Co dělat se semeny před výsevem?

Rubrika: Péče o zahradu, rss-feed, Záhony a výsadby

Rovnoměrné vzcházení, dobrý stav vyklíčených rostlin a maximální úroda – to si přejí zahradníci, když vkládají do půdy semena. Právě na jejich kvalitě a ošetření záleží, zda a jak se pěstování povede.

Zatímco někdo dává přednost osivu, které si za pár korun koupí v obchodech, jiní sbírají na podzim semena na zahradě a v další sezoně je opět použijí. Obě varianty mají své výhody.

Osivo z obchodů

Kupujete-li si osivo od šlechtitelů či semenářských podniků, které nabízejí obchody, je už upraveno a ošetřeno – jde hlavně o moření, které zvýší jejich odolnost proti půdním patogenů. Využívá se i obrušování – to zajistí snížení semen v několikasemenných útvarech, vzešlé sazenice pak nemusíte jednotit, a obalování velmi drobných semen. Novinkou posledních sezon je také barevné značení osiva v sáčku s nakombinovanými variantami květin a zeleniny. Podle odstínu semen poznáte budoucí barvu květů či plodů. Tyto úpravy osiva se provádějí hlavně u užitkových druhů, tedy zeleniny, ale i u květin.

 

Domácí semena

Mnozí však dávají přednost doma nasbíraným semenům, což platí zvlášť pro speciální druhy, jako jsou skalničky, kaktusy, orchideje a další. Pro ně většinou platí, že čím jsou rostliny vzácnější, tím složitější bývají postupy, které je přinutí vyklíčit. Semena na vlastní zahradě sbírají i ti, kdo touží po zelenině v biokvalitě. Co s nimi ale dělat dál, aby se zdravé úrody opravdu dočkali?

 

Třídění osiva

Oddělit různé rostlinné zbytky, poškozená a nevyvinutá semena od těch zdravých je prvním krokem. Nejčastěji se provádí už po dosušení, kdy jednotlivé druhy ukládáte do sáčků či skleniček pro příští sezonu. Ušetříte si tak místo, když neskladujete odpad, zároveň vyhodíte semena napadené plísněmi nebo třeba se zámotky škůdců, což se za rok projeví na dobrém stavu vzcházejících rostlin.

 

Namáčení

Namáčením významně urychlíte klíčení a vzcházení. V domácím pěstování se tento postup nejčastěji používá u hrášku, okurek, dýně a rajčat. Pomůže ale i u petržele nebo mrkve, která klíčí a vzchází dlouho. Potřebujete plochou misku, kam se semena rozloží, neměla by ležet na sobě. Vody se dává jen tolik, aby v ní neplavala, ale spíš ležela. Vhodné je proto položit pod ně ještě hadřík nebo savou buničinu a vodu případně doplňovat. Doba bobtnání je různá, luskoviny potřebují jen desítky hodin, kořenoviny třeba pět dní. Právě u nich je třeba vodu pravidelně měnit, a to každý den. Při máčení je také vidět, která semena zůstávají seschlá, neobsahují tedy životaschopný zárodek a mohou se hned vyřadit, a které rostou. Připravené osivo před výsevem vždy trochu osušte. Může se už ukázat klíček, ale není to nutné. Vždy je třeba je následně okamžitě zalít – suchá půda by z nabobtnalého osiva vodu vytáhla a probuzené klíčky by mohly nenávratně zaschnout.

 

Předkličování

Pokud budete v máčení pokračovat delší dobu, změní se v předkličování – obaly prasknou a objeví se klíček. Tento postup se používá u velkých semen, jako má kukuřice, dýně, melouny či fazole. Jejich setí jde pomaleji, musíte být opatrní, abyste při manipulaci neulomili malé klíčky. Dlouho to neodkládejte, jemné kořenové vlásení může na vzduchu v misce zplesnivět.

 

Speciální roztoky

K máčení a předkličování lze použít nejen vodu, ale i další roztoky – například peroxid vodíku, manganistan draselný nebo roztok superfostátu. Koncentrace ale musí být velmi slabá. Je zaznamenáno, že půl až dvouprocentní roztok peroxidu vodíku nebo dvouprocentní superfosfátu pozitivně ovlivnily vývoj paprik, dvouprocentní roztok manganistanu draselného působína mrkev a okurky. Kdysi se běžně používala pro namáčení močůvka, která obsahuje různé růstové stimulátory.

 

Jarovizace

Jarovizace, setkat se můžete i s termínem vernalizace, se používá hlavně u obilovin, ale i v zahradnictví při rychlí květiny a zeleniny. Osivo nebo cibule se vystaví nízkým teplotám kolem nuly, které stimulují založení květů. Doporučené teploty se však mohou lišit. Jarovizaci lze použít i u některých zelenin, kdy se semena uloží nabobtnat na týden až dva do teploty nula až dva stupně, vysévá se tehdy, kdy začnou praskat obaly a zhruba u deseti procent se už objeví klíčky. Nikdy se ale tento postup nepoužívá u cibule, celeru a kedlubnu – rychle by vykvetly, vhodný je naopak u plodové zeleniny.

V zemědělství jarovizací procházejí všechny ozimé plodiny, tato schopnost je částečně založena geneticky. Odrůdy ozimé pšenice tedy nelze sít na jaře – jejich výnos je pak o mnoho menší než u speciálních odrůd jarní pšenice.

 

Zkouška klíčivosti

Pokud máte doma semena, jejichž kvalitou či stářím si nejste jisti, můžete u nich udělat zkoušku klíčivosti. I když pro zahrádkáře není příliš vhodná. Aby byla prokazatelná, je na ní třeba minimálně sto semen, která se nechají klíčit. Pokud jich vzejde 85 až 90 procent, dá se osivo i nadále používat. Na zahradě to může být i méně, zde se výsevům, jednocení a přepichování sadby věnuje daleko větší pozornost, a tak i když vyklíčí jen šedesát procent semen, stále sklidíte dostatečnou úrodu. Důležitějším ukazatelem je pro malé pěstitele spíš stáří osiva. Semena totiž můžete použít i po letech. Jak dlouho při správném skladování vydrží?

  • 2 až 3 roky: hrách, pór, pažitka, květák
  • 4 až 5 let: košťáloviny, salát, špenát, mrkev, petržel, celer, ředkvičky, papriky, rajčata
  • až 8 let: melouny, okurky, tykve

Tato doba platí u dobře uložených semen, skladovaných v suchu, temnu a chladu, v dobře zavřených obalech, které nepropustí vlhkost. Papírové sáčky tedy pro dlouhodobé skladování vhodné nejsou.

 


Inspirace z přírody

Také příroda nabízí postupy, jak zvýšit šance rostlin na novou generaci. Často jsou tyto procesy úzce svázány s konkrétním druhem či místem původu. Často vypadají trochu bizarně. Třeba šišky některých australských jehličnanů musejí projít ohněm, aby se otevřely a na spáleništi založily novou generaci lesa. Jiná semena třeba mají za úkol projít trávicím traktem některých zvířat, další potřebují přemrznutí. Chcete-li tyto druhy množit uměle, musíte tyto procesy nějak napodobit a nahradit.

 

redakce, foto Shutterstock

Co dělat se semeny před výsevem?