Kdy je nejlepší doba na trhání ovoce?

Otrhat, nebo ještě nechat na stromě? Také obcházíte stromy, sledujete předpověď počasí a přemýšlíte, kdy bude nejlepší jablka hrušky otrhat?

Nelze určit nejvhodnější čas pro sklizeň ovoce. Samozřejmě záleží na odrůdě, kterou pěstujete, ale i na tom, jak s ním chcete dále nakládat – okamžitě sníst, nebo uložit ve sklepě?

Určení správného termínu sklizně

Existuje několik způsobů, jak určit ten nejlepší čas na sklizeň.

Jak jde oddělit stopka od větvičky – vezměte jablko či hrušku do ruky a mírně jimi pootočte směrem k větvičce. Když se plod lehce oddělí a zůstane nám v dlani, začněte trhat. Plodem při sklizni nekruťte kolem stopky, protože byste ji mohli vytrhnout a ovoce by pak snadno podlehlo zkáze. Jestliže se vám to stane, co nejrychleji ho snězte. Tuto metodu můžete použít u jablek a hrušek.

Ovoce začíná samo padat – jsou-li plody zralé, samy opadávají. Pak je třeba začít se sklizní co nejrychleji. Pozor však na odrůdy, které jsou na opadávání náchylné. Pak těžko poznáte, zda jsou zralé. Podobně toto pravidlo neplatí o druhů, u nichž plody neopadávají, jako je maliník nebo ostružiník. Anebo které jsou v té době už nepoužitelné, což platí pro angrešt a maliny.

Vybarvení semen – toto pravidlo oceníte u podzimních a zimních odrůd jádrovin. U zralých plodů jsou semena zpravidla plná a mají dohněda vybarvenou slupku.

Vybarvení plodů – jde o poměrně spolehlivý ukazatel, hlavně u ranějších odrůd jádrovin, peckovin a drobného ovoce. Plody sklízejte tehdy, kdy dosáhne základní barva požadovaný odstín a intenzitu. U meruněk a broskví se často mění i odstín jejich barvy. Druhy ovoce, pro které je charakteristické líčko, mají plody z různých částí koruny různě vybarvené, takže podle toho těžko poznáte, jestli jsou zralé na sklizeň nebo ne.

Pevnost dužniny – pokud znáte optimální podobu dužniny, podle její pevnosti poměrně spolehlivě poznáte, jestli je ovoce zralé nebo ne. Profesionální ovocnáři to zjišťují penetrometrem jako hodnotu odporu, kdy přístroj proniká dovnitř plodu.

Doba zrání – při plánování sklizně se můžete orientovat i podle počtu dní od plného kvetení po sklizňovou zralost, délku tohoto intervalu zjistíte v literatuře nebo od zkušených pěstitelů ve vašem okolí, kteří ji často stanovují na základě několikaleté zkušenosti s pěstováním v dané lokalitě.

Organoleptické posouzení zralosti – pod tímto názvem se ukrývá celkové posouzení chuti, konzistence, vůně dužniny i vzhledu. Špatně jím ale lze posoudit pozdní odrůdy jádrovin určených na skladování. Peckoviny i drobné ovoce se sklízí, když chutná nejlépe, případně o dva či tři dny dříve. Letní odrůdy jablek a hrušek se sklízejí týden před dozráním, protože pokud byste je nechali dozrát na stromě, budou mít moučnatou nebo příliš měkkou konzistenci a nezajímavou chuť.

Když chcete ovoce skladovat

Jestliže sklízíte ovoce, které chcete přes zimu skladovat, měli byste ho takzvaně podtrhnout. Tedy očesat v době, kdy ještě není zcela zralé, což nevadí, proto za několik dnů se to změní. Takto sklizené ovoce se pro skladování hodí a pokud mu dopřejete správné podmínky, vydrží v dobré kvalitě až do jara. V dobrém sklepě vám zimní odrůdy jablek a hrušek vydrží až do května. Uchovat až několik týdnů je můžete i v chladničce, pokud si zde lze nastavit teplotu mezi čtyřmi až pěti stupni. Platí to pro letní a podzimní odrůdy jablek, hrušek a peckovin.

Co se děje při dozrávání plodů?

Dozrávání je fyziologický proces, při kterém se výrazně mění složení plodu. Zelená barva přechází v žlutou, červenou, fialovou a podobně. V plodech se postupně hromadí zásobní látky, liší se poměr a zastoupení jednotlivých složek – nahromaděné asimiláty se mění na oligosacharidy a monosacharidy, obsah pektinu a vlákniny se nejdříve zvyšuje, později zase díky rozkladným procesům klesá, jiné je i zastoupení kyselin. Do doby zralosti se zvyšuje obsah vitaminu C, potom ho začne ubývat, roste obsah aromatických látek. V některých plodech je vysoký obsah tříslovin, u některých zase dochází působením enzymů za určitých podmínek k jejich odbourávání. Dochází totiž k rozkladu látek, které zpevňují buněčné stěny, a tedy k měknutí plodů.

Při plné zralosti plodů jsou tyto procesy prakticky ukončené a nastává rozklad plodů, tedy v podstatě hnití. Chcete-li mít ovoce dlouho pěkné, musíte je sklidit ještě dříve, než se tyto procesy ukončí.

Skladování ovoce

Skladovat se vyplatí pouze zcela zdravé a nepotlučené plody. Nejlépe v jedné vrstvě, aby je bylo možno snadno kontrolovat a kazící se odstranit. Protože ovoce vylučuje etylén, plyn urychlující zrání, neměli byste v jeho blízkosti skladovat zeleninu.

Plodům svědčí vysoká vzdušná vlhkost, aby nezvadly.

Jablka potřebují teplotu mezi jedním až pěti stupni, pro hrušky je optimální rozmezí jeden až čtyři stupně. Když je na teploměru více než šest stupňů, riziko hnití uskladněných plodů prudce vzrůstá. Vlhkost vzduchu nižší než osmdesát procent zase způsobuje vysychání a scvrkávání plodů.

Pokud je vzduch suchý, což se ale v klasickém a dobře větraném sklepě nestává často, můžete ho zvlhčit kropením podlahy. Voda by se však nikdy neměla dostat přímo na ovoce nebo zeleninu. Kořenová zelenina, jako je mrkev, pastinák, křen či černý kořen, se ze stejného důvodu skladuje v mírně navlhčeném písku, který scvrkávání a vysušování brání.

redakce, foto Shutterstock

Kdy je nejlepší doba na trhání ovoce?