Když v zimě není zima…

Ideální zima? To je, moji milí, nula celá devět desetin stupně pod nulou, 127 milimetrů sněhu (lehkého a podle možnosti čerstvého), většinou oblačno a žádné nebo mírné větry západního směru. A bylo by všechno v pořádku. Alespoň podle Zahradníkova roku Karla Čapka.

foto Shutterstock

Pamatujete si ale takovou zimu? V posledních letech není výjimkou, že se teploty v lednu blíží k patnácti stupňům anebo že na některých místech padá sníh jen den či dva. Za takových podmínek si žádá speciální péči i zahrada. Víte, co během takových dnů dělat a jak jí pomoci tyto nestandardní podmínky přežít, aby neuschla, nezmrzla a na jaře začaly rašit květiny a obrůstat dřeviny?

 

Teplá zima

Ačkoli by se mohlo zdát, že teplo rostlinám nemůže škodit, protože tento typ počasí připomíná pověstnou anglickou zimu ovlivněnou teplým Golfským proudem, opak je pravdou. Druhy pěstované u nás mají geneticky dáno, že potřebují chladné období klidu. V teplé půdě se navíc stále množí patogenní organismy, jejich aktivita se zpomaluje až pod čtyřmi stupni Celsia, kdy ustává pohyb vody. Choroby tak mohou napadat nejen česnek vysazený na podzim, ale i další cibule, například tulipánů.

Jsou však situace, kdy je teplo vítané. Například pomůže se zakořeněním okrasných i ovocných stromků i živého plotu vysazených na podzim, lze také stále prořezávat okrasné i ovocné dřeviny a rýt.

Okrasná zahrada bude déle vypadat pěkná, protože se na větvích dřevin udrží barevné listy i plody. Ty navíc slouží jako přirozený zdroj potravy pro ptáky a další živočichy. V zimě kvetoucí dřeviny raší velmi brzy a při změně počasí zmrznou. Podobně jsou ohroženy i časně kvetoucí druhy peckovin, jako jsou meruňky a broskvoně. Zabrzdit je ve vývoji je velmi těžké, naši předci používali zmrzlý hnůj rozložený kolem kmenů – tak oddalovali aktivitu kořenů a předčasné kvetení. U mladých stromků lze částečně použít stínění, ale to příliš nepomůže, když noci nejsou mrazivé.

Co dělat:
• trvalkové záhony, stromkové růže nebo kbelíkové rostliny nezakrývejte dříve, než se skutečně výrazně ochladí
• založenou zeleninu nechte volně n záhonu, ale mějte nachystanou krycí textilii nebo chvojí, abyste je mohli rychle ochránit, pokud by mělo začít mrznout
• kmeny stromů natřete na bílo už na podzim

foto Shutterstock

Oteplení uprostřed zimy

Krátkodobé oteplení neboli obleva je jev poměrně častý. Pokud trvá pět až sedm dnů, většinou zahradě neublíží, rostliny a dřeviny se za tak krátkou dobu neprobudí. Tající sníh většinou odtéká pryč, neboť spodní vrstva půdy je dosud zmrzlá, kořeny tedy neaktivní. Jen pozor na chůzi po trávníku, může být částečně rozmrzlý a měkký – poškodili byste ho.

Co dělat:
• tající sníh navrstvěte na záhony a pod stromy, naopak ho odstraňte ze skalek a trávníků
• uvolněte ochranu stromkových růží, dočasně odkryjte kbelíkové rostliny
• nechoďte po rozmrzlém trávníku

foto Shutterstock

Silné deště

Zatímco v sezoně je déšť spíš vítaný, v zimě nikoli. Zahrada totiž vodu využije jen velmi omezeně, zeleninové záhony jsou holé, stromy a trávník nerostou a nepotřebují ji. Část vláhy se zachytí v nahrubo zrytých nebo osazených záhonech, i přes zimu se pěstuje špenát, polníček, kadeřávek, ale i jahody. Vodu lze zachytit do podzemních nádrží, kde vydrží do sezony, v sudech nikoli.

Co dělat:
• nenechávejte všechny záhony holé,
• chraňte suchomilné polopouštní druhy rostlin
• na svazích dbejte na přerušování spádu cestami a teráskami
• pěstujte protierozní rostliny – řádek nahusto vyseté kukuřice, zelené hnojení, medonosné druhy

foto Shutterstock

Holomrazy

Mrazy bez sněhu jsou pro rostliny nejhorší variantou, protože mohou být poškozeny nejen nízkými teplotami, ale i nedostatkem vody. Ta je zmrzlá v půdě do hloubky, kořeny ji nedokážou využít, navíc jim také hrozí odumření. Ze zdravých kořenů často nadzemní část obrazí, opačně to nefunguje. Nebezpečné je takové období pro stálezelené druhy, jejichž listy jsou déle aktivní a případné poškození je dlouho vidět, neregenerují tak rychle jako opadavé druhy. Včasná ochrana ale dokáže rostlinám pomoci.

Co dělat:
• rododendrony a podobné druhy chraňte ohrádkou s nasypaným listím
• záhony s listovou zeleninou překryjte netkanou textilií, která brání úniku tepla z půdy
• dbejte na kontakt kořenů nově vysazených rostlin s půdou, sazenice na podzim přišlápněte
• před zimou myslete na dostatečnou zálivku i hnojení draslíkem, který posiluje kořeny a jejich mrazuvzdornost
• kbelíkové rostliny, které necháváte na terase, podložte prkénkem a vytvořte jim zábranu proti větru

foto Shutterstock

Mrazy se sněhem

Pro zahradu jde o nejlepší variantu. Nízké teploty mají ozdravný účinek, po mrazivé zimě je vždy méně škůdců i chorob, protože chlad výrazně zredukuje vajíčka i spory. Pokud je ale sněhu moc, sklepávejte ho z dřevin, vysoké sloupové jehličnany svažte, aby se pod jeho vahou nerozlámaly.

Co dělat:
• chraňte kmeny ovocných stromů, aby je neokusovala zvěř, nechte pro ni na zemi nebo za plotem větve z prořezávky
• pravidelně přikrmujte zpěvné ptactvo

foto Shutterstock

foto Shutterstock

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock

Když v zimě není zima…