Pěstujeme brambory

Brambory patří mezi okopaniny, další plodiny z této skupiny se v zahradních podmínkách uplatní jen zřídka. Na polích se sice pěstuje řepa cukrovka, která se v posledních sezonách také objevuje mezi zeleninovými semeny v malých hobby sériích, na její využití v domácí kuchyni si ale budeme teprve zvykat.

Brambory se již v 19. století staly pevnou součástí jídelníčku
běžných obyvatel a tuto pozici si drží dodnes.

Co jsou zač
Brambory se již v 19. století staly pevnou součástí jídelníčku běžných obyvatel a tuto pozici si drží dodnes. Pocházejí z Ameriky, ale v našich podmínkách už tak zdomácněly, že jsou považovány za tuzemskou okopaninu. Patří k náročnějším plodinám, protože se pěstují (podobně jako košťáloviny) v první trati, a je pro ně tedy nezbytné vydatné hnojení vyzrálým hnojem nebo alespoň dostatečnou dávkou kompostu. Pěstují se v hrůbcích, z čehož plyne i poměrně náročná příprava pozemku a pozdější protahování řádků šípovou radličkou nebo širokou motykou. Dalším omezením je sklon pozemku – třebaže je pěstování brambor často spojeno s podhůřím, při nesprávném směru řádků je půda i úroda na svazích ohrožena erozí.

Vhodný záhon

Brambory se vzhledem ke svému specifickému pěstování
nepěstují společně s dalšími plodinami.

Okopaniny už podle názvu napovídají, že se pěstují v okopávané půdě. Ta však musí toto pěstování umožňovat, brambory se totiž nevypořádají s půdou příliš těžkou, jílovitou, chladnou a utuženou. Tyto vlastnosti jsou pro pěstování brambor limitující, byť jde třeba o půdu s velkou zásobou živin. Brambory zde trpí plísněmi, hlízy jsou nevzhledné, často popraskané či příliš velké. Chladné půdy s malým obsahem vzduchu se také na jaře špatně
a pozdě prohřívají, vyloučené je v nich pěstování zejména raných a poloraných odrůd, které jsou na trhu (i v kuchyni) nejžádanější. Paradoxem je, že lepší úrodu sklidíte v půdách lehčích, písčitých, ale na živiny chudých, protože je lze dobře obohatit hnojem nebo kompostem a připravit včas na brzkou výsadbu.

Po bramborách
Protože se na zahradách pěstují převážně rané a polorané odrůdy, je třeba myslet i na následné plodiny. Rané brambory se sklízejí v červnu či v červenci, po nich se tedy uplatní třeba zelí pro skladování, špenát, keříčkové fazole, kedlubny nebo endivie.

Choroby a škůdci

Mandelinka
bramborová je
nejzávažnější škůdce
brambor. Na malých
plochách je výhodnější ji
likvidovat ručním sběrem.

Nejčastější chorobou brambor je plíseň bramborová. Rané odrůdy jsou ohroženy daleko méně, pravidelná nebo preventivní ochrana se provádí jen u odrůd určených pro skladování. Důležité je zabránit přechodu plísně z natě do hlíz. Pokud nestihnete chemickou ochranu natě, je potřeba včas napadenou nať z pozemku odstranit – nejlépe pokosením těsně u země. Nejzávažnějším škůdcem brambor je mandelinka bramborová, jejíž larvy napadají listy. Na malé ploše je nejúčinnější ruční sběr larev. Postřik insekticidy je sice možný, na zahradě ale vždy dávejte přednost jiným metodám ochrany rostlin.

Pohled ekologa
Brambory se vzhledem ke svému specifickému pěstování nepěstují společně s dalšími plodinami. V jejich sousedství by se kvůli šíření chorob nikdy neměla pěstovat rajčata, špatně vedle nich prospívají také červená řepa, celer, hrách a okurky. Dobrými sousedy jsou brambory naopak třeba pro zelí, fazole, kedlubny nebo špenát.

3x pro a proti pěstování brambor

+ zlepšují půdu

+ brzy opustí pozemek

+ekonomický efekt u raných odrůd

– náročná příprava pozemku

– potřeba přihrnování

– za vlhkého léta nekvalitní hlízy

Výběr raných a poloraných odrůd pro domácí pěstování
ʹSuzanʹ – velmi raná, varný typ A–A/B
ʹKornelieʹ – raná, varný typ B, BC
ʹSázavaʹ – velmi raná, varný typ A–A/B
ʹKarinʹ – raná salátová odrůda, varný typ BA, B, BC
ʹBohemiaʹ – raná až poloraná, varný typ BA
ʹNancyʹ – poloraná, varný typ B/A
ʹVendulaʹ – raná až poloraná, varný typ B/A
ʹVlastaʹ – poloraná, varný typ B
ʹTerkaʹ – raná až poloraná, varný typ B

Nezapomeňte to nejdůležitější
Na zahrádce pěstujte jen rané a polorané odrůdy.
Bramborám se daří jen v lehčí prohřáté půdě.
Vždy vysazujte předklíčené hlízy.
Půdu k rostlinám je nutné přihrnovat včas.
Po sklizni je třeba mít připravenou následnou plodinu – sazenice nebo osivo.

Historické okénko
Dnešní českou kuchyni si už nelze bez brambor ani představit. Jak se ale bez
nich vařilo dříve? Místo knedlíků a kaše se využívaly „přívarky“ z mrkve, pastináku, tuřínu, zelí, daleko častěji se vařily luštěniny a kaše z obilovin, velkou roli měl i obyčejný chléb a různé obilné placky.

FOTO: SHUTTERSTOCK

Pěstujeme brambory

Pěstujeme brambory