Dobrý skleník nezůstane volný ani den

Rubrika: rss-feed, Skleníky a pařeniště, Zahradní stavby

Pořídíte-li si na zahradu skleník nebo pařeniště, snažte se je využít pokud možno po celý rok. Víte, že s pěstováním v nich můžete začít už začátkem jara?

foto: Shutterstock

Nejprve v nich předpěstujete sazenice, které v květnu přesadíte na záhony, poté je využijete pro rychlení některých druhů zeleniny a do podzimu tady budete sklízet úrodu okurek, baklažánů nebo i paprik. Využít místo ve skleníku na maximum chce trochu zkušeností, ale především výběr těch správných druhů zeleniny. A také oceníte doplňkové vybavení skleníků, jako jsou police a pracovní stoly, které násobí prostor pro množení. Měly by ale jít snadno odstranit, protože později by tady překážely. V létě zase nezapomeňte na nezbytné stínění a větrání.

 

Pařeniště se vejde všude

Pařeniště nejlépe využijete, když v něm pěstujete sadbu, v létě druhy náročné na teplo a na podzim v něm dozrávají pozdní zeleniny. Rozdíl je v tom, zda máte pařeniště studené nebo teplé, tedy takové, které je založené brzy na jaře a jako zdroj tepla slouží nová dávka hnoje. Jako studené se označuje to, které používáte už druhým rokem, zdrojem tepla je zde už pouze slunce a jeho množství se reguluje otevíráním oken. Hnůj z předchozího roku se postupně rozkládá a je zdrojem živin a organických látek.

foto: Shutterstock

Obě pařeniště můžete používat po celý rok, stačí si jen vytvořit správný plán:

Využití teplého pařeniště:

Varianta 1
únor – začátek dubna: předpěstování sadby (salát, kedlubny, zelí, kapusta, květák, celer, brokolice, letničky)
začátek dubna – polovina května: sadba teplomilné zeleniny (okurky, papriky, rajčata, celer)
polovina května – polovina srpna: okurky
polovina srpna – konec září: salát
říjen: květák k dopěstování

Varianta 2:
únor – březen: salát a ředkvičky
začátek dubna – polovina května: sadba teplomilné zeleniny
polovina května – polovina srpna: keříčková rajčata
září – listopad: květák a pekingské zelí k dopěstování

Kosmatec, foto: Shutterstock

Využití studeného pařeniště:

Varianta 1:
březen – polovina dubna: sadba zeleniny a letniček
polovina dubna – polovina srpna: okurky, ředkvičky a celer
polovina srpna: pekingské zelí

Varianta 2:
březen – polovina dubna: salát a kedlubny vysazené mezi salát
začátek dubna – konec května: kedlubny
začátek května – polovina září: papriky vysazené mezi kedlubny
polovina září: salát

Lobelka, foto: Shutterstock

Skleník

Na zahradách se využívají především typy pasivní neboli studené, tedy bez možnosti vytápění. Podmínky v nich se podobají studenému pařeništi. Protože jsou ale mnohem rozměrnější, potřebují více tepla k prohřátí. S předpěstováním se tady většinou začíná koncem března až v polovině dubna, podle klimatických podmínek. Oproti pařeništi je ale můžete poměrně levně ohřát, třeba když sem umístíte láhve s horkou vodou nebo použijete lokální topidla.

Do skleníku by měly přednostně přijít ty druhy, které potřebují hodně tepla a nevadí jim vyšší vlhkost vzduchu. To jsou okurky hadovky, papriky a baklažány. Rajčatům je lépe venku, ale lze sem vysadit několik keříků, kterými pokryjete červen a počátek července, než začnou plně plodit na venkovních záhonech. Dlouho tu nevydrží, nevyhovují jim vysoké teploty. Opatrní také buďte při předpěstování jarní sadby. Na vzcházení teplomilné zeleniny je tady zima. Vysejte ji tedy doma a do skleníku přesaďte až po polovině dubna.

Begonie voskovka, foto: Shutterstock

Pestrovka, foto: Shutterstock

Jak správně využít plochu skleníku?

• Jednu polovinu věnujte od března pěstování salátu, kedluben a ředkviček na jídlo, druhou využijte k předpěstování sazenic letniček, zeleniny a kuchyňských bylinek, které v květnu dáte na záhony.

• Po ledových mužích se vám postupně uvolní celý skleník, využijte ho pro teplomilnou zeleninu, nejčastěji papriky a okurky hadovky, které zde můžete pěstovat přímo z výsevu. Naopak papriky, případně také lilky nebo rajčata vzcházejí pomalu, a proto sem musíte vysadit už silné sazenice. Z ostatních druhů zeleniny zde můžete pěstovat například celer a mangold.

• Během pozdního léta, zvlášť pokud kvůli napadení sviluškami předčasně doplodí skleníkové okurky, se sem dá ještě vysít listová zelenina – saláty a hlavně pekingské zelí. Sklidíte i ranou karotku, pokud ji sem vysejete do poloviny srpna.

Hledík, foto: Shutterstock

Letničky

Kromě předpěstování zeleniny lze skleník využít i k přípravě sadby letniček, postup je stejný. Vysejte raději více druhů s podobnými nároky v menším množství tak, abyste na konci měli od každé patnáct až třicet pěkných rostlin.

Druhy pro předpěstování:
Předpěstování potřebují druhy s dlouhou dobou vývoje, které by jinak kvetly pozdě, a tak by doba, po kterou kvetou a zdobí, byla velmi krátká. Často k to bývají letničky s velmi drobným semenem, které mají málo zásobních látek, proto dlouho trvá, než z nich vyrostou použitelné sazenice.
• Astra čínská, aksamitníky, begónie voskovka, gazánie zářivá, hledík větší, hledíkovka, kobea, kopretina kýlnatá, kosmatec sedmikráskový, kraspédie, letní fiala, lobelka, mina, nestařec mexický, nevadlec klasnatý, otočník, pestrovka kulovitá, petúnie zahradní, sporýš, statice, starček, šalvěj zářivá, šrucha velkokvětá, tunbergie, všelicha iberkolistá, zářivka velkokvětá.

Druhy pro přímý výsev
Mnoho letniček předpěstovávat nemusíte, lze je rovnou sít na záhon. Většinou je poznáte podle velkých semen, která poskytnou klíčícím rostlinám dostatek živin pro rychlý vývoj. Bývají to i druhy vyšlechtěné z těch, které původně rostly jako plevel, a tak se potřebovaly vyvíjet rychleji než rostliny, které tam člověk pěstoval.
• Černucha damašská, fazol šarlatový, hrachor vonný, chrpa císařská, iberka okoličnatá, koukol polní, krásenka zpeřená, lichořeřišnice, kapusta okrasná, laskavec, len velkokvětý, mák setý, měsíček lékařský, netýkavka sultánská, ostálka sličná, ostrožka stračka, povíjnice, slunečnice roční, smilek růžový, slézovka trojklanná, tařice přímořská, zaječí ocásek.

foto: Shutterstock

Dagmar Cvrčková

Dobrý skleník nezůstane volný ani den