Máta – nejvděčnější bylinka

Rubrika: Bylinky a léčivé rostliny, rss-feed, Zdravá zahrada

Krásně voní, ozdobí zahradu i balkon, nepotřebuje velkou péči, a přesto z jednoho truhlíku sklidíte spoustu lístků. A máta poroste dál…

foto Shutterstock

 

Máta vytvořila množství druhů, které se mezi sebou dále kříží, a tak šlechtitelé nabízejí stále nové kultivary. Vzhledem se liší jen mírně, ovšem vůní značně. Pokud si v zahradnictví nebo na trhu vybíráte sazenice, přivoňte si k nim a zvolte tu nejpříjemnější. A pokud jsou vám sympatické všechny, tím lépe – do letní kuchyně se náramně hodí.

Máta dlouholistá, foto Shutterstock

 

Mentol i jahody

Až metr vysoká máta klasnatá (Mentha spicata) má vůni svěže mentolovou, Moroccan neboli marocká máta sladce mentolovou. Zkadeřenými listy upoutá další její varieta Crispa. Máta peprná (Mentha x piperita) zaujme výraznou peprmintovou vůni. Pochází z rovněž silně aromatické máty vodní, kterou můžete pěstovat i na mělčině zahradního jezírka, a máty klasnaté. Varieta Citrata voní po citrusech, v nabídce pak často naleznete i odrůdy inspirované konkrétními druhy, jako Orange, Mandarinen, Lemon či Bergamot, ale i čokoládové, skořicové, zázvorové či levandulové.

Aroma máty vonné (M. suaveolens) je sladší a jemnější, s jablečným nádechem. Dorůstá do výšky až osmdesát centimetrů a pocházejí z ní kultivary s názvy jako máta ananasová či jahodová.

Tato bylina však může obohatit záhony i barvou, přesněji panašovanými listy, jako třeba máta červená (M. rubra) Rariphila. Jiné mají lístky hladké a lesklé, další zase jemně chlupaté, například máta dlouholistá (M. longifolia) s drsnější peprnou vůní, dorůstající až do metrové výšky.

Máta klasnatá ´Moroccan´, foto Shutterstock

 

Z různých druhů a kříženců máty pocházejí také kultivary podobných jmen. Nevadí, že je neznáte, klidně sazenice vybírejte jen podle vůně. Nároky na pěstování bývají stejné a výška naprosté většiny druhů i odrůd dosahuje od půl do jednoho metru. Snadno je udržíte nižší, pokud si přejete. Výjimkou jsou máty poléhavé, půdopokryvné. Máta polej (M. pulegium) Nanum má vůni ostrou, oproti tomu rovněž plazivá, drobnolistá a nízká máta korsická (M. requienii) naopak velmi příjemnou.

Většina mát, pokud jim nebudete neustále zaštipovat výhony a používat je do salátů či nápojů, pěkně kvete, bíle nebo růžově, a láká svým nektarem okolní hmyz.

Máta vonná ´Variegata´, foto Shutterstock

 

Aby dobře rostly

Máty rostou rychle a potřebují k tomu hodně vody. Jejich nároky jsou tedy opačné než u suchomilných středozemních bylinek, například rozmarýny, šalvěje či levandule. Daří se jim jak v polostínu, tak na slunci, ovšem pokud mají dostatek vláhy. Vysazujte je vždy do zeminy obohacené kompostem, který bylině dodá nejen živiny, ale pomůže v půdě zadržet vodu a vy nebudete muset tolik zalévat. Proto na běžnou zahradní půdu položte deseti- až dvaceticentimetrovou vrstvu kompostu a vysaďte rostliny. Do vyzrálého jemného kompostu lze rovněž zapíchnout řízky, kterými se máta množí velmi snadno. Jde to i ze semen, ovšem takto vypěstujete pěkné rostliny mnohem dříve, a některé odrůdy a kříženci semena ani netvoří.

Máty rostou nejen do výšky, ale pomocí oddenků i do šířky. To může být jak výhodou (rychle zaplní záhon a nebude tam místo pro žádný plevel), tak nevýhodou. Šíří se i tam, kde o ně nestojíte, a brání v růstu jiným druhům. Pokud se vám nechce mátu vytrhávat, v rozpínavosti jí zabráníte do země zapuštěnými bariérami.

Máta peprná ´Bergamot´, foto Shutterstock

 

Máty jsou vytrvalé a nezničí je ani silné mrazy. Časně zjara suché stvoly seřízněte u země a rostlina obrazí. Ovšem pokud je pěstujete v nádobách, musíte kořeny chránit proti promrznutí – zapuštěním do země nebo uložením na chladné bezmrazé místo. Pěstební nádoby by měly být každopádně prostorné, hlubší, ideální jsou ty samozavlažovací nebo alespoň zastíněné, aby v nich substrát rychle nevysychal a nepřehříval se.

 

Lék i koření

Intenzivní vůni mátě dávají vonné silice obsažené v listech. Díky nim má i léčivé účinky. Pomáhá při trávicích obtížích, nadýmání, uvolňuje křeče a mírní záněty. Pomáhá i při nachlazení, stačí si z ní uvařit čaj nebo ji inhalovat, pročišťuje tak dýchací cesty. Mátové koupele pomáhají při revmatismu a namožených svalech. Nálev připravíte ze lžíce čerstvých nebo lžičky sušených listů louhovaných deset minut v šálku horké vody, nejlépe pod pokličkou, aby silice neunikaly. Při potížích můžete silný mátový čaj užívat třikrát denně, ale nikoli dlouhodobě. Slabší nápoj lze pít bez omezení. Vyhlášený je nálev z marocké máty, který se v Orientu pije tradičně slazený. Snítka bylinky dokonce ochutí i studenou vodu, pokud ji v ní ponecháte pár hodin. Čerstvou mátu můžete přidat nejen do mojita, ale i do mléčných a ovocných koktejlů, limonád i dalších pokrmů a dezertů.

Máta peprná ´Chocolate´, foto Shutterstock

 

Čerstvé, sušené i mražené

Čerstvé lístky můžete průběžně sklízet postupným zaštipováním výhonů. Mátě seřezávání prospěje – bude košatější. Listy lze i usušit nebo zamrazit do zásoby, nejkvalitnější jsou před rozkvětem rostliny. Sušte je na tmavém místě nebo v troubě či sušičce při 35 stupních. Bylinku můžete také zamrazit v kostkách ledu. Celé nebo nasekané lístky jednoduše vložíte do výrobníku na kostky, zalijete vodou a zamrazíte.

foto Shutterstock

 

Čerstvá nadrobno nasekaná máta se hodí i do salátů a dalších pokrmů. V orientální kuchyni je oblíbená i k masu a pečené či dušené zelenině. Zároveň ji můžete využít k ozdobení, ochucení a provonění ovocných salátů a dezertů, zvláště čokoládových. K experimentování lákají především máty, v jejichž vůni je i nádech po ovoci, koření a čokoládě.


Okurkový salát s mátou

Ingredience: dvě středně velké salátové okurky, kelímek jogurtu, 3 lžíce olivového oleje, lžíce citronové šťávy, lžíce mátových lístků, sůl, případně pepř a česnek

foto Shutterstock

 

Postup: Okurky nastrouhejte na hrubém struhadle – plody s tenkou slupkou není třeba předem loupat. V jogurtu rozmíchejte čerstvě posekané mátové lístky, citronovou šťávu, olej a podle chuti dosolte. Máte-li rádi pikantní chuť, přidejte i trochu pepře nebo utřený stroužek česneku. Salát vychlaďte a dozdobte celými mátovými lístky.

 

Mátový sorbet

Ingredience: 2,5 dcl vody, šťáva z jednoho citronu, 1 vaječný bílek, 70 g cukru pudru, hrst mátových lístků

foto Shutterstock

 

Postup: Cukr dokonale rozpusťte v horké vodě, vmíchejte najemno nasekané nebo podrcené lístky máty a nechte vychladnout. Můžete použít i celé lístky a studenou směs rozmixovat. Poté přimíchejte citronovou šťávu a vložte přibližně na tři hodiny do mrazničky. Až hmota částečně zmrzne, vmíchejte do ní do tuha ušlehaný bílek a dejte ještě na chvilku do mrazničky nebo uložte do chladničky.

Tip: Máta skvěle doplní i rozličné ovocné sorbety. Rychlý a osvěžující vyrobíte například z melounu.

 

Mátový dip i pomazánka

Máta je výtečná i ke slaným pokrmům. Můžete například hrst najemno posekaných nebo umletých lístků máty – nejlépe marocké – vmíchat do malého šálku majonézy, tatarské omáčky nebo kysané smetany s troškou soli. Získáte tak jednoduchou a výtečnou pomazánku na chleba i topinky, která poslouží i jako dip ke grilovanému masu či zelenině.

Řízky bylinky snadno zakoření v substrátu i ve vodě. foto Shutterstock

Mátu sklízejte postupně – odstřihávejte jednotlivé listy a mladé výhony. foto Shutterstock

Rostlinu si lze nasušit do zásoby, a to na tmavém místě při teplotách 35 stupňů. foto Shutterstock

 

 

Viola Martinková, foto Shutterstock

Máta – nejvděčnější bylinka