Aby se flóře dobře šplhalo
Popínavé rostliny umí vykouzlit atraktivní řešení všude tam, kde si chceme i přes nedostatek místa dopřát soukromí. Nejen, že dokážou ozelenit fasádu domu, stěnu altánu či konstrukci pergoly, některé se navíc mohou pochlubit nejen dekorativními listy, ale i krásnými květy nebo chutnými a šťavnatými plody.
Říká se jim buď popínavé, nebo také pnoucí rostliny, často se mezi ně ale řadí i druhy, které ovíjivé výhony ve skutečnosti nevytváří. Jejich větve nebo šlahouny proto musíte k pevné opoře přichytit provázkem, drátkem nebo textilním úvazkem. I tak ale nachází uplatnění úplně stejně jako rostliny, které k popnutí žádnou vaši pomoc nepotřebují. Poradíme vám, kam tyto krásky vysadit, jak se o ně starat a kterou oporu pro ně vybrat.
foto Shutterstock
Okrasné dřeviny, letničky i chutné plody
Protože všechny popínavé rostliny netvoří dostatečně stabilní a pevné výhony, aby si v prostoru poradily „samy“, tedy bez opory, už při výběru v zahradnictví přemýšlejte nad tím, po čem se daná rostlina vůbec rozroste. Pokud se bavíme o přirozeně popínavých druzích, nabízí se vám poměrně široká paleta rostlin s odlišnými vlastnostmi. Vedle okrasných dřevin najdete mezi popínavkami i zástupce drobného ovoce nebo letničky, které od jara do podzimu rozzáří balkon či terasu barvami. Právě charakter rostliny do značné míry rozhodne za vás, po čem by se dotyčná měla pnout. Volit, nicméně, můžete mezi konstrukcemi samostatně stojícími (např. dekorativní loubí postavené volně do prostoru), nebo mezi oporami, jež tvoří součást jiného stavebního prvku. Ozelenit se totiž dá nejen plot nebo fasáda domu, ale také třeba stěna domku na nářadí či zahradního altánu. Zatímco některé rostliny rostou natolik bujně, že oporu kompletně ovládnou, jiné budou díky méně divokému růstu spíše příjemným doplňkem.
foto Shutterstock
K čemu vám poslouží konstrukce s popínavkou?
1 Ozelenění transparentního oplocení, například z pletiva
2 Rozdělení prostoru zahrady nebo oddělení odpočinkové terasy od rušnější části pozemku
3 Odstínění od slunce
4 Tvorba závětří, zpomalení pohybu větru,
5 Zkrášlení jinak nevzhledného zákoutí
6 Ozelenění místa s nedostatkem volného prostoru pro náročnější rostliny
trubač kořenující, foto Shutterstock
zimolez obecný, foto Shutterstock
Umístění? Zapojte logiku i estetiku
I kdybyste vybrali pro zahradní loubí tu nejnádhernější popínavou rostlinu, nedává smysl, abyste ho postavili jen tak ledabyle do prostoru zahrady. Pokud se rozhodnete pro umístění jakýchkoliv konstrukcí s pnoucími rostlinami, mělo by mít jasnou logiku. Paraván nebo treláž by měly navazovat například na obytnou terasu, dům nebo zahradní altán. Loubí by zase mělo fungovat jako brána pro vstup do jiné části zahrady, kde na návštěvníka čeká letní kuchyň, jezírko nebo jiné překvapení. V některých případech se ovšem bez konstrukce neobejdete a její umístění bude spíše výsadou praktické potřeby než dekorativního záměru. Tato situace nastává například u popínavé zeleniny – i ta totiž potřebuje konstrukci. Vedle popínavých fazolí nebo ačokči můžete ze země „zvednout“ třeba i drobnoplodé tykve nebo okurky, zeleninová zahrada tak dostane nový rozměr.
aktinídie význačná, foto Shutterstock
přísavník trojcípý, foto Shutterstock
Na materiálu záleží…
I když popínavka konstrukci za několik let úplně zaroste, berte v potaz, že materiál konstrukce ovlivní i celkové působení rostliny. Do každé zahrady se hodí trochu něco jiného, rozhodující roli ovšem hraje nosnost materiálu. Některé dřeviny totiž během let narostou do obrovských rozměrů a zanedbatelné hmotnosti. V případě jedné z nejoblíbenějších popínavek, vistárie čínské, a dalších velikánů budou jasnou volbou nosné a stabilní konstrukce z dřevěných trámů, cortenu nebo jiných slitin. Stejně tak berte v úvahu styl zahrady. Zatímco do anglické a květinové zahrady se výborně hodí litina a dřevo v přírodní podobě, v naturální zahradě můžete u méně náročných popínavek sáhnout i po přírodním proutí, po bambusových tyčích nebo opět po dřevu. Moderní minimalistické zahradě sedí jednoduché, a tak trochu neviditelné řešení v podobě konstrukce z ocelových lanek – takovou síť pro popínavé růže nebo jiné rostliny si můžete nechat vyrobit na míru. Vysokou cenu vyváží naprostá bezúdržbovost.
klanopraška čínská, foto Shutterstock
Trénujte si rozplétání
Zatímco o některé typy opor se už nemusíte starat, u jiných se vám nevyplatí zapomínat na péči. Mezi nejnáročnější materiály patří samozřejmě dřevo, které bude nutné po několika letech zbavit starého nátěru a opět natřít. Jak to udělat, když konstrukci zcela porostla popínavka? Zatímco výhony mladých rostlin lze bez větších škod, ovšem za cenu časové náročnosti rozplést, u starších rostlin počítejte se zmlazením, které spočívá ve zkrácení výhonů. Protože se ale pnoucí rostliny vyznačují opravdu velkou vitalitou, většinou se i s tímto radikálním zásahem umí dobře poprat a znovu obrazí.
Popínavky nadivoko? Raději ne
Bez péče to nepůjde, ani co se týče rostlin samotných – pokud byste je nechali růst bez jakéhokoli zásahu, mohlo by dojít ke zhoršení stavu rostliny, snížené tvorbě květů nebo plodů, nebo dokonce k poškození konstrukce stavby, po které se rostlina pne. Kupříkladu mladé výhony vistárie každoročně zkracované na dvě až tři očka nasazují více květů než neprořezávané rostliny. Všeobecně platí, že většina popínavek vyžaduje alespoň jednou za rok prořezat, existují ale i výjimky, které potřebují až dva řezy ročně. Příkladem je zahradní kiwi, u kterého se první řez provádí na jaře a druhý v červnu nebo červenci, tedy v době, kdy se musí na tři až čtyři listy zkrátit nové bujné výhony. Právě na zkrácených větévkách bude kiwi plodit v příštím roce. Zvláštní péči vyžadují dokonce i zelené fasády. Výhony rostlin by nikdy neměly zarůstat až k oknům, dveřím, k ventilaci, do žaluzií ani do okapů. V případě rostlin vysazených k plotu počítejte i s přetížením oplocení, zvláště pletivo není dostatečně nosné, proto byste měli starší výhony zmladit včas, většinou tedy v předjaří. Charakter řezu ale záleží na konkrétním druhu rostliny. Zatímco popínavé plaménky snesou i hlubší zmlazení, řez pnoucích růží už má pevná pravidla.
foto Shutterstock
Doslova pohrát si můžete s výběrem vhodné konstrukce pro popínavé ovoce. Klanopraška čínská, réva nebo aktinídie význačná známá také jako zahradní kiwi spolehlivě popnou například stěny altánu. Plody tak budete mít pěkně po ruce.
Ozelenění fasády domu si předem dobře promyslete – některé popínavé rostliny se přichytávají přímo k omítce, což komplikuje jejich případné odstraňování. I po pracném stržení navíc popínavky zanechají výrazné stopy na fasádě.
Pnoucí dřeviny známé i neznámé
Aktinídie význačná (Actinidia arguta)
Charakteristika: ovíjivá
Kam s ní: nosná konstrukce z ocelových lanek, pergola, treláž
Břečťan popínavý (Hedera helix)
Charakteristika: samopopínavý
Kam s ním: fasády, včetně těch s hladkou omítkou, treláže, pergoly, sloupy
Hortenzie řapíkatá (Hydrangea petilaris)
Charakteristika: tvoří kořenující úponky, i tak potřebuje přichytit
Kam s ní: zdi, plody, treláže i jiné stabilní konstrukce
Klanopraška čínská (Schisandra chinensis)
Charakteristika: ovíjivá, ale vyžaduje přichycení
Kam s ní: loubí, konstrukci z proutí i na plot
Plamének, velkokvěté odrůdy (Clematis)
Charakteristika: tvoří úponky, přesto je dobré ho vyvázat,
Kam s ním: plot, méně nosné opory z proutí či bambusu
Přísavník trojcípý (Parthenocissus tricuspidata)
Charakteristika: tvoří úponky
Kam s ním: fasáda, kmen starého stromu nebo jakákoliv konstrukce
Réva vinná (Vitis vinifera)
Charakteristika: tvoří úponky, ovíjivá,
Kam s ní: stěny altánu, loubí, nutná pevná konstrukce v podobě treláže,
Růže – pnoucí (Rosa)
Charakteristika: potřebuje vyvazovat k opoře
Kam s ní: treláž, k loubí, k altánu i pergole
Trubač kořenující (Campsis radicans)
Charakteristika: potřebuje vyvazovat
Kam s ním: nosná konstrukce ze dřeva, pergola, treláž
Vistárie čínská (Wisteria chinensis)
Charakteristika: ovíjivá
Kam s ní: nutná nosná konstrukce, pergola
Zimolez obecný (Lonicera caprifolium)
Charakteristika: ovíjivý
Kam s ním: plot, loubí, treláž
Lucie Peukertová, foto Shutterstock
Aby se flóře dobře šplhalo
