Přívalové deště a půda

Rubrika: Péče o zahradu, rss-feed, Technika, Voda na zahradě

Odborníci na to upozorňují už několik let – neprší méně než v minulosti, jen místo mírného deště, ideálního na zalévání, přicházejí nárazové přívalové lijáky, které jsou pro zahradu a rostliny nebezpečné. Ty pak střídají dlouhá období sucha.

Přívalové deště se vyskytují převážně v hlavní sezoně pěstování, tedy od dubna do října, škody na rostlinách tedy mohou udělat ohromné. Jejich velikost záleží také na terénu – zatímco na rovinatém pozemku bývají malé, ve svažité či členité zahradě průtrže způsobují velké újmy, a to včetně vodní eroze a sesuvu půdy.

Některé nádrže na skladování vody jsou vybavené kohoutkem.

Plastové sudy patří k nejlevnějším, pokud vám vadí jejich vzhled, lze je třeba obalit rohoží.

 

Mulč pomáhá

Velké dešťové kapky jsou schopné nejen polámat a potrhat listy a stonky rostlin. Prudký liják současně vymývá kořeny, na jaře také odplavuje půdu s vysetými semeny nebo čerstvými sazenicemi. Kromě toho při dopadu na holý povrch velké kapky rozbíjejí a rozplavují jednotlivé částice, vzniká jíl a prach, které pokryjí záhon a vytvoří na něm nepropustnou vrstvu. Při dalším dešti se pak voda nevsakuje, ale odtéká odtud podobně jako po betonu. Stává se to hlavně na kyselých půdách s horší strukturou. Zabránit tomu můžete poměrně snadno, stačí prostor mezi rostlinami zamulčovat.

 

Starejte se o půdu

Nejrychleji se dešťová voda vsakuje do jílovité, suché půdy s hlubokými trhlinami. Také do hlinité se stačí vstřebat dříve, než steče po povrchu. Naopak pomaleji se srážky dostávají do půdy zamokřené, ale i do suché písčité. Nejhůře je na tom záhon s povrchovou vrstvou prachu a jílu.

Žádná půda ale nedokáže pojmout ohromné množství vody při přívalovém dešti, ta proto odtéká bez užitku z pozemku. Tomu lze zabránit správným plánováním. Pomohou třeba zatravněné vsakovací pásy mezi záhony či terasami. Také záhony letniček a zeleniny je dobré střídat s trávníkem. Samozřejmě pomáhá pravidelné kypření utužené půdy a pěstování hluboce kořenících rostlin a přidávání kompostu.

Podzemní zásobníky nejsou v zahradě vidět.

Nadzemní nádoby doplňte víkem, aby se v nich voda nekazila.

 

Jak předejít erozi

Zejména po bouřce se v nižších polohách zahrádek objevují vrstvy naplavené zeminy, které jsou důsledkem plošné eroze. Proudy vody ale dokáží ve svahu vymlít hlubokou rýhu. Pokud ji v zahradě najdete, vyplňte ji kameny, hlínou a zpevněte zatravňovacími dlaždicemi. Nejlepší prevencí je budování teras se stěnami z kamenů spojených maltou nebo betonem. Šikmé a nízké svahy můžete pouze zatravnit. Pokud byste je nezpevnily, v zahradě snadno dojde k sesuvům.

Nejčastěji se to stává tam, kde mají půdy vespod pro vodu nepropustnou vrstvu jílu, po níž dešťovkou nasycená horní vrstva sklouzne. Ochrana proti tomuto jevu je podobná jako u eroze – budujte zatravněné pruhy a v opravdu ohrožených místech odvádějte vodu z pozemku drenážními trubkami nebo povrchovými struhami. Pomohou i zpevněné chodníky a schody na pozemku, na prudších svazích souvislý porost keřů.

Uskladněte si vodu

Prudké lijáky většinou střídá období sucha, proto je vhodné vodu z přívalových dešťů zachytit a později používat k zalévání. Pokud máte malý pozemek, postavte pod střechy s okapy sudy, kontejnery či další nádoby. Přebytek z nich lze zavést do malého okrasného jezírka, na trávník nebo přímo do záhonů třeba kapkovou závlahou. Zvláště staré dřevěné sudy, které je pro zvýšení trvanlivosti vhodné vyplnit plastovou nádrží, jsou krásné i na pohled. Plastové lze obalit rákosovou rohoží, jutou, vytvořit z nich rozmanité kaskády. Jenže pokud přijde opět horké a suché léto, zásoby v sudech zpravidla nestačí ani malým zahradám, leda by kaskáda nádob lemovala celý dům. Řešením je proto investice do velkých zásobníků. Nejrůznější typy nádrží můžete umístit i na vyvýšenou konstrukci a zalévat pak samospádem. Ty největší musí naopak stát na pevném podloží. Neměly by být průsvitné, aby ve vodě nebujely řasy. Světlý nátěr nebo obal mírní přehřívání vody. Pamatujte, že i obyčejné sudy je dobré opatřit víkem nebo alespoň rohoží či hustou sítí, která brání komárům naklást do vody vajíčka. Nehrozí také utopení ptáků a netopýrů, kteří se pak napojí a vykoupou raději v bezpečném

Zásobárna v podzemí

Podzemní zásobníky na dešťovou vyžadují více práce, jde vlastně stavbu, ale za to nabízejí mnoho výhod. Nejenže nezabírají místo na pozemku a nejsou vidět, ale vodu skladujete při stálé nízké teplotě a potmě, čímž si uchovává vyšší kvalitu nežli nad zemí, a to i po velmi dlouhou dobu. Takové nádrže pořídíte v nejrůznějších tvarech – do každé zahrady a na různá podloží se může hodit jiný. Silné plasty, ze kterých jsou vyrobené, mají velmi dobrou trvanlivost.

Voda sváděná do nádrže musí projít externími či interními filtry, které zachytí hrubé i jemné nečistoty jako větvičky, listí i nánosy pylu. Nezbytným doplňkem je čerpadlo, a pokud nechcete zalévat vždy velmi časně zrána, může se hodit i malá nadzemní předehřívací nádrž. Rostlinám v parném létě chladná voda nesvědčí, působí jim zbytečný šok. Přepad z podzemní nádrže může ústit do jezírka. K zalévání je možné využívat i vodu z účinných čističek vod. Některé systémy ji upraví tak, že má stejnou kvalitu jako ta užitková.

 

redakce, foto Shutterstock

Přívalové deště a půda