Květináče, obaly a miniskleníky

V zimě je čas věnovat kritický pohled pokojovým rostlinám, konkrétně tomu, v čem rostou, tj. květináčům, případně jejich ozdobným obalům.

Barva nádoby může být kontrastní s barvou samotné rostliny.

Současná nabídka květináčů i obalových nádob je v obchodech nepřeberná. Do moderního interiéru se hodí kovové nebo ze sklolaminátu, různých velikostí, klasické kulaté, ale i hranaté – efektní jsou například květináče ve tvaru krychle. Pro menší květiny, třeba sbírku saintpaulií, jsou vhodné i vtipné květináčky v podobě šálku s podšálkem. Pěstujete-li pokojové rostliny už delší dobu, určitě se vám podařilo nashromáždit v bytě množství starších i novějších nádob a hrnků různých tvarů a velikostí. Při dokupování dalších květináčů, ať už pro nové přírůstky, nebo pro přesazování (zvláště mladší rostliny potřebují větší květináč každý rok) se ale pokaždé nepodaří sehnat stejný typ. Po Dalším vhodným způsobem, jak vylepšit a sjednotit vzhled květináčů, je decoupage. Například kuchyňské bylinky se budou báječně vyjímat v květináčích ozdobených motivy rostlin, případně sáhněte po vzorech či barvách ladících s ostatním zařízením bytu. Krásnou, ale náročnější technikou je zdobení mozaikou – k dostání jsou lepicí potřeby i celé sady včetně keramických mozaikových kamínků, případně si můžete dílky sami vyrobit ze zbylých kachliček. V rustikálně nebo romanticky zařízeném interiéru, třeba na parapetu kuchyňského okna, se uplatní také terakotové květináče polepené hrubší bavlněnou krajkou. několika letech pak nádoby často vyvolávají dojem „každý pes, jiná ves“. Nákup stále větších obalů, které by nejednotné starší květináče schovaly, je ale finančně náročný. Navíc nemáte jistotu, že pořídíte přesně tytéž, které už máte, nebo alespoň takové, které s těmi staršími budou ladit.

Vlastní výroba

Krásnou, ale náročnější technikou je zdobení mozaikou.

Řešením může být sjednocení nádob stejným nátěrem. Potřebujete k tomu jen pevnější plastové květináče a podmisky, případně obaly na květináče, a vhodnou barvu ve spreji. Efektně vypadají například metalické chromové nebo bronzové odstíny. Barva by samozřejmě měla být zdravotně nezávadná. Dalším vhodným způsobem, jak vylepšit a sjednotit vzhled květináčů, je decoupage. Například kuchyňské bylinky se budou báječně vyjímat v květináčích ozdobených motivy rostlin, případně sáhněte po vzorech či barvách ladících s ostatním zařízením bytu. Krásnou, ale náročnější technikou je zdobení mozaikou – k dostání jsou lepicí potřeby i celé sady včetně keramických mozaikových kamínků, případně si můžete dílky sami vyrobit ze zbylých kachliček. V rustikálně nebo romanticky zařízeném interiéru, třeba na parapetu kuchyňského okna, se uplatní také terakotové květináče polepené hrubší bavlněnou krajkou.

Na velikosti záleží

Aby rostlina dobře prospívala, potřebuje květináč odpovídající velikosti. Na to je třeba myslet při přesazování jak nově zakoupených, tak déle pěstovaných rostlin. Velikost květináče závisí na velikosti kořenového balu. Jsou-li kořeny při vyjmutí z původního květináče prorostlé a kompaktní a není vidět téměř žádná půda, je potřeba rostlinu přesadit do většího květináče. Obecně platí, že by mezi původním kořenovým balem a okrajem nového květináče měla být mezera široká asi 2–3 centimetry, která se vyplní čerstvým substrátem. U rychle rostoucích rostlin může být nový květináč ještě o něco větší. Pokud už nechcete vzrostlým rostlinám v obřích květináčích poskytovat více prostoru, je nutné jim po vyjmutí z nádob mírně seříznout kořeny, vrátit je do původních květináčů a získané místo vyplnit substrátem. Nevhodně zvolený tvar květináče může způsobit, že se vyšší nebo mohutnější rostlina snadno převrhne. Pro takové rostliny nevybírejte nádoby, které se směrem dolů příliš zužují nebo jsou hodně zaoblené. Vysoké štíhlé květináče sice vypadají efektně, stabilnější jsou však nádoby s přibližně stejnou výškou a šířkou. Také při nákupu nového obalu je důležitá velikost květináče. Změřte si ji proto ještě předtím, než se vydáte do obchodu. Vyhnete se tak zklamání, když se vám květináč do obalu nevejde nebo v něm bude naopak utopený. Obal by měl tvarem a výškou vždy odpovídat květináči a mít o několik centimetrů větší průměr. Roli hraje i estetické hledisko, byť může být silně individuální. Obří rostlina v „náprstku“ bude ale působit stejně nepřiměřeně jako drobné rostliny ve velkých nádobách. Vždy se proto snažte zachovávat určité proporce.

Čištění květináčů

K očistě použitých květináčů dobře poslouží teplá voda s octem. Květináče a podmisky nechte odmočit v kbelíku s octovou vodou a pak nečistoty a vápenaté usazeniny odrhněte houbičkou na nádobí. Následně je nutné květináče důkladně opláchnout čistou vodou, abyste je zbavili všech zbytků octa.

Pokojový skleníček? Proč ne!

Miniskleníky se používají pro urychlení klíčení a zakořenění rostlin, pro předpěstování sadby, ale i pro pěstování bylinek, masožravých rostlin nebo kaktusů. Skládají se zpravidla z ploché plastové vaničky s odnímatelným nebo odklápěcím skleněným víkem. Mají regulovatelné odvětrávání, které slouží k zajištění stálé teploty a vlhkosti. Miniskleník je navíc možné doplnit zahřívacími deskami nebo trubicemi, které zaručí rostlinám stálou teplotu, což je to praktické zejména v místnostech, kde je v noci chladno. Rozhodnete-li se pořídit si do bytu skleníček, rozmyslete si předem, kam ho umístíte. U okna směřujícího na jih bude potřeba ho zastiňovat (například bambusovou žaluzií), severní strana bývá zase pro pěstování většiny rostlin nevhodná.

FOTO: THINKSTOCK A SHUTTERSTOCK

Květináče, obaly a miniskleníky

Uložit

Květináče, obaly a miniskleníky