Co dělat v říjnu

Rubrika: Kalendář

Podzimní barvy
Na podzim instinktivně vybíráme do zahrady jemné tlumené barvy, jako je fialová, stříbrná nebo purpurová. Tyto barvy jsou typické pro vytrvalé astry, rozchodníky, čistec nebo traviny. Když je ale zahrada osázená jen v podobných odstínech, působí smutně a bez energie. Vysaďte si proto v malém množství i barevnější trvalky – bílé, oranžové či žluté. Nejčastěji se uplatní chryzantémy, které se snadno pěstují a do podzimní zahrady vnesou radost a slunce.

Tyto barvy jsou typické pro
vytrvalé astry, rozchodníky,
čistec nebo traviny.

Odplozené maliníky a ostružiníky
Posezonní péče o drobné ovoce není náročná ani složitá. Po doplození vyřežte staré výhony – keře tak ušetří živiny pro nové pupeny, které se zakládají pod zemí, a navíc tím významně přispějete ke zlepšení zdravotního stavu keřů. V hustém spletenci větví totiž snadno zůstanou staré plody napadené plísní, které se na jaře stanou zdrojem infekce. Lze se s tím setkat zejména tam, kde se maliníky pěstují u plotu či u zdi a přístup k nim je jen z jedné strany. V říjnu je vhodný čas i pro odkopnutí sazenic pro přátele.

Hluboké rytí
Dříve patřilo hluboké rytí k pravidelným podzimním činnostem. Dnes už se neryje celá zahrada, ale jen některé plochy. Nezastupitelné je zejména tam, kde:

Připravujete záhony pro jarní pěstování plodové zeleniny, košťálovin či brambor, tedy druhů 1. trati, k nimž je potřeba zarýt hnůj nebo kompost.
vytváříte záhony pro trvalky.
Zakládáte vinohrad nebo vysazujete ovocné stromky.
Zarýváte zelené hnojení.

Zahrada bez plevele
Chladná rána se spoustou rosy prospívají nejen trávníku a zelenině, ale i plevelům. Přelom léta a podzimu je proto jejich druhou sezonou (hned po té jarní). Nejmenší problém představují v užitkové zahradě, kde jsou zahrádkáři denně. Horší je to s partiemi, které mají svůj zenit už za sebou, například skalky nebo pařeniště. Zaměřte se proto i na tato místa, abyste včas zlikvidovali ohniska budoucího zaplevelení.

Nové sazenice růží
Jestli jste si na konci jara nařízkovali nové růže, zatím je ještě nepřesazujte. I když se už ujaly, nechte je přes zimu na původním místě pod sklenicí a na trvalé stanoviště je vysaďte až následující rok v květnu. Jejich kořenový systém je nyní ještě slabý a při přesazování by se poškodil.

Zelené hnojení

Zelené hnojení se pěstuje
se záměrem obohatit půdu
organickou hmotou

Zelené hnojení se pěstuje se záměrem obohatit půdu organickou hmotou, a měli byste ho proto zarýt ještě před příchodem mrazů. K hnojení přitom poslouží nejen nadzemní část vysetých rostlin, ale i jejich kořeny. Pokud jsou tyto rostliny už příliš vysoké, je praktické je přejet sekačkou – posečené se budou lépe zarývat. Platí to třeba pro poměrně robustní svazenku nebo směsi k zelenému hnojení s podílem obilovin. Nízká zůstává například peluška nebo hořčice.

Rozchodníky pro konec sezóny
Rozchodníky jsou krásné a zajímavé trvalky, které vaši zahradu spolehlivě přenesou do zimy. Jejich typická soukvětí ji totiž ozdobí nejen na podzim, ale i v posezonním bezčasí. Jsou zajímavá ojíněná i suchá, a protože rozchodníky jako jedny z mála rostlin zůstávají na záhonech po celou zimu, vnášejí do nich i potřebnou výšku.

Uskladnění hlíz a cibulí
Milovníci hlíznatých a cibulových rostlin, tedy nejčastěji jiřinek a mečíků, by měli tyto rostliny vyrývat až po prvním mrazíku. Platí to zvláště pro jiřinky. Hlízy v zemi mrazík nijak nepoškodí, protože půda drží teplotu ještě řadu týdnů. Zemina by měla jít z trsů snadno vyklepat, pokud tomu tak není, nechte je ještě několik hodin na záhonu, aby půda oschla. U mečíků odstraňte od cibulí všechny drobné cibulky (tzv. bruty), které nechcete dál pěstovat. Pokud s nimi ale do budoucna počítáte, pečlivě je roztřiďte podle barev či odrůd – do květu dorostou za dva roky.

Topná sezona
Ten, kdo topí v krbu nebo v krbových kamnech dřevem, má výborný zdroj draslíku – popel. Dřevěný popel však musí být čistý, bez příměsí uhlí nebo plastů. Na záhony je vždy lepší sypat popel z kbelíku a používat ho s rozmyslem než ho rovnou vyklepávat z popelníku. Jinak se může stát, že popel roznesete jen na záhony nejblíže domu. Popel lze použít i při přehazování kompostu nebo při dezinfekci řezných ran u rostlinných hlíz.

Tulipány – teď!
Polovina října je klasický zahradnický termín pro výsadbu tulipánů do volné půdy – tuto dobu uvádějí i sto let staré encyklopedie. Při výsadbě dbejte na to, aby nad špičkou cibule byla asi osm centimetrů vysoká vrstva půdy. Pokud chcete tulipány vysazovat do záhonů v různých vzorech, neobejdete se bez metru a nákresu, speciální sazeč na cibuloviny ale nahradí obyčejná dlouhá zahradnická lopatka.

Vápnění
Pravidelné vápnění je potřebné zejména v užitkové zahradě, zvláště v sadu. Na nevyrovnanou výživu vápníkem jsou citlivé hlavně jádroviny (u jablek způsobuje hořkou pihovitost), ale i třeba broskvoně. Více než klasický mletý vápenec je k vápnění vhodný spíše vápenec dolomitický, který kromě vápníku obsahuje i hořčík. Interval pro vápnění je zhruba jednou za tři roky, vápnit můžete i na sníh nebo v předjaří.

Čas pro výsadbu
Říjen je měsíc výsadby ovocných stromků a nabídka zahradnictví a hobby center je právě nyní nejucelenější. V našich klimatických podmínkách se na podzim vysazuje většina stromků. Výjimkou jsou jen vysloveně teplomilné druhy, jako třeba meruňky nebo ořešáky, které je ve vyšších polohách, kde přichází zima brzy, a čas pro zakořenění je tedy kratší, vhodnější vysadit až na jaře.

Dělení trvalek
Trvalky se obecně dělí na podzim. Jelikož jde ale o rostliny s rozmanitými nároky, neplatí to plošně pro všechny druhy. Rostliny, které kvetou později na podzim, jako jsou třeba krásnoočka, kokardy nebo třapatky, mají po odkvětu klidové stadium, odpočívají a nevytvářejí pro zakořeňování tolik potřebné kořínky. Proto se dělí až na jaře. Podzim je určený k dělení časněji kvetoucích rostlin, jako jsou třeba skalničky, denivky, kopretiny, čechravy, řebříčky, podeňky a další druhy.

Tyčkové fazole

Tyčkové fazole se snadno pěstují, díky čemuž je jich mnohdy moc a nestačí
se spotřebovávat.

Tyčkové fazole se snadno pěstují, díky čemuž je jich mnohdy moc a nestačí se spotřebovávat. Pokud je nechcete zavařovat jako zelené pokrájené lusky, klidně je ponechte na rostlině dozrát „do sucha“. Po vyloupání je skladujte a používejte v kuchyni jako běžné luštěniny.

Poslední ovoce
Posledním ovocem sezony nejsou kupodivu jablka a hrušky k zimnímu uskladnění, ale kiwi. Aktinidie má jako teplomilná rostlina dost opožděný vývoj a její bobule dozrávají až v polovině podzimu, kdy je ohrožují první mrazíky. Je-li vývoj počasí nepříznivý, je nutné keř chránit netkanou textilií nebo kiwi před změnou počasí včas otrhat. Dobrou zprávou je, že i nedozrálé ovoce postupem času při pokojové teplotě „dojde“. Pomůžete mu skladováním se zralými jablky nebo hruškami a překrytím přepravek fólií, která zabrání úniku etylenu. Tento plyn se uvolňuje ze zralých plodů a napomáhá dalšímu dozrávání. Pro přímý konzum sklízejte jen měkké bobule.

Pro zakládání zeleniny
Zahradnická literatura často uvádí jako vhodné místo ke skladování zeleniny přes zimu krechty. Jde o dlouhé vysoké růvky (někdy i polozapuštěné), v nichž je zelenina zakrytá silnou vrstvou izolačního materiálu, nejčastěji slámou. Jsou vhodné ke skladování velkého množství zeleniny, obvykle se tak skladovala krmná řepa, brambory nebo mrkev pro zvířata. Na větších zahradách můžete pod širým nebem skladovat třeba pór nebo kapustu. Hodí se k tomu jakýkoli ohraničený prostor, zpravidla se využívá pařeniště, ve kterém se po sezoně nic nepěstuje. Můžete ale vytvořit i samostatnou stabilní ohrádku s kyprou půdou. Jednotlivé rostliny se do ní pak v řadách i s kořeny založí a nadzemní část se zasype listím nebo senem. Tímto způsobem můžete skladovat i růžičkovou kapustu nebo kadeřávek, které sice mohou zůstat na záhonu, ale založené je budete mít po ruce a uvolněné záhony budete moci včas připravit na jaro.

Plody jako záměr
Podzimní příroda doslova hýří plody nejrůznějších tvarů a barev. Napodobte ji a vysaďte si do zahrady dřeviny se zajímavými plody. Osvědčená je hlohyně (Pyracantha), ptačí zob (Ligustrum), skalník (Cotoneaster), nejrůznější růže (dužnoplodá, svraskalá), každého zaujme i brslen (Euonymus), cesmína (Ilex) nebo skimie (Skimmia). Možností je celá řada, stačí si jen vybrat. Dřeviny se zajímavými plody by však neměly růst vedle sebe, vyniknou lépe jako solitéry nebo na neutrálním pozadí.

Nové záhony
Zakládáte-li nový záhon, mějte na paměti, že nestačí jen zrýt trávník. Bezprostředně po zrytí sice vypadá budoucí záhon dobře, na jaře se ale nakypřená půda slehne a propadne pod úroveň terénu. Na nový záhon je proto nutné přidat další půdu včetně kompostu. Podobné opomenutí se vymstí hlavně u trvalkových záhonů, na nichž již vysazené rostliny brání dalšímu dosypání půdy a je třeba je přesadit. Do okolí „utopených“ trvalek by se jinak stahovala voda, která by časem zapříčinila uhnívání krčků a kořenů rostlin.

Textilie proti mrazíkům
Vysadili jste si parádní podzimní truhlíky či květináče? Myslete i na jejich ochranu proti mrazíkům. Truhlíky dobře ochrání bílá netkaná textilie – v říjnu nejsou mrazíky tak silné, proto i tato lehká ochrana postačí. Netkaná textilie se navíc kolem truhlíků dobře ovine, není tak tuhá jako noviny nebo karton. Rychle ji sundáte i natáhnete a na jaře ji upotřebíte třeba na překrytí prvních výsevů ředkviček.

FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Co dělat v říjnu