Aby se vám v zahradě dobře chodilo

Chůze po pěstěném trávníku je bezesporu příjemná, zejména v létě naboso. Ovšem část zahrady, a to nejen té užitkové, byste měli mít zpevněnou, což se vyplatí zejména v deštivých dnech, kdy je terén silně podmáčený a nestabilní. Anebo potřebujte-li projet kolečkem plným zeminy či sklizené úrody.

Zpevněné cesty oceníte hlavně po dešti, kdy bývá terén bahnitý.

K materiálům, které vás nezklamou a hodí se k použití do zahrady, patří například léty osvědčená keramika, beton, přírodní kámen a dřevo, z moderních variant jsou to pak kompozity a také takzvané dřevoplasty.

Co nejdelší životnost

Chcete jednolitou plochu, nebo budete například zahradní cestičku skládat ze samostatných dílů – nášlapů, lidově řečeno šlapáků? Ať se rozhodnete pro jakoukoli variantu, je důležité sledovat při výběru vhodného materiálu několik základních parametrů, které napoví, zda vám chodník vydrží déle než jen jednu sezonu. Zpevněné plochy musejí v zahradě snášet veškerou nepřízeň počasí, a budou tedy denně vystavovány kolísání teplot, větru, dešti, slunečnímu záření, krupobití a dalším vlivům. U vybraných variant se zajímejte se o mrazuvzdornost, nasákavost a také o povrchovou úpravu, díky níž se i choulostivější materiály mohou stát daleko odolnějšími.

Zpevněná plocha z kamene.

Dva typičtí zástupci

Keramika a beton patří k nejpoužívanějším, protože jde o materiály s hladším povrchem, ptejte se také na to, zda jsou opatřeny protiskluzovou úpravou. Míra nasákavosti a mrazuvzdornost by měly být samozřejmostí. V opačném případě keramická dlažba může popraskat, beton se velice brzy začne drolit a nejen to. Velké riziko pro vás představuje kluzký povrch, který za deště či při sebemenší námraze může být nebezpečný.

V případě keramických dlažeb je důležitá i otěruvzdornost. Označuje se zkratkou PEI a udává odolnost proti povrchovému opotřebení. Je rozdělena do pěti kategorií od PEI 1 do PEI 5, kdy platí, čím vyšší stupeň, tím větší odolnost. Do venkovních prostor výrobci doporučují dlažby s číslem 4 a 5, jejichž povrch neponičí ani boty obalené blátem a jemným štěrkem.

Za velkou oblibou keramické dlažby stojí široký výběr barev a dekorů. Výrobci nabízejí dlaždice také jako velmi zdařilé imitace vzhledu i povrchové struktury přírodních materiálů jako dřevo nebo kámen i pohledového betonu. Keramika je i praktická z hlediska údržby – nečekají vás žádné složité úklidové práce, právě naopak. Postačí vám koště nebo proud vody ze zahradní hadice či tlakového čističe.

Betonové nášlapy položené v trávníku.

Beton na mnoho způsobů

Velký výběr možností vám nabízí také beton, jenž je vyhledávaný pro dlouhou životnost, široké možnosti použití a minimální údržbu. Ať již zvolíte kostky či rozměrnější dlaždice, můžete je mít buď v typické šedé barvě, ale i v mnohem zajímavějších podobách – například s různě barevným či melírovaným povrchem, s plastickým reliéfem, v pravidelných tvarech i nepravidelných úlomcích – jak s ostrými, zaoblenými nebo nepravidelnými jakoby odlamovanými okraji. Beton dokáže zdařile napodobit i starou, místy již opotřebovanou a prošlapanou dlažbu, což je v současné době trendová záležitost. Zajímavě působí také napodobeniny dřevěných prken nebo pražců, které na první pohled nerozeznáte od originálu.

Dřevo do zahrady patří, hodí se i na stavbu cest.

Zvláštní kategorií je pak takzvaná vegetační dlažba. Hodí se všude tam, kde sice potřebujete zpevnit povrch, ale nehodláte se úplně vzdát ani trávníku. Jednotlivé díly totiž nejsou zcela vyplněny pevným materiálem, ale mají otvory, které můžete vyplnit zeminou a nechat jimi prorůstat odolné travní směsi, který budete pravidelně sesekávat. Dílce vegetační neboli také zatravňovací dlažby se dají spojovat jako puzzle, takže z nich lze vytvořit libovolně velkou plochu. Vyrábějí se nejčastěji z betonu nebo odolného plastu.

Využití recyklovaných materiálů.

Dřevo do zahrady patří

Cesta poskládaná z přírodních dřevěných prken představuje pro vaše bosá chodidla příjemný nášlap a pro vaše oči dekorativní variantu. V případě přírodního dřeva se pro tento účel používají nejčastěji exotické dřeviny, pocházející z tropických oblastí jihovýchodní Asie či Jižní Ameriky, které jsou mnohem tvrdší a odolnější zejména vůči působení vlhka než dřevo středoevropských stromů. Na výběr máte dřevo teakové, bangkirai, massaranduba, ipe, cumaru, tatajuba, merbau a řadu dalších. Dílce z těchto dřevin jsou k dostání v různých profilech, formátech, rozměrech i v řadě různých systémů usnadňujících montáž, například jako klasický montovaný či pohledově skrytý spoj, rozebíratelné dílce a podobně.

Zatravňovací dlažba z betonu.

Je libo imitaci?

Přestože je exotické dřevo nebývale odolné, vyžaduje pravidelnou údržbu, koneckonců jde stále o přírodní materiál. Je-li pro vás právě tohle překážkou a hledáte spíše bezúdržbovou variantu, zvolte raději některý z kompozitních materiálů. Díky moderním technologickým postupům dokáží nabídnout tak zdařilé napodobeniny, že je na první pohled od přírodních originálu jen stěží rozeznáte. Na trhu jsou k dostání stále nové typy materiálů, vyráběných z nejrůznějších směsí, přičemž částečný podíl zde má i přírodní složka jako dřevo, kámen, zbytek tvoří podíl umělé složky, například polymerní pryskyřice a další. K nejznámějším asi patří dřevoplast, který vyžaduje jen minimální údržbu a snadno se pokládá.

Více informací se nachází ve speciálním vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

.

Aby se vám v zahradě dobře chodilo