Malá městská zahrada

Rubrika: Okrasná zahrada, rss-feed, Zahradní architektura

Pěstovat čerstvou zeleninu, snídat na terase a grilovat o víkendu s přáteli – to jsou časté důvody lidí, kteří ve městě dávají přednost bydlení v rodinném domě se zahradou před bytem. Co všechno musejí udělat, aby si splnili svůj sen?

Pozemky kolem rodinných domů ve městě bývají kvůli ceně i okolní zástavbě menší než na vesnicích a samotách. Plánování a zakládání zahrad zde má svá vlastní pravidla. Pokud je majitelé či architekti nedodrží, sny o krásných večerech venku se nenaplní. Podobnou zkušenost měli majitelé této zahrady. Nechali si ji navrhnout asi před deseti lety, ale řešení jim nevyhovovalo. Stěžovali si na malé posezení, nic zajímavého je venku nelákalo, chybělo odclonění od sousedů. Prostor vypadal od jara do podzimu stejně – nudně a smutně.

Překvapení má rád každý

Při rekonstrukci architekti zahradu rozdělili do několika zón, což je žádoucí zvlášť u malých pozemků. Pokud by zde byl vysetý jen trávník a viděli jste z jednoho konce na druhý, vypadala by zahrada nudně a nezajímavě. Odlišné zóny a předěly skrývají překvapení a pobyt na takovém místě je jak pro majitele, tak návštěvy atraktivnější. „Zároveň jsme rozšířili obytnou terasu, především jsme však omezili plochu trávníku a ve stínu, kde se mu nedařilo, jsme vytvořili cestu se šlapáky a vysadili sem stínomilné trvalky,“ popisují změny autoři Ferdinand Leffler a Martina Imramovská z ateliéru Flera, kteří navrhovali současnou podobu zahrady.

Terasa je doplněná rozšířenou venkovní kuchyní s otevřeným ohněm, kouř odtáhne vysoký komín, který prochází střechou nad posezením. Majitelé totiž odmítli původně navrhované ohniště. Nechybí zde ani jídelní kout a posezení s pohovkou a křesly. Ty jsou součástí květinového pásu, který se táhne až k plotu.

V koutu zahrady je vytvořená jakási zašívárna, tedy zákoutí s houpačkou, ideální pro čtení, relaxaci nebo odpolední spánek.

Oheň i voda…

Kromě ohně v zahradě nechybí ani voda. „Vodní prvek není jen bazén, jezero nebo fontána. V malé zahradě nám stačila obyčejná železná mísa, do níž se zachycuje dešťová vody. Když je jí hodně, přeteče, pak část zůstane, v horku zmizí… A přijde nová. Pijí z ní pes i ptáci. Dodává zahradě jedinečnou atmosféru a přináší do ní změnu,“ popisuje Martina Imramovská. Jde o přírodní prvek. Čerpadlo, přívod elektřiny, potrubí a nic podobného tady nehledejte. O osvěžení během horkých letních dnů se postará venkovní sprcha ukrytá v bambusu. Ten zde vytváří neprůhlednou stěnu. Do zákoutí vede cesta z nášlapů, podlážkou je dřevo ve štěrku.

„Cesty a cestičky v zahradě slouží nejen k bezpečné chůzi a pohybu z bodu A do bodu B, ale opticky lákají k procházce zahradou. Proto vedou i skrz hluboké záhony. Celodřevěné cesty by byly moc drahé, a tak byly dřevěné trámy použity jen občas, na konce cestiček, zbytek je mlat s obrubníkem z ocelové pásoviny. Na plastové obrubníky zapomeňte,“ radí Ferdinand Leffler.

Tu a tam se v zahradě objevují masivní dřevěné trámy. „Několikrát jsme si jimi pomohli a vyřešili díky nim terénní nerovnosti, rozšířili terasu, přidali posezení k záhonům,“ vysvětlují architekti. A upozorňují na originální sušák na prádlo, který málokdy vypadá v zahradě dobře. „Navázali jsme právě na dřevěné masivní trámy a sušák vypadá jako velké dřevěné okno, korpus knihovny, záleží na každém, co v něm vidí,“ doplňuje architekt. Podobně na pohled nevadí obyčejný plastový kompost – je umístěný v rohu pozemku, v nejnižším bodu, ukrytý za větvemi bobkovišní.

Rostliny ve stylu Provence

Rostliny do zahrady byly vybrané nejen podle doby kvetení, ale i odstínu. Jsou laděné do růžovo-oranžových tónů. Na přání majitelů, kteří mají rádi styl Provence i francouzské víno. „Stylu Provence v našich zeměpisných šířkách dosáhnete těžko, ale můžete se mu přiblížit kombinací kamene, fialových druhů rostlin, levandule. Ke stylu Provence patří víno a popínavé rostliny, proto je u domu vytvořený systém na pnoucí růže, nechybějí treláže na fasádě. Vedle druhé odpočinkové terasy se nachází dřevěný paraván a horizontální lanka pro vinnou révu. Nejenže si tak majitel plní sen o vlastní vinici, zároveň vznikla bariéra mezi sezením a rušnou ulicí.

Malá městská zahrada