Matka květinových záhonů, Gertrude Jekyll

Rubrika: Krátké články

Výraznou postavou zahradní architektury se stala ve druhé polovině 19. a na začátku 20. století Gertrude Jekyll. Její původní profese, která neměla zdánlivě se zahradní architekturou nic společného, časem výrazně ovlivnila její tvorbu, z níž čerpáme dodnes. S jejími květinovými záhony se setkáme ve Velké Británii, ale také v Americe.

Jekyll navrhla trvalkové záhony pro celou řadu zahrad u šlechtických sídel.

Smíšené trvalkové záhony dnes bereme jako běžnou součást soukromých zahrad i veřejných parků. Ovšem tento důležitý prvek zahradní architektury se v této podobě, jakou známe dnes, začal používat až na konci 19. století. Do té doby se šlechtická sídla pyšnila spíše pravidelnými výsadbami letniček, které byly vysazovány do složitých ornamentů. Gertrude Jekyll přišla s úplně novým přístupem ke květinám, které měla ráda a které se staly nejdůležitějším obyvatelem její zahrady v Munstead Wood. Kromě zahradní architektury se věnovala také návrhům váz na řezané květiny a napsala za svůj život celou řadu knih, které se zabývaly trvalkovými záhony i teoriemi o uspořádání květin v zahradě.

Záhony podle mistra

Anglická růže se stala častým prvkem perenových záhonů.

Při své tvorbě se hodně inspirovala barevným kruhem, v němž jsou vedle sebe uvedeny barvy doplňkové a naproti sobě zase komplementární vytvářející barevný kontrast. V jejích záhonech se tedy běžně setkáme s postupným barevným přechodem. Jako příklad lze uvést žlutě kvetoucí květiny, na které navazuje zóna s oranžovými a následně červenými květy. V návrzích záhonů se jasně ukazuje její cit pro barvy a kompozici, který získala při studium malířství.

FOTO: SHUTTERSTOCK

Matka květinových záhonů, Gertrude Jekyll