Pěstování podle starých pravidel

Ačkoli se o přírodní zahradě mluví jako o novince posledních několika let, ve skutečnosti tímto způsobem hospodařily v minulosti celé generace. Jde tedy o návrat k tomu, co fungovalo a ještě dlouho fungovat bude – pěstování bez chemie založené na přírodních principech.

Pro přírodní zahradu je specifické ekologické a trvale udržitelné hospodaření. Bohužel někteří mají tento způsob pěstování spojený s určitým chaosem a také nepořádkem, což je omyl.

Efektivita na prvním místě

S přírodní zahradou se často spojují pojmy jako permakultura nebo zahrada ekologická. Ale ať ji nazvete jakkoli, jde vždy o maximální využití pozemku. Pod tím si samozřejmě každý může představit něco zcela jiného. Zatímco pro milovníky samozásobitelství je to velkoplošné pěstování zeleniny a ovocných stromů, pro druhé to může být třeba pozemek užitečný pro volně žijící živočichy a pěstování jedlých rostlin může být až na druhém místě. Se smysluplným hospodařením souvisí i produkce a zpracování odpadů vzniklých při pěstování. I když slovo odpad není zcela na místě – permakulturisté jakékoli posklizňové zbytky, spadané listí, starou slámu z namulčovaného záhonu nebo třeba posečenou trávu opět vracejí do koloběhu živin na zahradě, což je také mimo jiné podstatou přírodního hospodaření.

Čím nahradit syntetická hnojiva?

Syntetická hnojiva a chemické postřiky proti chorobám a škůdcům na přírodní zahradu nepatří. Čím je tedy nahradit?

Živiny dodá půda a rostlinám kompost. Každá zahrada vyprodukuje posklizňové zbytky, použitou zeminu, posečenou trávu a další zelenou hmotu – to vše lze přeměnit v kompost. Hnojiva lze ale nahradit i jinými způsoby. V posledních letech jsou oblíbené vermikompostéry, bylinné jíchy a na venkově lze stále sehnat i chlévský hnůj. Pokud máte ze zahrady opravdu hodně posečené trávy, využijte ji na vybudování kompostovacího záhonu, ve kterém se střídají vrstvy zeminy a jemně posečené trávy a na kterém již v průběhu rozkladných procesů vypěstujete zdravou zeleninu.

Podobně si lze poradit i s chorobami a škůdci, kdy lze použít naředěnou bylinnou jíchu. Zákvas z kopřiv se používá proti mšicím, výluh z přesličky je zase účinný proti rzi a vratič působí proti mšicím a sviluškám. Jenže ne vždy máte jíchu zrovna vyrobenou a na rostlinách se škůdci šíří velmi rychle. Pro rychlý zásah lze použít přípravky biologické ochrany, což jsou prostředky obsahující specifické mikroorganismy, které se za určitých podmínek aplikují například jako zálivka. Nemusíte se bát, že se tito pomocníci přemnoží a budou spíše na škodu. Jakmile škodlivý hmyz vyhubí, samy zahynou. V přírodní zahradě se také kombinuje více způsobů ochrany rostlin najednou a vysazují se zde i druhy, které odpuzují škůdce kořenovými výměšky nebo svojí výraznou vůní.

Co je to zeleninová polykultura

V přírodní zahradě vše funguje trochu jinak, často se setkáte s označením polykulturní neboli druhově pestrá výsadba. Určitě zde nenajdete jednu plodinu na velké ploše, ale na záhonu rostou různé druhy zeleniny s odlišnými požadavky na vodu a živiny. Půdu nadměrně nezatěžují, takže ji po sklizni nebudete muset příliš hnojit. Při polykulturním pěstování je mnohem zdravější a má přirozenou a správnou strukturu.

Než se ale do takových výsadeb pustíte, měli byste o nich znát základní informace:
při tomto pěstování nelze použít na sklizeň žádnou techniku, termíny zralosti se u jednotlivých druhů liší některé druhy zeleniny vedle sebe neporostou – například fazole, cibule, česnek nebo třeba rajčata například brambory nejsou pro polykulturní pěstování vůbec vhodné zeleninu lze vysévat rovnou na záhon, sázet mladou předpěstovanou sadbu nebo zvolit kombinaci obou způsobů neměly by tady chybět ani rostliny odpuzující škůdce – ideálně na několik míst vysaďte aksamitníky, náprstníky, měsíček lékařský nebo třeba mátu či šalvěj.

Možná jste o přírodní zahradě netušili…

Základem přírodní zahrady je smysluplný výběr pěstovaných rostlin. Přednost zde mají ty domácího původu. Určitě sem naopak nepatří druhy takzvaně introdukované, tedy takové, které se expanzivně šíří do volné přírody a vytlačují ze stanovišť původní vegetaci. Přírodní zahrada je založená na pestrosti, proto sem určitě vysaďte rostliny medonosné, své místo zde mají ovocné dřeviny, bylinky, letničky, trvalky i cibuloviny. Dokonce ani trávník by neměly tvořit výhradně kulturní trávy.

Pěstování podle starých pravidel