Lípa malolistá

Každý národ touží dát pevně najevo, že je trvale ukotven na místě, kde žije. K tomu slouží řada hmotných i nehmotných věcí – hymna, pověsti, zvyky, kroje, ale i konkrétní jídla či právě rostliny charakteristické pro obývané území. S jakými rostlinami se různé národy ztotožňují? Nelze začít jinak než českým národním stromem – lípou malolistou, zvanou také srdčitou.

Lípa není kupodivu výhradním „vlastnictvím“ českého národa, za svůj strom ji pokládá řada slovanských národů.

Lípa není kupodivu výhradním „vlastnictvím“ českého národa, za
svůj strom ji pokládá řada slovanských národů.

Zajímavá historie
Lípa není kupodivu výhradním „vlastnictvím“ českého národa, za svůj strom ji pokládá řada slovanských národů. Za český národní strom a symbol není ale považována odedávna, jak byste asi předpokládali, stala se jím až v červnu 1848, kdy se uskutečnil v Praze Všeslovanský sjezd. Byla to odpověď na jednání Němců ve Frankfurtu o několik týdnů dříve, kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub.

Dendrologie a využití
Lípa patří do rodu Tilia, který zahrnuje přibližně 35 druhů pocházejících z mírného pásma severní polokoule. Setkáte se s ní ve střední, západní a jihovýchodní Evropě, na severu po Dánsko, na východě po západní Ukrajinu, na jihu až po jižní Itálii, izolovaně pak na jihu Švédska, v Malé Asii a na Kavkaze. Jedná se o významný medonosný strom, jehož květy jsou zdrojem nektaru pro světlý tekutý med. Sušené lipové květy jsou také ceněnou surovinou pro léčivé čaje, musí ale jít o druhy lípy malolisté (syn. srdčité) a velkolisté, jiné druhy (lípa plstnatá a lípa americká) se pro sběr květů nehodí. Další užitek poskytuje lípa v podobě svého dřeva, které se výborně opracovává a je mezi řezbáři velice ceněné. Využívá se ale i pro výrobu běžného zboží, jako jsou tužky, překližky či bedny. Dříve se pro nejrůznější pletené výrobky hojně používalo i lipové lýko a z lipového dřeva se vyrábí také aktivní uhlí využívané ve farmacii.

Uplatnění v zahradách
Lípy jsou obecně dost vysoké stromy s krásnou, doširoka stavěnou kulovitou korunou. Vysazují se nejčastěji v parcích a také v alejích. V zahradách je jejich uplatnění omezeno právě vzrůstem – klasické lípy se většinou nepěstují v nízkých formách. Výjimkou je třeba odrůda ‘Greenspire’ se slabším růstem a hustou korunou, užší pyramidální korunu má také kultivar ‘Pyramidalis’. Lípy jsou poměrně teplomilné a náročné na vzdušnou vlhkost, některé druhy se ale hodí i do městského prostředí (lípa stříbrná – T. tomentosa). Rozmnožují se výsevem, roubováním či očkováním – jako podnož se používá lípa velkolistá nebo malolistá. Druhy se špatně klíčivými semeny se množí také hřížením (T. x europaea, kříženec lípy velkolisté a malolisté).

FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.COM

Lípa malolistá

Lípa malolistá