Co dělat v listopadu


Čistý trávník

Před zimou vyhrabejte z trávníku spadané listí.

Před zimou by na trávníku nikdy nemělo zůstat naváté listí. Pod vrstvou mokrého lupení totiž nemůže dýchat, žloutne a mohou ho napadnout různé houbové choroby, například plíseň sněžná. Trávníku kupodivu daleko méně vadí, když ho před zimou nepohnojíte speciálním hnojivem pro podzimní péči, než když si na něj neuděláte trochu času a nevyhrabete ho. Úklid s rozumem I když vás to možná překvapí, zahrada nepatří jenom vám. Žijí na ní ptáci, kteří příliš pečlivý úklid rozhodně neocení. Přibrzděte při honbě za ukázkově čistou zahradou a nechte na záhonech odkvetlé trvalky s pevnými stonky a některé letničky – třeba třapatky, rudbeckie, divizny, slunečnice, máčky nebo štětky barvířské. Také opadané podzimní plody, třeba z kdoulovce nebo drobná spadaná jablíčka, nechte klidně na zemi. Nejenže se ptákům postaráte o přirozený zdroj potravy, zimní jinovatka navíc ze suchých trvalek vytvoří nečekanou podívanou. Nezapomeňte na pažitku Právě teď, před zimou, je čas myslet na zásobu jarními vitaminy. Z velkého trsu venkovní pažitky si odrýpněte motyčkou přiměřené kousky sazeniček. Květináče zatím nechte venku až do prvních mrazů, potom je přeneste do sklepa. V lednu začněte pažitku rychlit – květináče postavte v kuchyni na parapet a zalijte je. Abyste měli čerstvou nať po celé předjaří, vynášejte nádoby s připravenou pažitkou v delších časových odstupech (třeba 14 dní). Nekvalitní ořechy Pokud jste sklidili hodně černých ořechů s pevně přischlým obalem, je váš ořešák nakažen houbovým onemocněním – antraknózou. Její rozšíření je dáno hlavně průběhem počasí, ale také malým osluněním příliš hustého stromu. Ten je proto nutné na jaře prořezat. Teď na podzim se zaměřte na úklid listí a okolí. Jestliže rostou v blízkosti ořešáku nějaké náletové dřeviny nebo křoví, bez váhání je odstraňte. Jsou-li však skořápky ořechů slabé a spojovací šev je špatně uzavřený, ukazuje to na nedostatečný obsah vápníku v půdě. Povápněte tedy prostor pod korunou ořešáku dolomitickým vápencem, aby se vápník dostal se zimní vláhou do půdního profilu a ke kořenům. Vlastní štěpka

Štěpkovač zpracuje větve na užitečnou štěpku.

Prořez z ovocných i okrasných dřevin můžete zpracovat zahradním drtičem na štěpku. Neměli byste ale míchat materiál z jehličnatých a listnatých stromů. Štěpka z jehličnanů se hodí pro mulčování azalek, rododendronů a do vřesovišť, tedy k rostlinám kyselomilným – má totiž nízké pH. Štěpka z listnatých stromů má neomezené použití – slouží jako mulč, chrání před plevelem, používá se do vysokých záhonů a vylehčuje těžkou půdu. Kontrola stromků Pokud jste předchozí měsíc vysazovali stromky, ať už ovocné nebo okrasné, ještě jednou je zkontrolujte. Znovu jim trochu přišlápněte kořeny, zalijte je, a pokud se propadla výsadbová mísa pod úroveň okolní půdy, dosypte k nim další zeminu. Přesvědčte se také, že je opěrný kolík v půdě dobře ukotven. Zelené hnojení Jednoduchým a ekologickým způsobem, jak dostat do půdy organickou hmotu a provzdušnit ji, je zelené hnojení. Lze k němu použít řadu rostlin, měli byste si ale vybrat podle druhu půdy, kterou chcete zušlechtit. V těžkých půdách se v zimě zelená hmota rozkládá pomalu, proto by se na ní měla pěstovat směska obilí a vikev, kterou vysejte už koncem léta. Na ploše přezimuje do jara a potom se zapraví do půdy. Lehké půdy jsou více provzdušněné, a rozklad rostlin v nich proto probíhá rychleji. Ideální je pro ně třeba svazenka, která má bohatý kořenový systém a půdu pěkně prokoření. Před zarytím můžete nechat porost přejít mrazem, bude se lépe zpracovávat. Zelené hnojení z čeledi brukvovitých je sice oblíbené a jednoduché, ale kvůli střídání plodin trochu problematické. Hořčice, řepka nebo ohnice mohou přenášet choroby, které napadají brukvovitou zeleninu – kedlubny, květák nebo kapustu. Pozor na dýně Na rozdíl od ostatních druhů ovoce a zeleniny, které pro skladování potřebují vyšší vzdušnou vlhkost, dýně vyžadují spíše sucho. Dobře uskladněné dýně hokkaidó, jejichž pěstování zažívá v českých zahradách boom, vydrží klidně až do jara. Spíše než na zemi, kde se drží vlhkost, je ale dejte na police nebo do zavěšených sítí. Na podlaze je musíte od chladné a vlhké země izolovat. Dejte pod ně proto vrstvu suchého materiálu, jako je sláma, seno nebo dřevitá vlna, výborně se hodí i velká plata od vajíček z lisovaného recyklovaného papíru. Pravidelné kontroly V prvních dvou třech týdnech po uložení ovoce a zeleniny do sklepa choďte kontrolovat lísky každé tři dny. Často se totiž stane, že něco při ukládání přehlédnete a uložené zásoby se začnou rychle kazit. V této době ale stačí odstranit jediný špatný plod a zachráníte si půl bedničky ovoce. Pokud byste uložené ovoce včas nezkontrolovali, nákaza by se zbytečně rozšířila dál. Rytí záhonů Hluboké rytí záhonů je sice namáhavá práce, díky ní ale připravíte plochu pro zeleninové a trvalkové záhony, které založíte až na jaře. Hrubé hroudy totiž výborně zachytí zimní vláhu, zbavíte se plevelů, a půdu navíc provzdušníte. Společně s rytím lze do půdy přidat i průmyslová hnojiva nebo práci spojit s vápněním. Na podzim byste měli připravit také plochu pro budoucí trávník, a to včetně terénních modelací, pokud je máte v plánu. Pampas pod ochranou

Pampas před zimou svažte, aby se lépe vypořádal se zimou.

Mohutná a krásná pampová tráva (Cortaderia) zdobí mnoho českých zahrad. Pochází z jihoamerických stepí a vyhovují jí podmínky trochu odlišné od zdejších. Nízké teploty této travině nijak zvlášť nevadí, špatně ale odolává zimní vláze, kterou ze své domoviny nezná. Je proto nutné ji na zimu svázat a okolí trsu přikrýt vysokou vrstvou listí. Kortadérii lze také sestřihnout a přiklopit větším kbelíkem. Podobné nároky mají i některé skalničky a další zahradní rostliny pocházející z podobných podmínek, ze známějších např. liliochvostec (Eremurus) nebo oblíbená lewisie (Lewisia). Hodně rostlinám pomůže i příprava místa k jejich výsadbě – dobré odvodnění stanoviště a vysoká vrstva drenáže pod kořeny. Jezírko po sezoně Malá okrasná jezírka se před spadaným listím obvykle chrání volně přetaženou sítí. V listopadu je ten správný čas síť sejmout a listí vysypat na kompost, jinak se začne ve vodě rozkládat. Uvědomte si, že jezírko s omezenou výměnou vody má malou samočisticí schopnost a bez lidského zásahu by se z něj stala páchnoucí louže. Pokud není jezírko hlubší než 80 cm, což se považuje za bezpečnou nezámrznou hloubku, vyndejte z něj před zimou i koše s lekníny. Bezpečné cesty Při úklidu spadaného listí se řiďte zdravým rozumem, není možné uklidit všechno za jediný víkend. První ukliďte nejpoužívanější cesty, přístup do domu a do garáže. Buďte pečliví zvláště tehdy, máte-li cestičky z hladkého kamene nebo dlaždic – listy na nich snadno ulpí a mohou způsobit nepříjemné uklouznutí. Možná se nad touto radou pousmějete, ale pro seniory, pokud s vámi bydlí, bývá podobné nečekané sesmeknutí často příčinou nebezpečných zlomenin. Vodní hospodářství Sudy na zalévání nemusíte překotně vylévat hned při prvních mrazících, teploty pár stupňů pod nulou je určitě nepoškodí. Dešťovou vodou postupně zalévejte čerstvě vysazené stromky, živý plot, růže i starší ovocné stromy. Nikdy nevylévejte vodu na záhon najednou, desítky litrů vody jen rozbahní půdu a rostliny je stejně nestačí kořeny přijmout. Před uložením

Brambory před uskladněním vytřiďte a shnilé kusy zlikvidujte.

Brambory, které jste si nakoupili na zimní uskladnění, vysypte z rašlových pytlů a rozdělte do přepravek podle velikosti. Při této příležitosti samozřejmě dejte stranou i hlízy napadené hnilobou a ty mechanicky poškozené a přeseknuté. Prohlédněte před uskladněním i cibuli – zběžně zkontrolujte pohmatem krčky a pevnost cibulí. Měkké cibule okamžitě vyhoďte, nehodí se ani ke kuchyňskému zpracování. Rostliny v nádobách Do bezmrazé místnosti (sklepa, haly, zimní zahrady) uklízejte jen kbelíkové rostliny ze subtropických oblastí, jako např. oleandr, olověnec nebo mandevillu. Rostliny a dřeviny z našich klimatických podmínek mohou klidně zůstat přes zimu venku. Jedná se nejčastěji o stálezelené dřeviny, jako jsou zimostrázy, bobkovišně, mahonie a brsleny. Z kvetoucích dřevin jde o růže na kmínku, rododendrony, zlatici, šeříky, kaliny nebo sakury. Rostliny jsou sice bezpečně mrazuvzdorné, vždy je ale třeba chránit jejich kořeny, které jsou v nádobách vystaveny výrazně horším podmínkám než ve volné půdě. Je proto nutné obalit nádoby izolací a kořeny chránit nastýlkou. Vhodné je i podložení nádob prkýnkem, aby do nich chlad neprostupoval od země. Stálezelené rostliny s velkými listy, jako jsou rododendrony a bobkovišně, chraňte navíc zástěnou před mrazivým větrem a sluncem, které jejich listy mohou poškodit. Stačí i obyčejná netkaná textilie, kterou přes keře přehodíte. Za bezmrazých dní stálezelené rostliny mírně zalévejte, abyste jim uhradili ztráty vody transpirací. Stavební opravy Při úklidu zahrady určitě objevíte nejrůznější místa, která potřebují drobné opravy. Snažte se je opravit hned, někdy opravdu stačí jen chvilka času a dva tři hřebíky. Větší opravy si raději sepište a při nejbližší příležitosti si obstarejte vše potřebné a využijte příznivé počasí k opravě. Na jaře nebudete vědět co dřív a opravené drobnosti vás dvojnásob potěší. Co s dvouletkami V létě vyseté dvouletky by teď měly být silné a pěkně zakořeněné. Aby je zbytečně nepoškodil mráz, můžete je lehce okopat a přihrnout k nim trochu půdy. Zabráníte tak nejen vymrznutí, ale i vyvracení nebo poléhání. Lehký kryt z chvojí nebo ostříhaných větví vytvoří rostlinám přiměřeně chráněný prostor s dobrým mikroklimatem. Chraňte nejen sazenice na záhonku, které máte připravené k jarní výsadbě, ale i ty už vysazené třeba do mís, kde pokvetou společně s jarními cibulovinami. Za suchého podzimu je nezapomeňte občas zalít. Krásné květy S ubývajícím světlem začíná pro pokojovky přenesené domů období růstového útlumu a zimního klidu. Zalévejte je minimálně a samozřejmě je nehnojte, nepřesazujte a neřízkujte. Některé druhy se ale v této době chystají ke květu, např. azalky, bramboříky, vánoční kaktusy a sílu ke kvetení začínají nabírat i kaly. Tyto rostliny proto přeneste na světlo a pravidelně je zalévejte menšími dávkami odstáté vody, občas je roste, a jakmile poupata ukážou barvu, přihnojte je. S teplotou opatrně, neměla by přesáhnout 20 °C. Pozor na řemenatky (Clivie) – na podzim jim omezte zálivku na minimum, aby nasadily na květ, a zalévat je začněte až v prosinci. Kvetou obvykle od února. Barevný podzim

Barevné výhony keřů vyniknou hlavně po opadu listů.

Listopad je měsíc, kdy se opravdu láme sezona. Jehličnany, které přes léto působily chladným dojmem, se v zahradě bez květů stávají skutečnou ozdobou a naplno vyzní jejich zajímavé tvary a struktury. Vyniknou i barevné pruty dobře zvolených dřevin. Ty nejvýraznější patří kupodivu mezi docela obyčejné druhy, které najdete v každém zahradním centru. Svěže zelené hladké výhony má např. zákula (Kerria japonica), která koncem jara rozkvétá zlatožlutými střapatými květy. Výrazně karmínové pruty zdobí zase svídu bílou, která má i načervenalé listy. Poznámky zahrádkáře
  • Za příznivého počasí přehazujte kompost. Část rozvezte k ovocným stromkům, část zakryjte a schovejte na jaro.
  • Postupně uklízejte skleník – omyjte skla slabou dezinfekcí, opravte vypadaný kyt a uložte příslušenství ke kapkové závlaze.
  • Postarejte se o opravu nářadí a posezonní údržbu techniky. Buď je dejte do pořádku sami, nebo odvezte do servisu.
  • Stromky, které nestačíte zasadit, založte stranou do pařeniště nebo záhonu.
  • Naposledy posečte trávník a trávou namulčujte prostor pod živým plotem.
  • Kompost v ohrádce přikryjte plachtou, aby do něj nepršelo.
  • Připravte si pro zimní měsíce krmítka, ale zatím je nerozvěšujte.
FOTO: SHUTTERSTOCK, THINKSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Co dělat v listopadu

 

Komentáře

Napsat komentář