Vybarvené babí léto

Když se léto láme do podzimu, příroda zažívá to nejpříjemnější a často i nejhezčí období z celého roku. Pokud ho chcete pozorovat zblízka, vyhraďte alespoň jeden zahradní kout druhům, které patřičně podtrhnou zářivý kolorit těchto dní. Jakkoli neobvyklá se může zdát kombinace oranžové a fialové, podle barevného kruhu se tyto dvě krásky skvěle doplňují.

foto Profimedia

 

Andělika

Pod názvem andělika obrovská se vyšlechtila okrasná forma s purpurovým vybarvením, ale vystačíte si i s původní léčivkou andělikou lékařskou. Oba druhy zdobí výrazné kulovité okolíky, jsou rozložité a dorůstají do výšky postavy. Před výsadbou ale berte v potaz, že jde o rostlinu dvouletou – poté, co vykvete a vytvoří semena, odumírá. Jestli jí chcete prodloužit život, ostříhejte ji po odkvětu.

foto Shutterstock

 

 

Kuklík

Zvolenému barevnému spektru výborně vyhovuje kuklík šarlatový – tato trvalka tvoří bohatý podrost s pěknými listy. Má miskovité květy s volným středem, zpravidla žluté nebo oranžové, někdy i karmínové (´Diana´, ´Borisii´, ´Feuerball´). Vyniká přizpůsobivostí, původně osidluje i nehostinná místa jako ruderální druh. Hodí se i na volné plochy přírodních zahrad.

foto Shutterstock

 

 

Kakost

Pro konec sezony? Jednoduše nepostradatelné! Nejenže kakosty dlouho kvetou, navíc se v této době už jejich listy vybarvují do nejrůznějších odstínů, nejčastěji karmínových, ale i oranžových. Výborně se vám osvědčí na slunných a suchých místech. Velkými květy se pyšní kakost vznešený a kakost sivý, drobnější pak najdete u kakostu dalmatského a kakostu oddenkatého.

foto Shutterstock

 

 

Kavyl

Výborně doplní máčku, anděliku i další druhy s výraznými tvary a vybarvením. Dlouhé úzké listy a jemná vlající květenství kavylu totiž tvoří krásný protiklad. Pěstuje se jako výplňová trvalka, které se navíc i dobře vysemeňuje. Pokud místo není přemokřené, drží se na něm trvale. Lépe tudíž prospívá na sušších krajích záhonů, kde se nedrží vlhkost jako ve vyšším porostu.

foto Shutterstock

 

 

Máčka

Atraktivní máčka alpská má ocelově fialový odstín, který se přenáší i na ploché, ostnité listeny. Třebaže vypadá jako bodlák, příbuznost byste u ní hledali marně – patří mezi miříkovité. Některé máčky se vyznačují skromností, ta alpská, jež se vysazuje do smíšených trvalkových záhonů, má naopak vyšší nároky: vyžaduje vlhčí půdu, bohatou na živiny. Na obrázku výsadby najdete hned dva druhy – máčku alpskou a nízkou máčku plocholistou s drobnými květenstvími.

foto Shutterstock

 

 

Kniphofia

Kniphofia neboli mnohokvět se charakterem pěstování nejvíce blíží denivkám, zásadní rozdíl ale spočívá v době kvetení. Místo jediného dne vysoké klasy nakvétají dva až tři týdny. Kniphofie pochází z Afriky, libuje si tedy na výsluní. Husté trsy vydrží na záhonu mnoho let, ve vyšších polohách potřebují lehkou ochranu. V běžné zahradě ale ustojí bez přikrývky i výrazné ochlazení.

foto Shutterstock

 

 

Řebříček

Vysoké zahradní řebříčky se pěstují v neobvyklých barvách: od oranžových kultivarů ´Feuerland´ a ´Terracotta´, přes růžové ´Excel´, ´Lilac Beauty´ nebo ´Apricot´, až po žádané žluté odrůdy ´Moonshine´ či ´Aurea´. Díky své nenáročnosti řebříček dobře poroste i na sušších místech, poměrně rychle ale stárne (jakožto zástupce původně lučních druhů). Trsy byste tedy měli pravidelně dělit a přesazovat.

foto Shutterstock

 

text: Dagmar Cvrčková
foto: Shutterstock a profimedia.cz

Vybarvené babí léto