Zelená střecha pro auto i vozík
Krupobití, sněhové závěje, padající jablka, UV záření… Dobrých důvodů, proč na zahradě neparkovat pod širým nebem a raději si postavit přístřešek, by se našla celá spousta. Dnes k nim ale připočteme i jeden čistě zahradnický: nově vybudovaná střecha pro vaše auto, vozík či zahradní traktůrek vám poskytne báječnou plochu pro pěstování extenzivních druhů.
Zelené obytné střechy patří mezi výrazné architektonické trendy posledních let, a to zvlášť ve velkých městech. Ne, že bychom vás chtěli demotivovat hned v úvodu, ale sluší se předeslat, že jejich budování klade vysoké nároky na konkrétní (a těžko nahraditelné) stavební materiály, speciální postupy, technologii stavby i preciznost provedení. Jinými slovy: svépomocí si obří střechu pokrytou vegetací bohužel vybudovat nemůžete. Ale jestli se vám tyto systémy líbí, můžete si svoji šikovnost vyzkoušet v malém – třeba právě při ozelenění přístřešku na motorová vozidla.
foto Shutterstock
5+1 klíčová otázka
Při vyměřování plochy přístřešku si představte následující modelovou situaci: potřebujete svůj vůz opravit, ale venku neustává hustý déšť. Jaký prostor kolem zaparkovaného auta by vám stačil, abyste se kolem něj mohli pohybovat, a přitom zůstali suší? Hodilo by se vám, kdyby se kromě auta vešlo pod střechu i garážové nářadí? A co jízdní kolo, přívěsný vozík nebo zahradní traktůrek? A když se ještě vrátíme k původní představě průtrže mračen: přejete si prostor pod střechou příležitostně využívat i k posezení s rodinou a přáteli? Co dalšího od svého krytého parkovacího stání očekáváte? Když si odpovíte na tyto otázky, váš ideální autopřístřešek získá jasnější obrysy. Než se posunete k rozhodování o další zásadní věci, a sice z jakého stavebního materiálu přístřešek sestavit, vysvětlíme si, ze kterých vrstev se vlastně zelená střecha skládá.
foto Shutterstock
Připravte se na vrstvení
Abyste vytvořili funkční souvrství – které má za úkol chránit střechu před protékající vodou a také zajistit rostlinám vodu a výživu – budete pracovat hned s několika druhy materiálů. Jako první se pokládá hydroizolace střechy, poté se dává ochranná vrstva geotextilie. Na ni se umisťuje nopková fólie, která zadržuje srážkovou vodu a zásobuje jí rostliny za sucha. V dalším kroku přijde na řadu izolační vrstva (nejčastěji tenká geotextilie), která brání hned dvěma nežádoucím jevům: prorůstání kořenů a smývání substrátu. Poslední složku představuje buď střešní zahradnický substrát s přidanými živinami, nebo speciální lehká keramzitová drť (Liadrain).
foto Shutterstock
Ať nemáte ze střechy bazén
Naposled se sázejí rostliny – traviny, mechy a různé sukulenty. Ty nižší, dorůstající do 10 až 15 centimetrů, potřebují maximálně deseticentimetrovou vrstvu substrátu. Vyšší rostliny dosahující 20 centimetrů budou vyžadovat poněkud vyšší vrstvu, tedy asi 12 až 15 centimetrů. Na co ještě nezapomenout? Logicky musíte vytvořit i vysoký kraj, který jako rámeček bude všechno potřebné držet na místě. V dolní části po spádu byste také měli zřídit odtok, aby se při dlouhotrvajících deštích nestal z pevně přiléhajícího rámečku bazén – rostliny by vám pak uhnily.
foto Shutterstock
Dřevo versus kov
Nemilá zpráva v podobě hnilobného rozkladu vás může potkat nejen u rostlin, ale i u dřevěné střechy. Igelit, který se u ozeleněných ploch často používá jako kutilský materiál k vytvoření hydroizolace, totiž může časem popraskat, a tedy i začít protékat, což si na dřevu vybere svou daň. Dřevěná střecha se ale naštěstí dá nahradit i bez velkých investic práce, času a peněz – a mnozí majitelé preferují přírodní dřevo také proto, že esteticky ladí k zahradě lépe než hliník či ocel. Kovové materiály se na druhé straně mohou pochlubit odolností vůči vlhku i škůdcům, snadnou montáží a naprostou bezúdržbovostí. Výrobci přístřešků pro auto při jejich konstrukci obvykle počítají s tím, že plocha musí bez problémů unést i prudký náraz či sněhovou závěj; střešní vegetace se substrátem by proto neměla pro střechu představovat žádnou zásadní zátěž. Pokud si ale necháváte navrhnout parkovací zastřešení na míru, určitě nic nezkazíte, když svůj pěstitelský záměr s realizační firmou předem prokonzultujete.
Kde začít s ozeleněním?
Pro vybudování zelené střechy byste si ideálně měli vybrat plochu rovnou nebo mírně šikmou (cca 25°) – pochopitelně se tedy nemusíte omezovat jen na přístřešek pro váš vůz. Vhodný prostor pro vaše zelené experimenty vám může nabídnout i částečně zastřešený psí výběh, hmyzí hotel, dětský domek na hraní, dřevník či stříška nad popelnicemi. V čem spočívá výhoda takovýchto staveb menšího rozsahu? Na rozdíl od obytných střech se zde nemusíte zabývat nosností konstrukce, neboť se po ní nechodí. U extenzivně ozeleněných ploch si navíc nemusíte lámat hlavu ani s celkovou vahou rostlin a substrátu. Pro pěstování ho totiž stačí jen několik centimetrů, které stejně nedovolí vyrůst vysoké vegetaci.
Tip redakce:
Rostliny můžete sázet po jedné (i jako zakořeněné řízky), nebo si obstarejte speciální rozchodníkový koberec, kde už jsou rostliny zapojené – toto řešení se ale hodí na větší plochy. Při sázení zbytečně nestoupejte na plochu střechy, většinou nebývá konstruována jako pochozí.
Co pěstovat na střeše?
Základní druhy (prospívají vždy)
Acéna neboli bedrnička (Acaena microphylla)
Rozchodník bílý (Sedum album)
Rozchodník květonosný (Sedum floriferum)
Rozchodník pochybný (Sedum spurium)
Netřesk střešní (Sempervivum tectorum)
Netřesk pavučinatý (Sempervivum arachnoideum)
Lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata)
Lomikámen Arendsův (Saxifraga x arensii)
Doplňkové druhy (mohou se osvědčit, ale dlouhé sucho nevydrží)
Kostřava sivá (Festuca cinerea)
Ostřice nízká (Carex humilis)
Mateřídouška časná (Thymus praecox)
Mochna zlatá (Potentilla aurea)
Plamenka šídlolistá (Phlox subulata)
Koulenka plazivá (Globularia repens)
ozchodník květonosný, foto Shutterstock
plamenka šídlolistá, foto Shutterstock
acéna, foto Shutterstock
koulenka plazivá, foto Shutterstock
lomikámen vždyživý, foto Shutterstock
redakce, foto Shutterstock
Zelená střecha pro auto i vozík
