Aby okolí potoka pěkně kvetlo

Rubrika: Inspirace, rss-feed

Jezírko nebo potok patří k nejefektnějším v zahradě. Nejenže přitáhnou pozornost, ale oblíbí si je i užiteční živočichové.

PŘED
Neupraveným korytem odtéká voda z jezírka. Zcela tady chybějí tůně, které jsou pro správné fungování přírodního potůčku důležité, protože se v nich voda zpomaluje a neopouští tak rychle pozemek.

Majitelé mají v zahradě jezírko o obejmu přibližně dvacet pět metrů kubických vybudované už delší dobu. Před několika lety ho nechali vyčistit, prohloubit a vysypat kamenivem pro zpevnění břehů. Napájejí ho výhradně podzemní prameny a přebytečná voda z něj vytéká přepadem na hrázi a dále do potoka. Jeho okolí není nijak upraveno, má přírodní charakter a po většinu dne zde panuje polostín, který zde vytvářejí vzrostlé stromy. Výhodou této části zahrady je vysoce kvalitní hluboká půda bohatá na humus. Padající listí jí dodává mírně kyselé pH.

Ocún podzimní

Potok s tůněmi

Voda z jezírka vytéká neupraveným korytem, ve kterém zcela chybějí tůně. Právě ty jsou pro správné fungování přírodního potoka důležité, protože se v nich voda zpomaluje a neopouští tak rychle pozemek. Navíc představují ideální prostředí pro celou řadu užitečných živočichů, které se na zahradu vyplatí nalákat, protože přirozenou cestou redukují běžné škůdce rostlin. Proto je dobré jim nabídnout dostatek vhodných úkrytů a potravy. Na potoku by proto měly vzniknout celkem tři tůně hluboké maximálně půl metru s pozvolnými břehy, aby zde mohli migrovat obojživelníci i jiné druhy. Zpevní je přírodní kámen, který bude fungovat i jako okrasný prvek. Při terénních úpravách ho bylo odkryto dost, není třeba ho dovážet.

Pomněnka bahenní

Rákosík japonský

Rostliny do vlhkého prostředí

Pro výsadbu v okolí potoka budou ideální rostliny do stínu a polostínu, které vyžadují půdu bohatou na živiny. S vodou je to tady na různých místech odlišné. V horní části v blízkosti jezera se bude dařit rostlinám vyžadujícím půdu vlhkou, ve spodní části převládnou druhy snášející celoroční zamokření, případně kolísavou vodní hladinu. Druhy s neutrálně zelenými listy působí jako přírodní sjednocující prvek. Vyzkoušejte třeba kapradinu pérovník pštrosí (Matteucia struthiopteris), která vypadá zajímavě už ve chvíli, kdy narůstají nové stočené listy. Z okrasných trav se tady bude dařit rákosníku japonskému (Hakonechloa macra), hodí se do stínu i polostínu a nabídne také kultivary se žlutými listy. Ty jsou ovšem trochu náročnější na péči než zelené varianty. Z dřevin vyhovuje místo s kyselou a vlhkou půdou stálezeleným pěnišníkům (Rhododendron) a také hortenzii velkolisté (Hydrangea macrophylla). V létě tady pokvetou prvosenky patrovité (Primula beesiana), jarmanka větší (Astrantia major) či čechrava Arendsova (Astilbe x arendsii). Na vodu nejnáročnější pak budou blatouchy bahenní (Caltha palustris) a pomněnky bahenní (Myosotis palustris). Na jaře tu jako první rozkvetou bledule (Leucojum) a sněženky (Galanthus), na podzim ocúny (Colchocum byzantinum) s růžovými květy.

Blatouch bahenní

Mulčování trochu jinak

Nejdříve bude nutné upravit koryto potoka a vyhloubit tůně. Břehy, které by neměly být nijak příkré, zpevní kámen zahloubený do terénu, čímž se zvýší jeho stabilita. Půdu je dobré před sázením doplnit zetleným kompostem, který poslouží jako zdroj živin. Kontejnerovaným rostlinám po vyjmutí z květináče pečlivě rozvolněte kořenový systém, abyste podpořili jeho rozrůstání. Mulčování je možné v případě lesního podrostu pojmout trochu netradičně, lze použít místní hrabanku, která se přirozeně rozkládá. Jiný materiál by na sebe totiž v takové přírodní partii zahrady strhával pozornost.

Bledule jarní

Pěnišník

Péče během roku

Okolí potoka bude potřebovat větší údržbu pouze na jaře. To se stříhají hortenzie, u nichž se začínají na větvích objevovat pupeny. Právě v této době se odstraní výhon se suchým květenstvím z předchozí sezony. Naopak pěnišníky nestříhejte, ublížili byste jim. V této době se také odstraňují veškeré odumřelé části trvalek, a pokud je to nutné, navrší se nový mulč. Výsadba nebude během let náročná ani na hnojení, stačí tady jen čas od času rozprostřít zetlený kompost.

 

 

Odpočinková zóna pro samotáře

Ačkoli se odpočinková terasa nejčastěji umísťuje co nejblíže domu, na velkém pozemku s lesem můžete udělat výjimku a vytvořit si ještě jednu odpočinkovou zónu pod korunami stromů. Stín a příjemné mikroklima po celý rok budou velkým bonusem. Povrch by ale měl tvořit protiskluzový materiál, kterému nebude vadit ani podzimní spad listí – například kámen přírodní i štípaný nebo mlatový povrch. Rostliny si budou muset poradit se zastíněním, proto jsou ideální volbou různé druhy pěnišníků (Rhododendron), azalek (Azalea) nebo kyselomilné pierisy (Pieris japonica). K nim je vhodné použít trvalky lesního charakteru, kromě konvalinky vonné (Convallaria majalis) lze doporučit také různé kultivary barvínku menšího (Vinca minor) nebo trochu méně známý dřín kanadský (Cornus canadensis). Tato hlízovitá půdopokryvná trvalka dorůstá výšky jen okolo dvaceti centimetrů a zaujme bílými listeny během května a června. Ty se na podzimu barví do karmínových odstínů.

Lucie Peukertová, kresby a foto autorka, Shutterstock

Aby okolí potoka pěkně kvetlo