Co sít a sázet na poslední chvíli?

Zelené záhony bez holých míst se ve druhé polovině sezony dají pokládat za vizitku dobrého zahradníka. Jakou zeleninu ještě vysít a vysadit, aby stačila do příchodu prvních mrazíků dozrát? Možností máte hned několik a nejlépe uděláte, když plodiny zkombinujete.

Srpen by měl zahrádkářům trochu připomínat duben, tedy měsíc (znovu)vysazování. Pochopitelně ale musíte vzít v úvahu konec sezony, který přichází kolem 15. října. Když vezmeme v potaz počasí posledních z let, kdy se opakovaly dlouhé podzimy, můžete se i letos stát, že výrazné ochlazení až v listopadu. Spoléhat se ale na tuto variantu nemůžete. Zbývá vám tedy přibližně 10 až 11 týdnů, tedy v přepočtu asi 75 až 80 dní. S přihlédnutím k době pěstování jednotlivých plodin zjistíte, že přichází v úvahu většina listové zeleniny, samozřejmě ředkvičky, ale i něco z ozimých kultivarů, abyste mohli sklízet brzy zjara.

foto Shutterstock

Ředkvičky a ředkve? Jistě!

Ředkvičky patří mezi tradiční druhy, ale pokud máte tu možnost, vysejte si i dlouhé bílé ředkve (Alabaster F1, Jarola F1, Japana F1). Hodí se ale výhradně na kvalitní, dobře zpracované záhony – takové zanechává po sobě karotka nebo brambory. Na mělkých zaostanou za svými možnostmi, větví se. Potřebují nejen kvalitní půdu, ale i více místa, listové růžice jsou mohutné a široké, proto se doporučuje spon 40 x 30 cm. Vysévají se po dvou až třech semenech do hnízd a potom se dojednotí, aby zůstala nejsilnější sazenice.

Pokud na zahradě máte horší půdu, vyberte tradiční ředkvičky, které koření jen mělce a stačí jim deset centimetrů. Poměrně velká semena vám dovolí výsev po třech centimetrech – pak nebudete muset jednotit a ušetříte si práci i osivo. Řádky od sebe dělí 12 až 15 centimetrů. Kromě takzvaných celoročních odrůd, které nejsou citlivé na délku dne (´Tercia´, ´Kvinta´) máte na výběr prakticky celý sortiment raných a poloraných kultivarů (´Kvintara F1´, ´Prima´,´Primara F1´, ´Teko´, ´Saxa 2´, ´Duo´ a další). Protože doba pěstování činí 30–40 dní, můžete i v tomto případě využít postupný výsev v sedmidenní intervalech, a to až do začátku září.

foto Shutterstock

Saláty? Vyberte ty správné

Ve druhé polovině sezony se zaměřte na rané odrůdy hlávkových, listových nebo ledových salátů. I tak byste poslední výsev měli stihnout v prvním nebo druhém srpnovém týdnu. Vyberte odrůdy ´Deon´, ´Major´, ´Červánek´, ´Faraon´, ´Maraton´, ´Mars´ nebo ledový ´Ledano´, ´Miniko´ či ´Medimo´. Doma se lépe osvědčuje přesazovaná sadba, kterou získáte ze semen vysetých do odkrytého pařeniště, výsevního záhonku či truhlíků.

Pěstování v malém má své výhody – využijete i nedorostlé saláty bez pevně zavinuté hlávky. V tomto termínu se vysévá i ozimý ´Humil´, který díky vysoce položeným listům i růžici úspěšně odolává podehnívání.

foto Shutterstock

Kedlubny pro dlouhý podzim

Změna počasí, kterou přinese podzim, prospívá kedlubnám. S jejich výsevem však neotálejte, poslední možnost dostanete na začátku srpna. Ty nejranější odrůdy (tedy ty s nejrychlejším vývojem) mají totiž vegetační dobu kolem 80 dní (tedy od výsevu po sklizeň), a proto těsně překročí našich 75 dní.

Během teplého podzimu tedy nic nebrání tomu, aby dorostly do krásné velikosti. Zapomeňte ale na velké odrůdy typu ´Gigant´, ´Gaston´ či ´Violeta´. Doporučujeme naopak modré odrůdy ´Ballot F1´,´Azur´, ´Modrava F1´, ´Viola´, z bílých ´Kref F1´, ´Dvorana´, ´Luna´ či ´Moravia´. Přepíchané silné sazenice se vysazují se do sponu 25 x 25, či 30 x 30 cm.

foto Shutterstock

Další salátová zelenina

Často se doporučuje špenát, především s ohledem na jeho univerzálnost. Na malých zahradách byste ale touto volnou prohloubili – abyste sklidili množství na několik vydatných porcí, museli byste počítat s plochou kolem 10 metrů čtverečních. Daleko lépe uspějete se salátovou řepou. V posledních sezonách se objevuje trend baby řep, které se sklízejí jako velmi malé bulvičky a zpracovávají se do salátů.

Co se týče salátů, které vydrží i přes zimu, určitě sáhněte po polníčku – tento vynikající salátový druh má přízemní růžice, které můžete otrhávat ještě na podzim. Hlavní sezona polníčku ale přichází na počátku jara, přibližně v dubnu. Poté ho nahradí třeba kořenové zelenina. V srpnu ještě můžete vysít mangold a pekingské nebo čínské zelí – i když nedorostou výstavní velikosti, snadnost pěstování i univerzálnost využití z nich dělají další zajímavé druhy.

foto Shutterstock

„Last minute” bazalka i karotka

Mezi druhy, které se mohou vysévat v pokročilém létě, patří i bazalka. Ta z jarních výsevů už tou dobou bývá buď sklizená, nebo tuhá a nedobrá. Bazalka klíčí do týdne a potřebuje teplotu kolem 15 °C. Vysetý řádek se vám vejde opravdu všude.

Dlouhý teplý závěr sezony prospívá i karotce – pokud najdete vhodné místo, ještě ji můžete počátkem srpna vysít. Karotka potřebuje jediné: přiměřeně vlhkou půdu při vzcházení. S udržením příjemného mikroklimatu vám po dobu prvních tří týdnů pomůže bílá netkaná textilie. Klíční rostliny už nijak zvlášť chránit nepotřebují.

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock

Co sít a sázet na poslední chvíli?

Zajímavé