Bylinková zahrada nejen pro potěšení

Rubrika: Bylinky a léčivé rostliny, rss-feed, Zdravá zahrada

Pár bylinek v květináči pěstují téměř všichni. Zkuste jim ale na zahradě věnovat větší prostor – získáte tak nejen bohatou sklizeň aromatických a léčivých rostlin, zároveň si také vytvoříte zákoutí plné vůně a pohody pro relaxaci. Nezapomeňte si sem proto postavit pohodlné křeslo.

Bylinková spirála

V červnu je vhodný čas pro výsadbu vytrvalých bylinek – řadí se mezi ně například levandule, šalvěj, saturejka a mnohé další – , které budou krásné již v létě. Každá z nich má svá specifika, ale mnohé vlastnosti jsou společné. Voní díky silicím, obsaženým v listech i květech. Jejich aroma pomáhá při řadě obtíží, především podporuje zdravé trávení. V pokrmech proto bylinky poslouží hned na několik způsobů – ochutí je, obejdete se díky nim téměř bez soli, a navíc pomohou jídlo dobře strávit. Připravit z nich můžete i nálev, masírovací olej na tělo, přidat je do koupele…

 

Inspirace historií

Při zakládání bylinkových záhonů se můžete inspirovat krásou klášterních zahrad s tradičním formálním uspořádáním a kruhem uprostřed, doplněným ať už sochou, fontánou nebo výraznou solitérní rostlinou. Tento koncept je oblíbený už stovky, ne-li tisíce let. Cesty vybudujete z cihel, dlažby, štěrku. Záhony bylinek mohou být vyvýšené a lemované dřevem, proutím či zídkou často se používá i zastřihávaný zimostráz. Odborníci však doporučují vzhledem ke stále hojnějšímu výskytu zavíječe zimostrázového nahradit ho například dřišťálem bělolistým, Juliiným nebo cesmínou vroubkovanou, které mají podobné vlastnosti. Ovšem formální uspořádání může mít i moderní podobu.
Ve volnějším, přírodnějším pojetí se trsy bylinek vysazují kolem zvlněných cest, mezi nášlapné kameny a vytvářejí pestrý záhon, který není uspořádaný do geometrických tvarů, ale má svůj půvab. Využít můžete také speciální spirály a vyvýšené záhony, které pěkně vypadají a zároveň vyřeší problém s těžkou půdou.

 

Bylinky kvetoucí

Bylinky mohou nádherně kvést, a netýká se to jen levandule. Pokud však průběžným zaštipováním sklízíte vrcholové výhony s listy, květy se neobjeví. Vyplatí se proto pěstovat keříků více a alespoň část z nich nechat vykvést, vydrží až do podzimu. Platí to pro dobromysl, meduňku, yzop, saturejku. Patří mezi velmi cenné medonosné rostliny. Motýli, čmeláci a včely se na ně budou slétat z celého okolí. Léčivky tak přispívají k pestrosti a zdraví celé zahrady.

Bylinky mohou být i součástí záhonů se suchomilnými trvalkami, vysadit je můžete vedle řebříčků, hvozdíků, máček či krásnooček. Oblíbená je také kombinace levandule a růží – doplňují se vzhledem i vůní.

 

Příprava půdy

Středomořské bylinky vyžadují propustnou půdu, nesnáší přemokření. Mohlo by se zdát, že vzhledem k suchým létům vydrží i v půdě těžší. Je to sice pravda, ale v zimě – ačkoli jsou stálezelené – vody odpařují velmi málo, nadměrná vlhkost je ohrožuje a hrozí uhnívání kořenů. Půdu proto vylehčete štěrkem a obohaťte dřevěným popelem nebo dolomitickým vápencem, protože vápník jim svědčí. Můžete přidat i trochu listovky a jen málo vyzrálého kompostu. Léčivky jsou na živiny nenáročné a hnojení nepotřebují. O jejich zdraví a intenzivní aroma se postará dostatek slunce.

Bylinky však můžete pěstovat i v zahradách s těžkou půdou – pak zvolte vyvýšené záhony a spirály, což jsou suché zídky z kamenů stočené do šneka. Ovšem pozor na to, že za velmi suchého léta vyžadují i tyto rostliny trochu vláhy. Zvláště pak máta, která je mezi ostatními výjimkou – potřebuje častěji zalévat, proto ji vysaďte na polostinném kraji bylinkové zahrady, pod vyvýšenými záhony nebo u úpatí bylinkové spirály.

 

Péče o bylinky

Kompaktní tvar bylinek, které obvykle tvoří zčásti dřevnatějící keříky, udržíte pravidelným jarním sestřihem. Pokud možno však nestříhejte na staré dřevo, to obráží méně dobře. Rostoucí výhony poté můžete zaštipovat po celou sezónu a rovnou využít nebo usušit, naložit či zamrazit do zásoby.

Jednou z mnoha výhod aromatických rostlin pocházejících ze slunného Středozemí jsou jejich malé nároky na vláhu. Nežli se ujmou, zálivku jim však dopřejte, a za dlouhotrvajícího sucha také, obvykle je stačí zalít jednou za týden. Půdu zamulčujte štěrkem, oblázky nebo štěpkou, aby nevysychala, neztrácela na kvalitě a také aby lépe vypadala.

V průběhu léta si můžete byliny namnožit řízkování, zvláště vrcholové řízky se ve vlhkém substrátu snadno ujímají.

 

TIP REDAKCE

Pokud si přejete květenství levandule po usušení použít jako dekoraci vcelku, je třeba je sklidit před plným rozkvětem. Ale když je budete používat na čaj, do koupele nebo vonných sáčků, můžete je seříznout až při dokvétání. Vonných silic obsahují stále mnoho. Ostatně květy pro výrobu esenciálního oleje se na polích sklízejí často až v době, kdy téměř odkvétají. Výjimečná jsou také květenství voňavé santoliny, které zdobí záhony i poté, co uschnou.

 

VYTRVALÉ A KRÁSNĚ KVETOUCÍ BYLINY

Levandule lékařská (Lavandula officinalis)

Až metr vysoká, odolná bylinka, jejíž květenství má jedinečnou, uklidňující vůni a hojivé schopnosti. Připravit z ní můžete čaje, koupele, pleťové vody i vonné sáčky Jako pikantní koření poslouží i lístky.

Tymián obecný (Thymus vulgaris)

Stejně jako její příbuzná mateřídouška tvoří kvetoucí polštáře, půdopokryvné variety pak nízké koberce. Pěstovat lze nespočet kultivarů s odlišnou vůní a dekorativními lístky.

Oregano čili dobromysl (Origanum vulgare)

U domácí dobromysli obecné se sklízejí především léčivá květenství, prospívající játrům, trávení i při nachlazení. Jižnější a nižší variety oregana mají intenzivnější aroma a listy slouží jako koření.

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)

Šalvěj tvoří až metrové keře. Sivé listy mají hořkou chuť i vůni, jsou skvělou podporou trávení, dezinfikují zanícený krk. Atraktivní odrůdy s barevnými listy mohou být méně odolné.

Santolina cypřiškovitá (Santolina chamaecyparissus)

Zhruba půlmetrové keříky zdobí žlutá květenství i stříbrné listy, které intenzivně voní. Dnes se už neužívají vnitřně, ale jsou vděčnou součástí potpouri a přírodních repelentů.

Saturejka horská (Satureja montana)

Na rozdíl od příbuzné saturejky zahradní jde o trvalku. Její drobné aromatické listy jsou vyhlášeným kořením především na luštěniny, s jejichž strávením výrazně pomáhají. Pěstovat lze i plazivé variety.

Yzop lékařský (Hyssopus officinalis)

Můžete pěstovat keříky až metr vysoké nebo nižší kultivary. Všechny krásně kvetou a jejich listy mají osvěžující vůni. Slouží jako koření pro dobré trávení, působí antisepticky.

Meduňka lékařská (Melissa oficinalis)

Na rozdíl od ostatních bylinek snese i polostín a prospívá jí více vláhy. Po citrusech vonící listy využijete na uklidňující čaj i jako koření. Pěstovat lze i atraktivní panašované variety.

Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis)

Kafrová vůně lístků je povzbuzující a léčivá v pokrmech i čajích. Bylinka však naše tužší zimy nepřežije – pěstuje se v nádobách a zimuje v chladu a na světle. Výjimkou je otužilá odrůda Arp.

 

Viola Martinková, foto Shutterstock

Bylinková zahrada nejen pro potěšení