Nové odrůdy okurek

Na trhu se objevují stále nové odrůdy okurek. V posledních letech se šlechtitelé snaží vytvořit takzvané partenokarpní nakladačky, tedy druhy, které – zjednodušeně popsáno – vytvoří plody i bez opylení.

foto Shutterstock

Přibližně posledních dvanáct let se odborníci věnují nejen udržování stávajících čtrnácti odrůd okurek, ale i šlechtění nových, odolných vůči chorobám a chladu. A také šlechtění partenokarpních nakladaček. Tedy takových, které vytvoří plody i bez opylení. Taková rostlina má jen samičí květy, jež neopylené neusychají jako u klasických odrůd, ale dále se vyvíjejí v plody. Většinou nevytvářejí semena, a když ano, tak velice málo. To je samozřejmě vítaná vlastnost pro konzumenty a zahradníky, ale značně nepříjemná pro šlechtitele a množitele. Proto jsou tyty druhy okurek dražší než klasické hybridy.
Zahradníci mají několik důvodů, proč druhy nevyžadující opylení vysít. Pokud jejich vývoj zrychlíte předpěstováním, vysadíte je na netanou textilii, dopřejete jim pravidelnou zálivku s přihnojením a ochráníte je před chorobami a škůdci, sklidíte mnohem více okurek než z tradičních odrůd. Ale i tyto rostliny mají své nevýhody – nemají rády nízké teploty a také jsou náchylnější k napadení chorobami. Šlechtění je totiž vždy kompromis mezi úrodností a odolností. Některé rostliny nezničí chlad ani choroby, ovšem dávají malou úrodu. A naopak.

 

Šlechtění na partenokarpii v izolátorech, foto Holman

 

Nevyžadují opylení

Nakladačky, které tvoří plody i bez opylení, lze už koupit ve speciálních semenářských obchodech. Je to třeba odrůda Vanesa F1 (BH-231 F1). Šlechtění a semenářství okurek Bzenec ji v roce 2017 dalo do registračního řízení jako první partenokarpní odrůdu hladkoostné nakladačky, v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu byla dva roky zkoušena a po namnožení v roce 2021 připravena do prodeje.

Vanesa F1 je středně velká, listy má průměrné, světle zelené. Celá rostlina včetně plodů je geneticky nehořká, samičího typu, tedy partenokarpní. Dává zelené tupě zakončené štíhlé okurky, poměr délky a šířky je tři ku jedné. Jsou pokryté bílým ostnem. Rostlina výborně odolává viru mozaiky okurky a také viru žluté mozaiky cukety.

Nezničí ji ani plíseň okurková. Ostatní obvyklé choroby jako čerň okurková, bakterióza a padlí se u ní během zkoušení nevyskytly. Je vhodná především pro pěstování v teplejších oblastech.

‚Svatava F1‘ – porost ve šlechtitelské školce, foto Holman

 

Další nehořké okurky

Šlechtitelé se také snaží křížením získat rostliny, jejichž plody nebudou hořké. U starších odrůd se stává, že například při dlouhodobém suchu začnou uvolňovat hořké látky – cucurbitaceiny. Proto se u okurek cení nejen jejich odolnost k chorobám a k chladu, ale také to, že netvoří hořké látky, ani když nemají ideální podmínky pro život. Od roku 2020 k nim patří hruboostná okurka nakladačka Svatava F1 (BH-125 F1). Také ona má průměrnou velikost a střední tmavě zelené listy. Celá rostlina včetně plodů je geneticky nehořká, převážně samičího typu – výskyt neplodných samičích květů je velmi malý. Okurky plodí tmavě zelené, štíhlé, tupě zakončené, poměr délky k šířce činí tři ku jedné a jsou pokryté bílými ostny. Svatava F1 je také odolná k viru mozaiky okurky a vysoce odolná k viru žluté mozaiky cukety. Zpravidla ji nenapadne ani plíseň okurková. Ostatní obvyklé choroby jako čerň okurková, bakterióza a padlí se u ní během zkoušení nevyskytly. Je vhodná i do chladnějších oblastí. Mezi další geneticky nehořké odrůdy patří všechny tuzemské hladkoostné nakladačky, tedy ´Fatima F1´, ´Bohdana F1´, ´Karolina F1´ a ´Aurea F1´ a z hruboostných nakladaček to jsou ´Jitka F1´ a ´Lada F1´.

Bohatá násada u nově šlechtěných materiálů, foto Holman

 

Odolnost vůči chladu

Při křížení okurek se dbá také na to, aby mladé rostliny odolávaly nízkým teplotám. Tato vlastnost je důležitá jak na jaře, tak během sklizní. Zatímco některé odrůdy se z několika po sobě chladných nocí vzpamatují velice rychle a plodí dál, u jiných – hlavně hladkoostných a partenokarpních – může i při dvoudenním prudkém poklesu teplot dojít k poškození děložních lístků a v horším případě přestanou plodit zcela. Proto před přihlášením všech nových odrůd do státních zkoušek se testuje pěstování nejen ve šlechtitelské firmě, tak po celé České republice v různých klimatických podmínkách u řady zahrádkářů, kteří se šlechtiteli spolupracují na zkoušení novinek.

foto Holman

 

Nové virózy

Před několika lety zaznamenali pěstitelé okurek nové virózy – CMV, tedy virus mozaiky okurky, a ZYMV, virus žluté mozaiky cukety. Oba škodí hlavně na hladkoplodých odrůdách. V jižní Evropě už jde o vážnou chorobu. Proto například Šlechtění a semenářství okurek Bzenec začalo v roce 2004 s hledáním odrůd odolných vůči této chorobě. Jak to probíhá? Rostliny se musejí uměle infikovat a teprve potom se vybírají ty nejodolnější. Proces probíhá v laboratoři nazývané fytotron a ve speciálním skleníku. V posledních deseti letech bylo takto otestováno několik tisíc rostlin, z nichž vznikly například nové hladkoostné odrůdy nakladaček ´Karolina F1´ a ´Aurea F1´. Program křížení a výběrů stále pokračuje.

foto Holman

 

Jiří Holman, foto Shutterstock a se souhlasem firmy Holman

Nové odrůdy okurek

Zajímavé