Na návštěvě u Zelené kočky

Vítejte v zahradě Green Cat, kde od jara do podzimu vládnou pestré trvalkové záhony. Ačkoli se tady pěstuje a hospodaří podle přírodních principů, chaos nečekejte. Vše zde má svůj přirozený řád.

Zahrada Kateřiny Pospíšilové v Libeři nedaleko Dolních Břežan vznikla před více než deseti lety, ale rozhodně se nedá ani po tolika letech říct, že je hotová. Zahradní architektka totiž neustále plánuje mnohá vylepšení. Jedno je ale jasné – vždy se tady hospodařilo ekologicky. Jako hlavní hnojivo se používá především kompost, který zaručí výživu zelenině i ostatním rostlinám. Maximálně se tady využívá i dešťová voda, která se chytá ze střech staveb do různých typů nádrží. Majitelka zahrady zatím neměla ambice získat plaketu, která se přírodním zahradám uděluje, přesto ji lze za přírodní považovat.

Chaos tu nečekejte

Přírodní zahrada je pro mnohé symbolem nepořádku a jistého chaosu, ale ten tu určitě nečekejte. Vše má svůj význam a přirozený řád, rostlin se zde nacházejí desítky druhů. Květinové záhony jsou inspirovány anglickými zahradami, které majitelka a architektka v jedné osobě při svém pobytu ve Velké Británii hodně navštěvovala.

Podmínky pro založení zahrady však nebyly ideální. Nachází se v mrazové kotlině, která zde upravuje mikroklima. Některé rostliny si tak s těmito podmínkami neporadily, takže majitelka musela několik sezon zkoušet, které druhy zde přežijí a které bude třeba nahradit jinými. Ty méně odolné sem architektka už nevrátila, naopak více prostoru dostaly odolné květiny. Některým se tu daří tolik, že se začaly křížit, čímž vznikly zajímavé formy. To se týká hlavně třapatkovek, které zde rozkvétají během léta. O výsev černuchy damašské se už majitelka také starat nemusí, tyto letničky se po dlouhá léta přesívají samy a zahradu tak proměňují.

Ani se zeminou to na pozemku nebylo zrovna snadné. Studená jílovitá půda založení zahrady zrovna příliš nepřála, ale Kateřina Pospíšilová to vyřešila poměrně netradičně – většina záhonů je vyvýšená nad úroveň terénu. Zahradu tak příjemně rozčlenila do několika tematických celků, takže je vždy něco ukryto před zraky návštěvníků.

Procházka po zahradě

Od rodinného domu se zahradou sestupuje do kotliny s potokem a okolními lesy. Ovšem že by majitelé měli z oken výhled na celý pozemek, to neplatí. Například za pestrým trvalkovým záhonem v trávníku odhalíte drobné rozárium, kam architektka postupně doplňuje své oblíbené růže. Právě tyto květiny se do jejích projektů stále častěji vracejí v mnoha krásných podobách a zahradám tak dodávají nejen přirozenou krásu ale také příjemnou vůni. O něco dále vzniklo vřesoviště, které barevně zdobí zahradu hlavně na podzim. Vedle trvalkových záhonů jsou umístěné lavičky, z nichž se nabízí nejlepší výhled na štěrkový záhon s ptačím pítkem a vonnými levandulemi, jež doplňují růže o okrasné česneky. Najdete zde i květinové záhony v žlutých a fialových barvách, další vznikl pod terasou u domu v poměrně příkrém svahu, vysazeny jsou zde rostliny, které si dokážou poradit s přímým sluncem i letním suchem.

Zelenina přibyla později

Původní zahrada byla pojatá jen jako okrasná, na zeleninové záhony zde místo nezůstalo. Když se objevila příležitost, majitelka přikoupila pozemek navazující na její parcelu. Postupně zde založila sama i s pomocí rodiny zeleninovou zahradu, kde opět nesmějí chybět vyvýšené smíšené záhony – v této zahradě najdete hned dva typy. Zatímco u zeleniny se zvedají na dřevěné trámy, v okrasné zahradě architektka zvolila terénní vyvýšeninu, která má pozvolné svahy. Květiny tak mohou nenápadně ještě více vyniknout.

Součásti užitkové části zahrady je i malý jabloňový špalír, kompostéry a cortenová nádrž na vodu. Corten je v současné době mezi architekty a tvůrci rodinných i veřejných zahrad hodně oblíbený nejen kvůli tomu, že spojuje praktičnost a industriální vzhled. Na této zahradě našel nevšední uplatnění v podobě nádrže na dešťovou vodu vyrobené na zakázku. Najdete ji v užitkové zahradě za kompostéry. Jeho cihlově rezavá barva je téměř stejná jako odstín borky poblíž vysazené břízy čínské. V detailech je prostě krása.

Domek se zelenou střechou

K zaslouženému odpočinku zve dřevěná lavička ukrytá mezi květinami. Zajímavé je, že tuto drobnou zeleninovou zahradu na první pohled od domu neuvidíte. Je totiž částečně zakrytá rostlinami na hranici okrasné zahrady a dostanete se do ní dřevěným loubím, které porůstá popínavá růže v odrůdě s růžovými květy New Dawn.

Mezi zajímavé prvky v zahradě patří malý domek – mezi rostliny by dobře zapadl i použitým materiálem – dřevem, ale díky zelené střeše s nenáročnými druhy trav a trvalek zde působí mnohem lépe. Díky této extenzivní zahradě dochází k přirozenému zadržování vody, a navíc je stavba lépe izolovaná. Je v ní příjemně chladno i během horkých letních dní.

Ptačí pítko i zrcadlo v jednom představuje drobný vodní prvek obklopený trvalkovým záhonem s levandulemi. Ačkoli zahrada postrádá jezírko i potůček, přírodně a hlavně moderně pojaté pítko dokazuje, že voda tady nesmí chybět. V klidné vodní hladině se zrcadlí okolní květiny a během léta se sem slétají ptáci, kteří vodu využívají jako přírodní koupaliště.

Tip redakce

Pokud byste se na tuto zahradu chtěli zajet osobně podívat, máte možnost. I letos se zde totiž bude 8. a 9. června konat Víkend otevřených zahrad.

Lucie Peukertová, foto autorka

Na návštěvě u Zelené kočky