, kořenová zelenina, brambory a další zeleninové druhy. Jejich sklizeň je nutné přizpůsobit počasí i vašim časovým možnostem a správné naplánování a systematická příprava se vyplatí i při zavařování.

Nové sazenice růží

Jestli jste si na konci
jara nařízkovali nové
růže, zatím je ještě
nepřesazujte.

Jestli jste si na konci jara nařízkovali nové růže, zatím je ještě nepřesazujte. I když se už ujaly, nechte je přes zimu na původním místě pod sklenicí a na trvalé stanoviště je vysaďte až následující rok v květnu. Jejich kořenový systém je nyní ještě slabý a při přesazování by se poškodil.

Nezapomeňte na jarní mísy
Zatím je sice brzy na výsadbu cibulovin, ale právě nyní jsou zahradnické obchody plné jejich různých odrůd. V říjnu, kdy se jarní mísy cibulovinami osazují, bude nabídka už dost přebraná. Neškodí tedy si vzpomenout včas a nakoupit všechno najednou, aby bylo jaro vybarvené přesně podle vašich představ.

Opory pro angrešty
Po sklizni drobného ovoce je nutné se o keře trochu postarat. Po vystříhání odplozených a nemocných výhonů je čas také na revizi opor. Uhnilé nebo nízké tyčky u stromkových angreštů a rybízů vyměňte za delší – měly by dosahovat až do korunky. U keřových typů drobného ovoce ležící výhony odstřihněte nebo přivažte, aby neležely na zemi, kde postupně zakoření a zahustí spodní patro. Půdu pod keři vyplejte, opatrně zkypřete a přidejte kompost. Na sušších místech je dobré přidat i vrstvu posečené trávy.

Okrasné česneky
V září je čas i na výsadbu okrasných česneků. Nejčastěji se na zahradu vysazují vysoké druhy Allium giganteum, A. christophii nebo nízký A. karataviense. Tyto cibuloviny jsou hodně dekorativní, vždy ale vypadají lépe ve skupině. Po jejich výsadbě si místo pečlivě označte – česneky raší dost pozdě a snadno je na jaře v záhonu ušlápnete.

Nezbytný řez
Nezapomeňte na konci léta zastřihnout růžičkovou kapustu. Zvláště na dobré půdě s bohatou zálivkou a výživou roste dlouho do výšky a vytváří pak hodně drobných růžiček. Řez na začátku září umožní rostlině nasměrovat veškerou výživu do růžiček, které budu nejen větší, ale i stejně velké. Na méně kvalitní půdě stojí za to ještě rostliny přihnojit kompostem a příliš vysoké kapusty přivázat, aby se při deštích z rozměklé půdy nevyvrátily.

Tráva pod stromy
Možná nevíte, kam na zahradě dřív skočit, ale na posečení trávy pod ovocnými stromy
byste si čas udělat měli. Bude se vám lépe sbírat spadané ovoce a snadněji vyhrabete i listí. Na čisté a uklizené ploše je snazší i manipulace se žebříkem a přepravkami. Důkladné vyhrabání plochy pod stromy železnými hráběmi zničí také larvy hmyzu, které se na podzim v půdě zakuklí. Jde třeba o vrtuli třešňovou, obaleče nebo pilatky.

Proti hořké pihovitosti

Postřik se provádí
přípravkem Wuxal Sus
Kalcium, Kalkosolem
nebo vápenným mlékem.

Jablka pro zimní uskladnění je možné počátkem září ještě naposledy postříkat prostředkem s obsahem rychle dostupného vápníku. Tento prvek brání vzniku hořké
pihovitosti jablek, poruše, která významně snižuje kvalitu podzimních a zimních odrůd. Postřik se provádí přípravkem Wuxal Sus Kalcium, Kalkosolem nebo vápenným mlékem.
Stromy ohrožené touto poruchou chraňte správným hnojením – pravidelně je obrývejte a hnojte kompostem, aby měly silné a zdravé kořeny a vápněte dolomitickým vápencem. Jednu dávku vápence smíchejte s kompostem, druhou aplikujte pozdě na podzim, klidně i na sníh.

Revize letniček
Některé letničky jsou v září ještě pěkné a bohaté, zejména kompaktní trsnaté druhy jako nestařec, kejklířka, gazánie, všelicha nebo kosmatec. Ty můžete ještě přihnojit, protože vydrží kvést i další měsíc. Letničky s dlouhými výhony, jako jsou převislé pelargonie, vějířovky, petúnie nebo hledíkovky, bývají často řídké a kvetou jen na koncích výhonů. Nebojte se je proto zastřihnout, přihnojte je nebo k nim dosypte trochu kompostu. Do dvou
týdnů obrazí novými květy. Pokud jsou ale napadené chorobami, bez milosti je vyhoďte a truhlíky si osázejte podzimními druhy balkonových rostlin.

Pozdní broskvoně
Broskvoně se u nás pěstují poměrně málo, na zahrádkách najdete spíš meruňky. Broskvoně ale porostou i ve středních polohách, nejen v teplých oblastech. Na rozdíl od meruněk mají totiž o dost delší vegetační dobu, a tak stačí dozrát. Při výběru je vhodnější se zaměřit na pozdní odrůdy, které nejenže dozrávají ve druhé polovině léta, ale hlavně později raší a nejsou tolik vystaveny jarním mrazíkům, které ohrožují meruňky. Mezi pozdnější odrůdy patří například ‘Tereza’, ‘Suncrest’, ‘Lednická žlutá’, ‘Martina’ a ‘Flamingo’, méně náročné na polohu i půdu jsou třeba ‘Luna’, ‘Redhaven’ či ‘Krasava’.

Domácí semenářství
Babí léto je ve znamení semen, která dozrávají na letničkách. Některé rost-liny se množí snadno, a je proto vhodné si jejich semena schovat i pro příští rok. Bez potíží se množí semenem třeba měsíček, černucha, aksamitník, hrachor, šrucha, lichořeřišnice, astra, povíjnice, krásenka, hvozdík bradatý, slunečnice nebo okrasný tabák. Jak uspět?
1. Vždy dávejte přednost kvalitě semen před množstvím. Musejí být především dosušená, čistá a sbíraná pouze ze zdravých rostlin.
2. Uskladněná semena by měla být dobře popsaná, abyste na jaře věděli, co jste vlastně do papírového sáčku nasypali.
3. Pokud se chcete podělit o semínka s přáteli, udělejte to na podzim, ať na jaře všichni vědí, která semena je třeba ještě dokoupit.
4. Při domácím množení je nutné počítat s tím, že nová generace nemusí vypadat stejně jako mateřské rostliny. Semena rostlin označených F1 navíc nemusejí být klíčivá.

Zahrádka jako dlaň?
Okrasnou zahrádku vytvoříte i na několika metrech čtverečních, zeleninová by ale měla být větší. Jen tak optimálně využijete balení semínek, hnojiva, postřiky nebo kapacitu kompostéru. Nejvýhodnější je systém tří až čtyř větších záhonů (každý o 4 m2), na kterých můžete přehledně využívat osevní systémy a řazení plodin podle podobných nároků na hnojení organickými hnojivy (1. trať, 2. trať, 3. trať, případně doběrný záhon, kam se vysévají nenáročné bylinky). Máte-li zahrádku menší, je pro vás výhodnější systém pěstování v truhlících nebo nádobách či pytlích. Plochu pro pěstování můžete znásobit i pěstováním v závěsných kapsách, lahvích nebo třeba postavením truhlíků do pater na
stabilní konstrukci či staré štafle.

Zápisník zahrádkáře

Přihrňte půdu k zimnímu póru.
Nahrnkujte si trsy pažitky do menších květináčků.
V nižších polohách můžete ještě vysadit sazenice jahodníku.
Z ovocných stromů vyřežte před opadem listí suché větve.
Je čas na množení rododendronů hřížením.
Při sklizni zeleniny prohlížejte posklizňové zbytky – nemocné kořeny a listy do kompostu nepatří.
Odřežte plané výhony růží, případně i ovocných podnoží.
Vysazujte zahradní kosatce.
Sázejte zakořeněné řízky levandule a šalvěje.

FOTO: SHUTTERSTOCK, PROSFIMEDIA.CZ A ARCHIV FIRMY TOPOLWATER