Jak správně sázet plodovou zeleninu

Rubrika: rss-feed, Užitková zahrada, Zelenina plodová

Po takzvaných zmrzlých mužích, tedy ve druhé polovině května, lze vysazovat papriky a rajčata na venkovní záhony i do květináčů a také můžete připravovat záhony pro výsev nakládaček, případně cuket a melounů.

Rajčata a papriky můžete pěstovat oběma způsoby – v nádobách i ve volné půdě. Omezený prostor pro kořeny se naopak vůbec nehodí pro okurky a dýně, z nich se tak dají pěstovat jen malé okrasné tykve. Do opravdu velkého kontejneru lze vysadit keříkové zeleninové cukety, které netvoří dlouhé výhony.

Pěstování na záhonech

Všechny druhy plodové zeleniny potřebují dost prostoru. Nepodceňujte to, jinak se dobré úrody nedočkáte. Rajčata se pěstují ve sponu 60 × 60 až 80 × 80 centimetrů, papriky sázejte do řádků vzdálených od sebe 60 centimetrů, mezi rostlinami nechte místo 25 až 40 centimetrů. Hustota vysázených okurek na záhon se volí podle jejich typu – nakládačky dají dobrou úrodu při sedmi až osmi rostlinách na metr čtvereční, salátovek neboli polních okurek stačí na stejnou plochu pět.

Při pěstování ve skleníku se okurky hadovky vysazují do řádků asi 120 centimetrů od sebe, mezi rostlinami nechte prostor 40 centimetrů. Napněte k nim síť nebo jinou podporu tak, aby se mohly pnout. Stejný způsob, tedy takzvané vertiko pěstování, je dobré zvolit i pro venkovní záhony. Okurky tak zůstávají čisté, porost je zdravější a déle plodí. Prodlouženou sklizeň si zajistíte i opakovaným výsevem nakládaček ve dvou termínech asi dva až tři týdny po sobě.

Dýně a cukety se vysévají do hnízd, kam se dávají tři až čtyři semena, po vzejití se počet rostlin zredukuje na dvě. Plazivé odrůdy potřebují prostor 200 × 150 a keříčkové 150 × 100 centimetrů.

 

Důležité živiny

Tato zelenina patří mezi plodiny 1. trati, což znamená, že potřebujete půdu na podzim čerstvě vylepšenou organickým hnojivem, jako je hnůj nebo kompost. Zemina by měla být také dobře zpracovaná a hluboce zrytá, kyprá a vzdušná. Pokud je těžká a sléhavá, špatně porostou hlavně cukety, dýně a okurky, které mají jemné a snadno poškoditelné kořeny. Na místo s horší kvalitou půdy se tak lépe hodí rajčata, koření až v metrové hloubce. Plodová zelenina je nejnáročnější na slunce, v polostínu velkou úrodu nesklidíte.

 

Pěstování v nádobách

I když vlastníte zahradu, někdy je lepší pěstovat zeleninu v nádobách než na volném záhonu. Platí to například pro rajčata, která tak snadno umístíte pod střechu a ochráníte je před deštěm. Právě vlhké listy jsou hlavní příčinou rychlého šíření plísně bramborové, která bez důkladné chemické ochrany zničí porost i úrodu během několika málo týdnů.
Lepší podmínky můžete dopřát i paprikám v nádobách. Ty se doporučuje většinou pěstovat ve fóliovníku či skleníku, protože jsou velmi náročné na teplo. V květináčích je ale můžete postavit do závětří ke slunné stěně, která udrží teplo dlouho do noci. Na podzim se dají lépe chránit před mrazíky a prodloužit tak dobu jejich sklizně, která je u paprik posunuta do zářijových týdnů. Téměř výhradně se naopak v nádobách pěstují drobné chilli papričky.


Pravidla pro sázení plodové zeleniny

Při výsadbě sazenic do volné půdy byste měli mít vždycky dva tři kusy navíc. Pokud se totiž po týdnu rostliny neujmou a zaschnou, nahradíte je novými. Rozdíl v růstu nebude téměř žádný. Pokud by vám zbyla na záhonu mezera, volné místo se snadno zaplevelí a rozbahní.

Rozvrhněte si, kam a v jakém sponu zeleninu zasázíte. V těch místech vykopejte hlubší jamky a do každé nalijte zhruba litr vody. Až se vsákne, začněte sázet. Kořeny zakryjte blátem a poté přidejte vrstvu suché půdy – tak zabráníte odparu a voda zůstane u kořenů.
Zeleninu sázejte včas, jinak například u paprik oddálíte jejich kvetení a začnou později plodit, sazenice rajčat zase snadno přerostou. Za nepříznivého počasí je možné využít netkanou textilii či přenosné tunely, které nově vysazené rostliny ochrání před poklesem teplot pod deset stupňů, kdy se zastavuje jejich růst.

Papriky, rajčata i cukety se vysazují do větší hloubky, nemusíte tedy hlídat polohu kořenového krčku jako třeba u salátů. Půda může sahat až k prvním pravým listům. Přerostlá rajčata lze sázet šikmo do hlubší rýhy, protože zakoření i ze spodních míst stonku.

Že zelenina bezprostředně po výsadbě sklopí listy a sazenice povadnou, je normální jev. Přesazování narušilo kořeny a trvá dva tři dny, než zase začnou znovu růst.
Domácí pěstování sazenic ze semen je náročné na čas, prostor i práci. Například okurky nakládačky a cukety lze vysévat do záhonu přímo. Rostou velmi rychle a plodit začnou prakticky zároveň, jako byste na záhon dávali sazenice.

 

Dagmar Cvrčková, foto profimedia.cz a Shutterstock

Jak správně sázet plodovou zeleninu