Orchideje – překvapivě nenáročné květiny

Rubrika: Inspirace, rss-feed

Tropické pralesy jsou plné zářivých barev a nevšedních tvarů. Kousek tohoto krásného světa vám do pokoje přinesou orchideje. Díky šlechtění mohou být až překvapivě nenáročné a lze je pěstovat i v běžném bytě. Ovšem pokud si vyberete vhodný druh.

Nejpopulárnější a nejoblíbenější orchidejí je můrovec, Phalaenopsis. Lze ho pěstovat v řadě kultivarů a hybridů, které se od sebe liší barvami, kresbou květů a velikostí. Všechny jsou však značně odolné. Dále se v pokojových podmínkách můžete úspěšně postarat i o krásnou vandu (Vanda coerulea), které se také říká modrá orchidej. Hůře však snáší květináče, je lepší ji pěstovat ve vzduchu.

Phalaenopsis ‘Ever Spring Prince’

Jako doma v pralese

Orchidejím vhodným pro domácí pěstování se nejlépe daří při teplotě kolem dvaceti stupňů či mírně vyšší. V noci to může být i méně. A protože v přírodě rostou pod ochranou stromů, přímé slunce jim nesvědčí, zato rozptýlené světlo ano. Postavte je nejlépe k východně či západně orientovanému oknu. Mírné ranní a večerní paprsky jim neublíží, ostré polední ale snadno popálí listy. V tmavém koutu zase nepokvetou. A ještě jedno byste jim měli zajistit – vyšší vzdušnou vlhkost. Postačí odpařovač, ultrazvukový difuzér nebo časté rosení.

Tajemství epifytů

V čem se péče o orchideje oproti ostatním pokojovkám podstatně liší, je především způsob zálivky a také druh substrátu. Jde totiž o takzvané epifytické rostliny, které původně žily přichyceny na větvích stromů a kořeny, kterým se říká vzdušné, nenoří do půdy. Na kůře obalené mechem či rašelinou můžete orchideje pěstovat i doma, jde o velmi efektní, ale trochu náročnější způsob. K podkladu je zpočátku přivážete, časem se přichytí samy. Poslouží i závěsné košíky s velkými mezerami ve stěnách a velmi lehkým a hrubým substrátem. Především vandu je vhodnější pěstovat ve vzduchu, do kterého rozprostře množství kořenů. Ovšem nároky na rosení se při tomto způsobu hodně zvyšují. Odolný můrovec je proto lepší zasadit do květináče. A dopřát mu dokonale propustný vzdušný a kyselý substrát. Zpravidla ho tvoří větší kousky kompostované kůry, využít můžete i dřevěné uhlí a perlit. Kořenům nevadí, že vyplní celou nádobu. Ty navrchu zezelenají a pomáhají listům ve výživě. A dařit se jim bude i v průhledném květináči.

Burrageara ‘Nelly Isler’

Vstavač vojenský

Zvláštní epifytické kořeny potřebují i specifické zalévání. V příliš mokrém substrátu začnou uhnívat – na nedostatek vzduchu jsou ještě citlivější než běžné pokojovky. Jak to tedy dělat správně? Osvědčeným způsobem je jejich ponoření do vody na pár minut, a to jednou či dvakrát do týdne, při vyšší teplotě vzduchu a nižší vlhkosti raději častěji. Pozor na tvrdou vodovodní vodu, časem rostlinám uškodí – nejlepší je dešťovka. Pokud ji k dispozici nemáte, kohoutkovou vodu upravte povařením, část vápníku se vysráží jako vodní kámen. Využít lze i vodu destilovanou, do které přidáte malé množství hnojiva. Ostatně to je také nejpraktičtější způsob výživy. Na trhu jsou k dostání speciální výrobky pro orchideje. Pokud použijete jiné, nesmějí obsahovat vápník a dávky vždy raději snižte. Přebytek dusíku žádoucí není, naopak fosfor a draslík podpoří bohaté kvetení.

Oncidium ‘Goldiana’

Cymbidium ‘Magic Chocolate’

Chladnomilné orchideje

Ačkoli je můrovec nejoblíbenější pro svou nenáročnost, bez speciálních vitrín či skleníků se zvládnete postarat i o další krásné druhy. Pozor však na to, že pokud pocházejí ze subtropů a hor, celoročně vysoká teplota jim vyhovovat nebude. Patří mezi ně Oncidium s množstvím drobných květů, Cambria a Burrageara zase vynikají zářivými barvami, květy Cymbidia jsou nejen velmi krásné, početné, ale i dlouho vydrží a Dendrobium i Cattleya překvapí svou rozmanitostí. Všem těmto hybridům, neboť pro běžné pěstování obvykle pořídíte právě odolnější křížence, svědčí zimní odpočinek při teplotách kolem patnácti stupňů. Ideálním zimovištěm je světlá zimní zahrada, ale vystačíte si i s oknem v chladnější místnosti či chodbě nebo zasklenou lodžií.

Vstavač bledý

Přízemní orchideje

Kromě orchidejí z korun stromů můžete pěstovat i druhy, které i v přírodě koření v půdě. Patří mezi ně například člunatec (Cymbidium), střevíčník (Paphiopedilum) a některé druhy rodu Masdevallia. Substrát vyžadují lehký a propustný, ale jemnější než epifyty. Je třeba ho udržovat mírně vlhký a jen občas nechat lehce proschnout.

Prstnatec bezový

Masdevallia ‘Southern Sun’

Jak podpořit kvetení?

Orchideje jsou oblíbené právě díky krásným velkým barevným květům. Jak ovšem dosáhnout toho, aby je rostlina tvořila co nejčastěji: Pokud během zimy snížíte teplotu v pokoji o pět stupňů po dobu jednoho měsíce nebo bude o pár stupňů klesat alespoň v noci, podpoříte v kvetení i teplomilné druhy. Pomoci si lze i hrstí sněhu nebo ledu, kterou položíte na substrát. Pomalu se rozpouští a rostlinu ochlazuje, ovšem pozor na možné přelití. Podobně jako umístění orchideje na pár dní do tmy může tato metoda podpořit kvetení, ale také rostlinu velmi oslabit. Pokud teplotu v pokoji snížit nemůžete ani na noc, šetrnější je rostlinu opatrně přenášet na chladnější místo aspoň ve večerních hodinách. Tma jí při tom nevadí. V létě zase orchidejím velmi prospívá a kvetení podpoří letnění na zahradě nebo na balkoně, ovšem pozor na přímé slunce a vítr.

Můrovec může kvést téměř nepřetržitě – pokud stvol po odkvětu seříznete přibližně ve třetině, podpoříte růst nového.

Kruštík širolistý

Vstavač Fuchsův

Z jarních luk a lesů

Jejich květy jsou drobnější než u exotických druhů, ale při pohledu zblízka poznáte, že to jsou opravdu orchideje. Nehledejte je v pralese, zdobí naše jarní louky. Zhruba desetina ze všech rostlin na světě jsou orchideje, některé z nich rostou i na našich loukách. Péči člověka potřebují, ovšem šetrnou, na jakou byly po staletí zvyklé. Svědčí jim, když trávu časně zjara spasou ovce, kozy nebo koně, poté louku na čas opustí a nechají je vykvést. A senoseč může přijít až ke konci léta. Na místech, která udržovaná nejsou, orchideje časem zmizí. Tráva a později nálet dřevin je umoří. Vzácněji najdete orchideje v lesích. I pod korunami stromů některé druhy krásně kvetou.

Dendrobium ‘Spring Dream Apollon’

LUČNÍ ORCHIDEJE

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)
Tato orchideji vyhovují vlhčí louky nížin i hor, bývá vysoká i půl metru a má husté, až patnáct centimetrů dlouhé květenstvím. Ráda roste ve skupinách, kvete od máje do června, obvykle růžově či nachově, vzácně i bíle.

Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii)
Prstnatec Fuchsův kvete v červnu a červenci, na loukách, pastvinách i při krajích lesa. Může být patnáct až šedesát centimetrů vysoký, ozdobou jsou dlouhá květenství.

Prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina)
Tuto vzácnou orchidej najdete pouze na slunných horských loukách, je vysoká jen 10 až 25 centimetrů. Kvete od dubna do června, a to nachově, žlutě i bíle.

Paphiopedilum ‘Deperle’

Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata)
Prosluněné, vlhké a teplé louky svědčí této vzácné orchideji s růžovými či nachovými květy, které se objevují od května do června. Nepřehlédnete ji, mívá výšku až šedesát centimetrů.

Vstavač vojenský (Orchis militaris)
Vápnomilná, velmi vzácná a nepřehlédnutelná orchidej dorůstá do výšky až 65 centimetrů. Její bílorůžové husté květenství může být až dvacet centimetrů dlouhé. Miluje slunné, teplé louky a lesní lemy.

Hlavinka horská (Traunsteinera globosa)
Vzácná horská orchidej se od ostatních liší kulovitým květenstvím na až sedmdesáticentimetrovém stonku. K vidění bývá od června do července na slunných, sušších loukách.

Hlavinka horská

Vanda ‘Sunsai Purple’

Střevíčník pantoflíček

LESNÍ ORCHIDEJE

Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus)
Velké žlutohnědé květy této až čtyřicet centimetrů vysoké orchideje opravdu připomínají pantoflíček. Ve světlých lesích a křovinách se mohou vzácně objevit v druhé polovině jara.

Kruštík širolistý (Epipactis helleborine)
Kruštík patří k nejvyšším domácím druhům, může mít až jeden metr. Kvete od června až do září v prosvětlených přirozených lesích.

Vstavač bledý (Orchis pallens)
Už v dubnu kvete tato vzácná orchidej světlých horských lesů i křovinatých strání.

Viola Martinková