Jak správně sázet ovocné stromky?

Výsadba ovocných dřevin není žádná věda, ovšem aby se stromky ujaly, je třeba dodržovat několik zásad. Platí to jak pro tradiční odrůdy, tak pro novinky, které se na trhu právě v tomto čase objevují.

Pro výsadbu stromků je třeba správně připravit půdu, což zahrnuje její odplevelení, přihnojení a srovnání do roviny.

Při sázení stromů i keřů myslete především na to, že jde o živé organismy, a proto jim jakákoli manipulace způsobuje šok. Zacházejte s nimi s maximální ohleduplností a šetrností.

Nepodceňujete přípravu

První chybu můžete udělat už při přepravě sazenic stromků; dbejte na to, ať je co nejrychlejší. Kořeny – po vyrytí by se měly hned zabalit do fólie, aby se odpar vody snížil na minimum – mají zůstat mimo půdu co nejkratší dobu. Přesto před výsadbou na nové místo odstraňte jejich polámané části a o něco zkraťte i ty zdravé. Také se doporučuje sazenice namočit na čtyřiadvacet hodin do nádoby s vodou, aby nasály dostatek vláhy. Pak máte stromky správně připravené k výsadbě.

Místo jim vyberte podle toho, o jaký ovocný druh, odrůdu či podnož jde, a ohled berte i na pěstitelský tvar nebo nároky vysazovaných stromů. Světlomilným druhům dopřejte stanoviště více na slunci. Pokud je třeba vybudovat i nějaký technický prvek, jako třeba opěrnou drátěnku, udělejte to samozřejmě ještě před výsadbou, abyste nepoškodili už vysazené stromky.

Hloubení výsadbových jam přizpůsobte stromkům a nedělejte je zbytečně velké.

Dbejte na kvalitu půdy

Důležité je také správně připravit půdu pro výsadbu stromků, což zahrnuje její odplevelení, přihnojení a srovnání do roviny. Pokud ji chcete přihnojit, udělejte to s dostatečným předstihem, aby se hnojivo stačilo rozložit. Rozhodně nepoužívejte těsně před výsadbou ani čerstvý chlévský hnůj a nesypte průmyslová hnojiva přímo ke kořenům stromků.

Hloubení výsadbových jam přizpůsobte stromkům a nedělejte je zbytečně velké. V současnosti se mnoho odrůd roubuje většinou na slabě rostoucí podnože, metrové jámy jsou tedy zcela zbytečné. Správný rozměr určíte snadno: vyhloubený prostor by měl být takový, aby se do něj pohodlně vešel kořenový bal koupených sazenic. Obvykle postačí jáma velikosti kbelíku.

Jestliže má stromek kořeny rozložené více do strany, a s tím se setkáte například u broskvoní, jámu samozřejmě úměrně zvětšete. A naopak u keřů drobného ovoce, například rybízu, angreštu a malin, zpravidla stačí menší jáma.

V případě sazenic roubovaných na semenáče dbejte na to, aby byl kořenový krček přesně na úrovni půdy.

Správná technika výsadby

Sama technika výsadby není nijak složitá. Do středu vyhloubené jámy zatlučte dostatečně pevný opěrný kolík, vyndejte dřevinu z vody a vložte ji na místo. Kořeny opatrně prosypávejte vykopanou zeminou; když jste zhruba v polovině, půdu pečlivě přišlápněte a důkladně zalijte, aby dobře přilnula ke kořenům. Následně dosypte zbytek hlíny, opět přišlápněte a zalijte.

Chybovat můžete snad jen při určování správné hloubky výsadby. V případě sazenic roubovaných na semenáče, což jsou silněji rostoucí generativní podnože, dbejte na to, aby byl kořenový krček přesně na úrovni půdy. Protože půda zpravidla ještě časem trochu sedne, může být i o pět centimetrů hlouběji. Naopak když vysazujete stromky roubované na slabě rostoucí vegetativně množené podnože, dodržujte jednoduché pravidlo –čím výše nad zemí je místo očkování, tím silnější bude oslabující vliv podnože. Obvykle se takové dřeviny vysazují tak, aby bylo místo očkování patnáct až dvacet centimetrů nad úrovní půdy.

Podobné je to i v případě ovocných keřů: pokud je vysadíte hlouběji, než rostly ve školce, tak výhony ze zahloubené části ještě zakoření. A protože bohatý kořenový systém je pro rostlinu dobrý a žádoucí, vysazují se keře asi o deset centimetrů hlouběji, než rostly původně. To platí i pro kontejnerované sadby, které se v současnosti hodně prodávají.

Další péče je nutná

Hned po vysazení stromek uvažte minimálně na dvou místech ke kolíku osmičkovým úvazkem. V dalších dnech a týdnech nezapomínejte na důkladnou a pravidelnou zálivku. Velmi často se zanedbává povýsadbový řez, který je ovšem nutný. A musí být poměrně razantní: mění totiž poměr mezi nadzemní a podzemní částí dřeviny ve prospěch kořenů. Aby ale nedošlo k namrznutí řezných ran, u rostlin zasazených na podzim se provádí až na jaře. Pokud je korunka příliš bohatá, můžete ji před zimou zhruba o polovinu prostříhat, ovšem radikální řez nechte opravdu raději až na jaro.

Tato pravidla platí jak pro tradiční odrůdy, tak i pro novinky, které se v zahradních centrech objevily až v poslední době.

NOVINKY V SORTIMENTU OVOCNÝCH DŘEVIN

Jabloně

První novinka mezi jabloněmi vlastně žádná novinka není. Odrůda ‘Kuku’ naopak patří mezi velmi staré, ale teprve nyní se dostává na náš trh. V Estonsku, odkud pochází, je považována za vůbec nejchutnější a nejpohlednější ze všech. Větve stromu rostou převisle, což způsobuje hlavně velká váha plodů. Sklízejí se na konci září a jabloň vyniká mimořádně vysokou plodností. Dává menší jablíčka intenzivně zbarvená do purpurové červeně, která zaujmou i červenou barvou sladké a šťavnaté dužniny. Díky ní jsou plody vhodné především na další zpracování. Vyrábějí se z nich zajímavě zbarvené mošty a kompoty vynikající přírodní chuti. Zaujme i na jaře, neboť její květy jsou veliké a bílé. Odrůda se dále vyznačuje spolehlivou odolností proti houbovým chorobám i mimořádnou mrazuvzdorností.

Hrušně

Příjemným zpestřením sortimentu hrušní je odrůda ‘Mramornaja’. Jde o středně silně rostoucí strom, na jehož pěstování nepotřebujete moc místa. Velmi dobře odolává mrazům, a proto se dá pěstovat například v okrajových ovocnářských oblastech. Je cizosprašná, mezi vhodné opylovače patří ‘Clappova’, ‘Konference’ a ‘Běloruská pozdní’. ‘Mramornaja’ patří mezi velmi úrodné stromy, plodí spolehlivě každý rok. Hrušně bývají velké, dorůstají až do hmotnosti 220 gramů, dozrávají ve druhé polovině září a dají se okamžitě jíst. Mají velmi dobrou chuť a jsou aromatické.

Broskvoně

Sortiment broskvoní nově obohacují dvě odrůdy a pro obě platí, že nadprůměrně dobře odolávají mrazům. Tou první je ‘Dneprovskij’. Jde o ukrajinský strom tvořící široké koruny se správnými úhly sklonu kosterních větví. Plody dozrávají v první polovině srpna, jsou středně velké a průměrně váží kolem osmdesáti gramů. Základní barva broskví je krémově žlutá, téměř po celém povrchu ji ale překrývá intenzivní červeň, ochmýření je sametové, velmi jemné, z povrchu slupky se dá lehce setřít. Dužninu má bílou, velmi šťavnatou, sladkou a dobře oddělitelnou od pecky. Druhou novinkou je ‘Shevčenko’; stejně jako ‘Dneprovskij’ pochází z Ukrajiny a není náročná na pěstování. Plody dozrávají v polovině srpna. Jsou středně velké, oválné, o průměrné hmotnosti osmdesát gramů. Mají tenkou a elastickou slupku s jemným, snadno odstranitelným ochmýřením. Základní bílo-krémovou barvu překrývá rozmytá červeň. Dužnina bývá bílá, šťavnatá a dobře oddělitelná od pecky. Chuť plodů je velmi dobrá až vynikající, s vyváženým poměrem cukrů a kyselin. Obě odrůdy jsou samosprašné.

Méně známé ovocné druhy

Jestliže toužíte na zahradu vysadit méně známé ovoce, podívejte se po rakytníku řešetlákovém, u něhož se objevilo dokonce deset nových odrůd. Mnohé z nich vynikají velkými plody, jiné zase nadprůměrnou úrodností, další červenými nebo sladkými plody. Nechybějí ani odrůdy bez trnů či kompaktně rostoucí. Tyto vlastnosti se u odrůd i různě kombinují, což umožňuje zájemcům vybrat si ten nejlepší kultivar. Zde jsou alespoň tři příklady: Středně silně rostoucí keře se vzdušnou oválnou korunou tvoří ‘Elizaveta’. Výhony jsou rovné, téměř bez trnů. Oranžové plody oválného tvaru se sklízejí ve druhé polovině července, dozrávají na pěti- až šestimilimetrové stopce, na větvičce rostou volně. Jsou středně velké, dorůstají do váhy kolem 0,9 gramu, mají sladkou chuť a příjemné aroma. Z keře jich sklidíte v průměru dvanáct až šestnáct kilogramů. Dosahují až 9 % cukrů, kolem 1,5 % aminokyselin a 4 až 5 % tuků. Najdete v nich také do 100 miligramů vitaminu C.

Odrůda ‘Rosinka’ vytváří středně silně rostoucí keře s oválnou a řídkou korunou. Výhony jsou vzpřímené, téměř bez trnů. Sklizeň probíhá od druhé poloviny července. Plody na stopce dlouhé pět milimetrů jsou velké, dosahují hmotnosti více než 0,9 gramu. Mají široce oválný tvar, oranžovou barvu a mírně nakyslou dužninu. Snadno se sklízejí. Z jednoho keře jich získáte kolem deseti až jedenácti kilogramů. Dají se konzumovat čerstvé i různě zpracovávat. Obsahují 6 až 8 % cukrů, do 2 % kyselin, 4 až 7 % tuků, 17 mg karotenů a 40 až 90 mg vitaminu C.

Pokud chcete sklízet úrodu už v první polovině června, vysaďte si na zahradu odrůdu ´Sibiřský ruměnec’. Patří mezi ty velmi rané, a dokonce dozrává nejdříve ze všech. Keře jsou široce rozložité, středně silně rostoucí, výhony téměř bez trnů. Plody mají kulovitý oválný tvar, atraktivní zářivě červenou barvu, pouze krátkou stopku, ale pevnou slupku, která usnadňuje sklizeň. Odrůda dosahuje úrody kolem deseti kilogramů z keře, střední hmotnost plodu je zhruba 0,65 gramu. Chuť plodů, které mají univerzální využití, bývá jemně sladká. Obsahují 4,8 % cukrů, 1,8 % kyselin, 5,4 % tuků a až 22 miligramů karotenů a 85 miligramů vitaminu C.

Mnoho novinek najdete také v nabídce zimolezu kamčatského, kterou obohatilo hned několik odrůd, a to zejména z kanadského a ruského šlechtění. Zde jsou dvě nejvýraznější. ‘Bakčarskij Velikan’ tvoří vzpřímené keře dorůstající do výšky kolem 1,9 metru. Plody dozrávají v polovině května, jsou nadprůměrně velké, měří čtyři až pět centimetrů. Chuť je velmi dobrá, bez typické nahořklé příchuti. Odrůda dobře odolává chorobám, škůdcům a mrazům v době kvetení.

Druhá novinka – ‘Jugana’ – tvoří zhruba metr a půl vysoké keře, které jsou vysoce odolné proti chorobám a mrazům, a to i v době kvetení. Do plodnosti vstupuje brzy, úrodu dává vysokou a pravidelnou. Až čtyřcentimetrové plody – patří tedy k největším v současném sortimentu – dozrávají v první polovině května, velmi dobře drží na keři. Mají velmi dobrou chuť bez trpkých tónů. Dají se i krátkodobě skladovat.

Marián Komžík, foto autor a Shutterstock

Více informací se nachází v záříjovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Jak správně sázet ovocné stromky?