Jaro přeje množení
Přibývající slunce se odrazí i na energickém růstu všech pokojových rostlin, což se vyplatí využít k jejich množení. Vegetativní způsob je osvědčený, u řady rostlin se jiný ani nepoužívá. Ale i v tomto případě musíte alespoň trochu vědět, jak na to.
Foto: Shutterstock
Základ úspěchu? Vybrat správný způsob
Třebaže to vypadá, že si jednu z devíti metod množení vyberete snadno a rychle, není tomu tak. Některé rostliny opravdu namnožíte třeba pouhým odlomením odnože (takzvané přirozené způsoby množení, body 1–3), jiné potřebují rafinovanější způsob (umělé způsoby množení, body 4–9). Ani ty ale nevyžadují nic složitého.
1. Výsadba „hotových“ mladých rostlin
Některé druhy tvoří plnohodnotné výběžky nebo rozmnožovací pupeny, které už mají parametry mladé rostliny – listy a základy kořenů.
Co si ohlídat: Prakticky nic, „mládě“ pouze odstřihnete, nebo dokonce jen seberete a zasadíte do malého květináčku.
Zástupci: zelenec (Chlorophytum), Episcia, Nephrolepis, Saxifraga; adventivní pupeny: Asplenium daucifolium, kolopejka (Bryophyllum daigeromontianum), Tolmiea menziesii
Foto: Shutterstock
2. Množení dělením trsů
Je časté i u trvalek, provádí se u rostlin s mohutnými trsy.
Co si ohlídat: Je potřeba starší rostlinu vyjmout z květníku a opatrně ji rozdělit, často vám sama napoví, kde životaschopné části vytvořila.
Zástupci: tchýnin jazyk, tenura (Sanseviera), kalokvět (Agapanthus), řemenatka (Clivia), modlivka (Maranta), košatka (Calathea), vraneček (Selaginella), lopatkovec (Spathiphyllum)
3. Množení z oddělků
V těsném okolí základní rostliny se tvoří dceřiné růžice nebo odnože.
Co si ohlídat: V tomto případě nemusíte rostliny vyjímat, dceřiné části opatrně oddělte nebo odlomte.
Zástupci: Agave, Aloe, krvokvět (Haemanthus), Haworthia, Clivia, Bromelia, Pandanus, dužnatka (Echeveria)
Foto: Shutterstock
4. Množení z vrcholových řízků
Kořeny se vytvoří na bázi řízku, měli byste vybrat pěkné a silné části rostlin a odstranit přebytečné listy na spodní části řízku.
Co si ohlídat: Řízky oddělujte čistým a ostrým nástrojem, jako substrát pro zakořenění se lépe osvědčuje ten množárenský, tedy lehký a propustný. U druhů s velkými listy sestřihněte čepele na třetinu až polovinu, abyste zamezili výparu. Bez toho by vám sazenice zaschly.
Zástupci: palnice (Acalypha), křivůtka (Achimenes), kroton (Codiaeum), tlustice (Crassula), Callisia, mramornatka (Dieffenbachia), dračinec (Dracaena), fíkovníky (Ficus), pryšce (Euphorbia), Fittonia, protažitka (Gynura), Pilea, podrostovka (Hypoestaes), kolopejka (Kalanchoe), Philodendron, Syngonium, voděnka (Tradescancia), potos (Scindapsus)
5. Z úžlabních pupenů (osní řízky)
Rostliny s tenkými a dlouhými výhony (liány) mají málo vrcholových pupenů, navíc nejsou patřičně vyzrálé. Proto se výhony rozdělí na několik menších.
Co si ohlídat: Na jednotlivém oddělku musí být alespoň jeden pár listů. Nová rostlina posléze vyraší z úžlabního pupenu a začne sama vegetovat. Velké listy opět musíte sestřihnout.
Zástupci: břečťan (Hedera), svícník (Ceropegia), žumen (Cissus), drobnolisté fíkusy (Ficus pumila, F. sagitata), voskovka (Hoya), mučenka (Passiflora), pravý jasmín (Jasminum), pepřinec (Peperomia), věncovec (Stephanotis)
Foto: Shutterstock
6. Množení z listových řízků
Jednoduché množení využívá vyzrálé starší listy, ty se mělce vysazují přímo do substrátu.
Co si ohlídat: Pozor, panašované formy vzniklé mutací (např. Peperomia obtusifolia) se musí množit jen tak, že využijete stonek (stonkové řízky), z listů by vyrostla původní zelená forma. Pro množení se dají využít i úkrojky listů.
Zástupci: kapská fialka (Saintpaulia), Begonia elatior, dužnatka (Echeveria); úkrojky: tořivka (Streptocarpus), tenura (Sanseviera), Begonia rex
7. Zakořeňování z kmenových řízků
Používá se u rostlin s dlouhým kmínkem a vrcholovou růžicí. Starší rostliny vyholují a tímto způsobem se zmladí. Vrcholová růžice se odřízne a dá se zakořenit, kmínek se nakrájí na menší kousky (cca 20 cm), po vysazení do substrátu vyraší z úžlabních pupenů kořeny a později i listy.
Co si ohlídat: Některé druhy zakořeňují ve vodorovné poloze (Dieffenbachia, Monstera, Philodendron), jiné ve svislé (Dracaena, Yucca).
8. Množení z listových přeslenů
Tento zajímavý způsob lze využít jen u šáchorů (Cyperus gracilis, Cyperus involuncratus). Listovou růžici sestřihnete a dáte do vody nebo hluboko zasadíte do substrátu. Po zakořenění se objeví trs mladých výhonů, které se vyvinou z úžlabních pupenů.
Foto: Shutterstock
9. Množení z listových článků
Jde o množení typické pro plocholisté kaktusy, například vánoční (Schlumbergera) a velikonoční (Rhipsalidopsis). Nemusíte využívat jen koncové články, ale je potřeba, abyste je hned zasunuli do substrátu. Velmi dobře se ujímají a za rok už mohou kvést.
Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock
Jaro přeje množení
