Posezení mezi dřevem a květinami

Rubrika: Inspirace, rss-feed

Je jedno, zda potřebujete uskladnit jen několik polen pro venkovní ohniště nebo kubíky dřeva, jimiž budete topit celou zimu – praktický dřevník oceníte v obou situacích. Zvlášť když ho ještě spojíte s příjemným posezením.

PŘED
Štítová strana staré stodoly je nestabilní, proto ji bude nutné vyzdít. Pouze v horní části zůstane zachované obložení, ovšem z nového dřeva.

foto Lucie Peukertová

 

Po opravě štítové stěny stodoly bude možné na zahradě postavit dřevník rozdělený do tří částí. Ty okrajové poslouží ke skladování paliva a uprostřed vznikne příjemné zastřešené posezení. Kolem dokola porostou květiny, a to druhy vhodné na slunce, které sem svítí prakticky celý den.

kresba: Lucie Peukertová

 

Nejkrásnější trvalky

Půda je tady kvalitní a nebude potřebovat téměř žádné úpravy, jen odstranit trávu, a to buď ručně rýčem nebo rychleji travní slupovačkou. Pokud by zemina byla ještě prorostlá vytrvalými plevely, hlavně výběžkatými rostlinami, jako je pýr plazivý nebo bršlice kozí noha, doporučuje se zhruba tři týdny před sázením místo ošetřit totálním herbicidem, který je zlikviduje. Většinou stačí pouze jeden postřik. Jen výjimečně je nutné po dvou až třech týdnech aplikovat herbicid podruhé.

Trvalky na záhonu doplní meruňka, která už tady roste. Při odstraňování trávy je proto nutné pracovat hodně opatrně, protože kořenové vlášení stromu se nachází ve vrchní vrstvě zeminy a pokud by se poškodilo, dřevina by trpěla nedostatkem vody a živin.
Nově vysazovaným trvalkám pak stačí – ale není to nutné – zarýt do záhonu kvalitní zahradní zeminu nebo zralý kompost. Takto připravené místo bude vyhovovat modrým, bílým a růžovým koniklecům (Pulsatilla vulgaris), které vykvetou hned na jaře, po nich se začnou rozvíjet devaterníky (Helianthemum). Uprostřed léta je nahradí směs pupalek velkoplodých (Oenothera macrocarpa), šalvějí hajních, kakostů krvavých (Geranium sanguineum) a vysokých straček (Delphinium x cultorum). Jemně pastelové odstíny mají i liliochvostce (Eremurus stenophyllus), které jsou často řazeny mezi trvalky, ale ve skutečnosti jejich zásobní orgán tvoří hlízovitě ztlustlé kořeny. Vysazují se do hluboké výsadbové jamky se silnou vrstvou štěrkové drenáže pro odvod přebytečné vody. Pokud začnou hynout, je to právě kvůli hnilobě způsobené zamokřenou půdou. Chybět tady nebudou ani podzimní ocúny a jako první vykvetou jarní krokusy (Crocus), narcisy (Narcissus) nebo řebčíky kostkované (Fritillaria meleagris).

Pryšec mnohobarvý, foto Shutterstock

 

Popínavé růže

Místo na květiny nabídne nejen záhon naproti dřevníku, ale také prostor před přístavbou navazující na stodolu. Ten je ideální pro popínavé růže, aby barevně ladily s trvalkami, vybrané byly bílé, růžové a fialové odrůdy ze šlechtitelské skupiny David Austin nebo Kordes, obě výborně odolávají chorobám. Výhony růží se popnou po speciální síti z ocelových lanek, která bude kvůli lepší stabilitě v horní a spodní části kotvena ke stěně. Pod nimi porostou šalvěje hajní (Salvia nemorosa) v kombinaci se sytě zelenožlutým pryšcem mnohobarvým (Euphorbia polychroma). Více než nenápadné květy zaujmou u této trvalky tvořící krásné trsy zajímavě zbarvené listeny. Záhon doplní jarní směs drobných cibulovin a na podzim starorůžový ocún byzantský (Colchicum byzantinum).
Pro všechny trvalky platí, že nejlépe vyniknou, pokud k sobě sesadíte více kusů od jednoho druhu.

Devaterník, foto Shutterstock

 

Údržba během roku

Péče o tuto část zahrady bude snadná. Odumřelé části trvalek stačí ze záhonu odstranit v předjaří. Popínavé růže bude třeba prořezat ideálně v březnu a dubnu, kdy už nehrozí pokles teplot hluboko pod bod mrazu. Důležité je odstranit všechny suché, poškozené nebo napadené výhony. Korunka by měla být otevřená, proto je vždy řežte na očko směřující ven. Silné kosterní větve zkracujte a ty nejslabší buď výrazně zredukujte, nebo úplně odstraňte.

Liliochvostec, foto Shutterstock

 

Ideálním termínem pro řez meruňky je duben nebo květen. Než kalendář je ale lepší sledovat počasí, strom se doporučuje stříhat v době nasazení poupat nebo v průběhu kvetení. Nikdy je ale neřezejte ve dnech, kdy mají přijít silnější mrazy.
Pletí a zalévání záhonů si můžete zjednodušit jejich zamulčováním. Nejlepší bude kamenná drť složená z více frakcí, oproti kůře totiž téměř neovlivňuje pH půdy. Borka vytváří kyselou půdní reakci a řada trvalek v ní pak odumírá. Okolní trávník od záhonu oddělte hliníkovou lištou nebo ocelovou pásovinou – nebude tak prorůstat mezi květiny.

kresba: Lucie Peukertová

 

 

Barevné letničky

Záhon pravidelných tvarů se hodí i pro pěstování letniček. Abyste na ně dobře viděli z posezení v dřevníku, nebojte se použít druhy vysoké okolo šedesáti až osmdesáti centimetrů. Vyšší by překážely ve výhledu a ty nižší by zase zanikly. Pokud sem vysejete hledíky (Antirrhinum majus), ostálky (Zinnia alegans) nebo fialy (Matthiola incana), můžete je i pravidelně trhat do vázy. A další rok zkuste třeba směs osiva letniček pro přímý výsev.

foto Shutterstock

 

Lucie Peukertová, kresby a foto autorka a Shutterstock

Posezení mezi dřevem a květinami