Jak napravit škody po návratu z dovolené?

Zahradníci si podle Karla Čapka dovolenou ani neužijí, protože pořád myslí na kytičky, které nechali doma. Ti svědomití pověří někoho zkušeného, aby během jejich nepřítomnosti na zelenou oázu dohlížel. Ani to však leckdy nestačí a po návratu musíte dát leccos do pořádku.

1. Suché pokojovky

Často se stane, že pokud není pečující dozor místo letnění přímo upozorněn, kolikrát ho ani nenajde, protože se ukrývá pod stromy nebo mezi keři. Pokud substrát vyschne do té míry, že po zalití (nebo po ponoření do větší nádoby s vodou) plave na hladině, musíte rostlinu shora zatížit, aby byl celý kořenový bal pod vodou. Důkladné prosycení vodou trvá asi hodinu, teprve pak zátěž odstraňte a zbytek vody vylijte. Pokud už mají rostliny hodně zvadlé, nebo dokonce suché listy, pouhá zálivka nepomůže – rostliny také trochu sestřihněte, aby mohly snadněji zregenerovat.

Foto: Shutterstock

2. Ulité rostliny v nádobách

Málokdy se stane, aby tento jev měl na svědomí zahradník, vinit můžete leda deštivé počasí, v jehož důsledku se hromadí voda v podmiskách nebo v okrasných obalech. U těch se vzhledem k jejich výšce jedná o daleko nebezpečnější jev, leckdy totiž mohou být plné až po okraj, a voda tak dosáhne až ke kořenovému krčku (což se u mělkých podmisek nikdy nestane). Pokud takhle stojí třeba tři dny, kořeny se bez vzduchu udusí, odumřou a rostlina paradoxně uschne. Pomůže několikanásobné vylití vody (pomocí zemské gravitace se z kořenového balu uvolňuje postupně). Pokud problém trvá déle, rostlinu navíc i přesaďte a kořeny sestřihněte.

Foto: Shutterstock

3. Spálený trávník

I když se pohled na žlutou plochu zdá navýsost žalostný, nápravu zjednáte poměrně rychle. Traviny totiž příroda geneticky dobře přizpůsobila k obnově po nepříznivém průběhu počasí. Kromě pravidelné vydatné zálivky byste měli pohlídat jediné – a sice případné zaplevelení holých míst dvouděložnými rostlinami, které volný prostor hbitě využijí.

4. Přerostlý trávník

Vždy byste měli zkrácení trávy rozložit do dvou kroků – nejdříve plochu sestřihněte na nejvyšší stupeň nad terénem, pak den, dva vyčkejte, a teprve po nezbytné pauze přistupte k definitivnímu zkrácení. Nejen, že příliš vysoký porost zahltí sekačku, ale snadno vytrháte celé rostliny, a zbytečně byste si tím komplikovali obnovu.

5. Vyschlý kompost

Kde chybí vlhkost, zastavuje se rozklad. Vyschnutí důvěrně znají hlavně majitelé „ohrádkového“ typu kompostu. Doplnění vody byste ale neměli uspěchat: zaměřte se na opakování a zasakování do celé plochy, dávku rozdělte (desetilitrovou konev vyprázdněte minimálně nadvakrát s hodinovým odstupem). Dbejte i na to, aby se voda dostala opravdu všude – po suchém dlouhém materiálu (například po trávě) totiž voda často steče stranou a do středu se nedostane.

Foto: Shutterstock

6. Neošetřená rajčata

Tato plodová zelenina roste velmi rychle, může se snadno přihodit, že po svém návratu z dovolené najdete některé zálistky silnější než prst, nebo už vám dokonce vykvetou. Někdy se také nevyvázaný vrchol skloní a rázem máte vrcholy dva. Nikdy, opravdu nikdy takové silné zálistky nevylamujte rukou! Vezměte si nůžky, jinak na devadesát procent zlomíte celý vrchol. Pokud už nechtěné odnože odkvetly, prohlédněte, zda najdete nasazené plody. Jestliže ano, výhon sestřihněte těsně nad nimi, pokud kvést teprve začínají, vystřihněte je celé.

Foto: Shutterstock

7. Vylomené větve ovocných stromů

Pod tíhou úrody se výhony švestek, rynglí nebo broskvoní někdy zlomí těsně u kmene s typickým zatržením kůry. Pokud problém odhalíte včas a rána není zaschlá, můžete větev ještě zachránit. Očesejte ji a zkraťte tak o polovinu (čímž zredukujete váhu i páku), přiložte tržné plochy k sobě a zatáhněte poškozené místo polyetylénovou nebo gumovou páskou jako při roubování. Pokud přečnívají nějaké zbytky kůry, čistě je zařízněte. Místo mimo pásku (nejčastěji úžlabí, kde větev navazuje na kmen) ošetřete štěpařským voskem, abyste zamezili přístupu vzduchu a případné nákazy.

Nikdy nepoužívejte stromový balzám – ten je určen pro rychlé zacelení ran, vy naopak potřebujete, aby řezné plochy zůstaly do nejdéle živé a srostly k sobě. Vzdálený konec větve připevněte úvazkem ke kmeni, aby se ošetřené místo nenamáhalo při poryvech větru. Jak jste byli úspěšní, poznáte příští rok na jaře – pokud srostlá větev začne rašit, máte vyhráno, v opačném případě zůstane suchá.

Foto: Shutterstock

8. Přemnožená sviluška

Zcela zničený porost okurek hadovek ve skleníku bývá častým následkem horkých dní, vynechaného postřiku a špatného načasování ochrany proti tomuto škůdci. Když pěstitelé ještě tu a tam objeví plodící rostlinu, bývají v pokušení porost ještě zachránit. Ale v tomto případě uděláte rozumnější krok, když výsadbu rovnou zrušíte. Po vyčistění skleník využijte k pěstování listové zeleniny a kedluben, které výborně vykryjí podzimní potřebu vitamínů. 

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock

Jak napravit škody po návratu z dovolené?

Zajímavé