Čím nahradit zimostráz?

Rubrika: Okrasná zahrada, rss-feed

Zimostráz neboli buxus se na zahradách i v parcích pěstuje již stovky let, ze stálezelených hustých keřů se vysazují živé ploty a jsou ideální k tvarování. Tedy pokud je nenapadne zavíječ zimostrázový a posléze jeho housenky, které keř brzy zničí.

Pokud vám také zavíječ zimostrázový zničil živý plot, rozmyslete si, zda při jeho obnově opět sáhnete po tomto keři nebo jestli nezkusíte jiné druhy stálezelených dřevin, které nepodléhají škůdci šířícímu se v posledních letech po celé republice. Na výběr jich máte hned několik a za zimostrázem v kráse nezaostávají. Stříhaný živý plot, ale i oblíbené koule, jehlany a jiné tvary lze vypěstovat i z některých drobnolistých druhů cesmín a dřišťálů. Jsou možná méně známé, ovšem velmi pohledné a vděčné.

Dřišťál bělolistý

(Berberis candidula)

Pokud si přejete nižší živý plůtek, drobnější zelené koule či jiné tvary, dobře poslouží dřišťál bělolistý. Tento keř dorůstá jen do metrové výšky a má velmi husté a drobné olistění, na líci tmavozelené, na rubu bělavé – odtud pochází jeho jméno. Pěkně působí i bez stříhání, pokud dáváte přednost přirozenému vzhledu rostlin. Pro tvarování se ovšem hodí stejně jako zimostráz. Na rozdíl od něj je trnitý, což může být nevýhodou i výhodou, pokud má sloužit i jako ochrana zahrady, záhonů nebo hnízdících ptáků. Ty potěší i modré bobule, které na keři na podzim dozrávají. V květnu keř zdobí žluté květy.

Tip pro pěstování: Dřišťálu bělolistému se nejlépe daří v polostínu, například pod vyššími keři a stromy. Může být i na slunci, jen ho budete muset ochránit před zimními paprsky, které jsou pro něj nebezpečné. Stačí ho však zčásti překrýt chvojím a při teplotách nad pět stupňů zalévat. Na půdu je nenáročný a vyniká otužilostí. Pochází sice z Číny, ale z drsnějších horských oblastí.

Cesmína ostrolistá

 

Dřišťál Juliin

(Berberis julianae)

Rychle rostoucí dřišťál Juliin může mít výšku až tři metry. Jeho listy jsou o něco větší než u zimostrázu i dřišťálu bělolistého, lesklé, tmavozelené a podlouhlé, lemované drobnými trny. V zimě se však mohou zbarvit dočervena, takže keř mimo sezonu v zahradě krásně vynikne. Na přelomu jara a léta ho ozdobí žluté příjemně vonící květy. Na podzim dozrávají modré ojíněné plody. Keř není nutné stříhat, tvarovat ho však lze velmi snadno. Díky hustému vzrůstu a jemným trnům vytvoří neprostupnou bariéru proti nezvaným hostům, například zvěři, a poskytne bezpečné útočiště ptákům hnízdím v keřích.

Tip pro pěstování: Je nenáročný na kvalitu půdy, daří se mu na slunci i ve stínu. Pochází z Číny, v evropských zahradách se však úspěšně pěstuje již déle než sto let.

Hebe tučnolisté

 

Dřišťál zimostrázový

(Berberis buxifolia)

Tento keř má podobnost se zimostrázem přímo v názvu. Nejrozšířenější je u nás jeho kultivar ´Nana´ tvořící bochánky nejvýše půl metru vysoké. Roste pomalu, a pro tvarování se proto příliš nehodí, ovšem ani ho nepotřebuje – drobné kompaktní keříky tvoří sám od sebe. Využít jej lze jako podsadbu větších dřevin, hodí se do trvalkových záhonů nebo z něj můžete vysadit přirozeně rostoucí živý plot či obrubu. Hodí se rovněž do nádob. Listy jsou drobné, lesklé a sytě zelené, trny maličké. Zjara ho zdobí žluté květy.

Tip pro pěstování: Svědčí mu propustná půda, snáší slunce i polostín. Pochází z chladných oblastí jižní Ameriky a je dokonale mrazuvzdorný.

Hebe Armstrongovo

 

Dřišťál Hookerův

(Berberis hookeri)

Opět jde o kompaktně a vzpřímeně rostoucí keř, který má asi metrovou výšku. Není ideální pro tvarování, vypadá pěkně i bez něj. Jeho drobné listy jsou podobné dřišťálu bělolistému. V květnu a červnu žlutě kvete, na podzim dozrávají temně purpurové bobule.

Tip pro pěstování: Vysadit ho můžete kamkoli, nemá žádné specifické požadavky na půdu nebo světlo. Jde o nenáročnou mrazuvzdornou rostlinu pocházející z Himálaje.

Dřišťál zimostrázový

 

Cesmína ostrolistá

(Ilex aquifolium)

Cesmína ostrolistá je patrně nejznámější a nejpěstovanější z tohoto druhu. Je stálezelená a velmi pohledná, pěstovat můžete i kultivary se zlatě či stříbřitě panašovaným listy. Řez snáší dobře, hodí se i pro tvarované živé ploty. Vybírat můžete z mnoha kultivarů dorůstajících jen do dvou, ale také do deseti metrů výšky. Některé samy o sobě tvoří kuželovitý, jiné vzpřímený nebo naopak široký tvar. Ostnité listy jsou však mnohem větší než u zimostrázu.

Tip pro pěstování: Svědčí jí humózní půda a nejlépe prospívá v polostínu.

Dřišťál Juliin

 

Cesmína vroubkovaná

(Ilex crenata)

Japonská cesmína vroubkovaná je vzhledem velmi blízká zimostrázu. Dorůstá do výšky dva až pět metrů a má drobné husté listy. Řez snáší výborně a lze ji dokonale vytvarovat podle přání. Pouze je třeba počítat s pomalejším růstem, maximálně pět centimetrů ročně. Vybrat si můžete z rozmanitých kultivarů, z nichž některé mají růst široký, jiné vzpřímený a sloupovitý, další zakrslý. Atraktivní jsou i variety se zlatavými listy, které vyžadují slunné stanoviště. Na přelomu jara a léta se objevují nenápadné bělavé květy, na podzim občas drobné černé plody.

Tip pro pěstování: Cesmíně vroubkované se bude dařit v polostínu i na slunci a v kypré, na humus bohaté a propustné půdě. Je mrazuvzdorná, při holomrazech však ochranu ocení.

Dřišťál bělolistý

 

Cesmína Meserveové

(Ilex x meserveae)

Tento kříženec nabízí hned několik vlastností, které v zahradě oceníte. Má listy větší než předchozí druh, ovšem rovněž stálezelené, navíc se zajímavým namodralým leskem – patří mezi takzvané modré cesmíny. Je mrazuvzdorná, do horských oblastí nebo na větrná místa proto nejvhodnější. Tvarovat ji lze podle libosti, při každoročním řezu se však připravíte o bílé či narůžovělé květy, které ji zdobí v pozdním jaru – objevují se na loňských výhonech. Samičí rostliny na podzim zkrášlují jasně červené, avšak jedovaté plody. Aby dozrály, je ale třeba v blízkosti vysadit i samčího opylovače. Atraktivní je rovněž fialově zbarvená kůra. Vybírat můžete z řady kultivarů vysokých od jednoho do čtyř metrů, rostoucích široce, vzpřímeně, sloupovitě nebo kuželovitě, s listy tmavými i světle zelenými. U některých je modravý nádech výraznější, například u kultivaru s přiléhavým jménem ´Blue Angel´.

Tip pro pěstování: Tato cesmína poroste na slunci i ve stínu, nejraději má humózní propustnou půdu.

Cesmína Meserveové

 

Rozrazilec

Hebe

Stálezelené rozrazilce čili hebe jsou oblíbené pro svůj kompaktní vzrůst a zajímavé odstíny drobných listů. Lze je sice tvarovat, rostou však jen pomalu a kulovitý tvar vytvoří samy. U nás lze navíc pěstovat jen velmi nízké keříky, které poslouží jako lem či doplněk trvalkových záhonů nebo se hodí pod vyšší dřeviny. Platí to zvlášť pro zakrslé drobnolisté druhy, které mají výšku maximálně třicet centimetrů, ovšem pocházejí z hor a jejich kříženci a kultivary lépe snášejí naše tužší zimy. I tak ocení ochranu z chvojí před mrazivými větry, holomrazy nebo zimním sluncem, a pokud klesne rtuť v teploměru hodně pod nulu, raději je překryjte netkanou textilií. K dostání je řada druhů i kultivarů, které se liší odstínem zeleně od žlutozelené přes téměř smaragdovou po bronzovou či stříbřitou nebo mají lístky tak drobné a k větévkám přiléhající, že vypadají spíše jako jehličnany. V létě je mohou zdobit bílé či modré květy. Sazenice se vyplatí pořídit v solidním zahradnictví, ve kterém se můžete na odolnost vůči mrazu uvedenou u konkrétního kultivaru spolehnout.

Tip pro pěstování: Vyžadují propustnou půdu, a ačkoli jsou stálezelené, nesvědčí jim přemokření v zimě. Dařit se jim bude na světlém chráněném místě.

 

 

Viola Martinková, foto Shutterstock

Čím nahradit zimostráz?