Umíte správně hnojit?

Období po sezoně zahradníci využívají především k doplnění živin. Sklizní je totiž z půdy odebíráte, a to často ve větší míře, než v jaké se do země vrací. A právě tento fakt má napravit hnojení – v zimě totiž přiživujeme spíš půdu než rostliny.

Základní prvky (dusík, draslík a fosfor) se dříve nejčastěji dodávaly v sypké průmyslové formě, jako známé NPK, dnes se pro zahraničení „v malém“ častěji využívají organická hnojiva. Důvod? Používání umělých hnojiv s sebou nese riziko, že při deštivém počasí nebo přehnojení část živin unikne mimo dosah kořenů, a to i do podzemních vod – dobře se totiž rozpouštějí. Na zahrádkách už se nevyužívání ani takzvané zásobní hnojení, kdy se do půdy zapravovaly poměrně velké objemy, aby živiny v půdě zůstaly i pro další roky – při tomto postupu zbytečně hrozí zasolení nebo přehnojení půdy.

foto Shutterstock

Organická hmota? To nejdůležitější!

O čem vlastně vypovídá obsah organické hmoty v půdě? Tato složka, která se – možná výstižněji – nazývá také humusotvorné látky, nám říká, nakolik úrodnou půdu doopravdy máme. Organická hmota (pozor, neplést s organickým hnojením!) půdu vylehčuje, zvyšuje jímavost, a v neposlední řadě umožňuje navázání chemických prvků a jejich zachycení v půdním profilu. Bez humusotvorných látek by se živiny z půdy snadno vyplavily. A jak se organická hmota do půdy vlastně dostane? V podobě různých posklizňových zbytků, kam vedle kořenů patří i sláma, mulč či zelené hnojení. Výsledná hmota obsahuje nejen minerální živiny, ale i složky, jaké v průmyslových hnojivech nikdy nenajdete: pomalu se rozkládající organický podíl, hlavně celulózu.

foto Shutterstock

Znáte svoji půdu?

Typ půdy naprosto zásadně rozhoduje o zvoleném typu a způsobu hnojení. Ovlivní následná doporučení, jestli hnojit na podzim, či na jaře, a zda vybrat pomalu nebo rychle rozpustná hnojiva. Rozlišujeme tři základní typy půdy: těžkou, střední a lehkou.

• Těžké půdy jsou jílovité či hlinité, obsahují velké množství jemných částic. Ty sice navážou hodně živin, ale uvolňují je pomalu. Vážou dost vody, vzduchu naopak obsahují málo. Na jaře zůstávají dlouho studené.
Co pomůže? Zvyšování její vzdušnosti a jímavosti přidáváním písku a organické hmoty (zelené hnojení, posklizňové zbytky). Rozklad organické hmoty zde trvá lépe, proto by měla být zapravována v první polovině podzimu, ve studené půdě hnije. Pozor i na mulčování, na vlhkých místech s jílem přispívá k rozbahnění půdy a k uhnívání kořenů.
Která hnojiva zvolit? NPK, statkový hnůj, fosforečná hnojiva, draselná hnojiva, vápenec – doporučuje se podzimní termín, dají se použít i vyšší dávky.

• Lehké půdy s vyšším obsahem písku jsou sice teplé a záhřevné, rychle ale vysychají a vyznačují se nízkou schopností živiny udržet.
Co pomůže? I tady především organická hmota, zapravovaná ale spíš na jaře – rozklad má rychlý průběh, takže v sezoně už rostliny budou mít živiny k dispozici. Vyplatí se i přidání zeolitu, který zadržuje vodu v půdě – tomu ostatně přispěje i mulčování.
Která hnojiva zvolit? Těžiště hnojení by se mělo odehrát na jaře, dávky menší a opakované, určené k plodinám – kompost, kompostovaný hnůj, ledek s vápencem. Na podzim se aplikuje pouze vápenec.

• Střední půdu zahradníci chápou jako optimální: všeho má „tak akorát“, dobře drží vodu, je kyprá a úrodná.
Co pomůže? Udržovat dobrý stav půdy pravidelnou dodávkou organické hmoty a mulčováním.
Která hnojiva zvolit? Zde máte nejširší možnosti, jen byste se měli řídit osevním postupem (pěstování v první, druhé, třetí trati).

foto Shutterstock

Vybraná hnojiva pro podzimní a zimní použití:

Hnůj čerstvý: Vždy byste ho měli zarýt (na hloubku rýče, tedy 25-30 cm). Používá se na plochách, na kterých v následující sezoně chcete pěstovat plodovou zeleninu, košťáloviny, celer a pór (tedy plodiny první trati). Pokud vám hnůj přebývá, část zkompostujte a nechte pro sezónní přihnojení.

Mletý vápenec: Rozhazuje se jednou za dva až tři roky na plochu nebo na trávu, nemusí se zapravovat. Upravuje pH příliš kyselé půdy (pod 5,5 pH). Předpokládá se, že se do půdy dostane postupně za pomoci podzimních dešťů a sněhu. Pokud je suchá zima, prospěje zálivka či mělké zapravení. Dávka je 1000-2000 g na 10 m².

Dolomitický vápenec: Obsahuje navíc hořčík, pro zahrádky se tedy hodí lépe než mletý vápenec. Postup i dávka se shoduje s předchozím, vždy se aplikuje na podzim nebo v zimě.

Fosforečná hnojiva: Velkou spotřebu tohoto prvku mají především sady. V podzimním termínu se používá přednostně síranová forma superfosfátu, pro zeleninové záhony se doporučuje dávkování 200-400 g /10 m², pro sady může činit až 500 g na 10 m². Nikdy nepoužívejte v jednom roce vápnění a superfosfát, hnojiva by se „spekla“. Fosforečná hnojiva se naopak dají kombinovat s hnojem nebo kompostem.

Draselná sůl: Draslík umožňuje vyzrávání pletiv, cílí na pevnost listů a jejich správnou funkci, ovlivňuje i činnost kořenů a dozrávání plodů. Dávka by měla počítat zhruba s 60-100 g na 10 m².

NPK: Tradiční hnojivo dodává všechny základní prvky. Pro podzimní termín zvolte NPK podzim se změněným poměrem živin (5-2-8; obsahuje tedy více draslíku a přídavek hořčíku a síry). Dávka se pohybuje kolem 1500-2500 g na 10 m².

Organická, nebo minerální?

Ekozemědělství se zcela zříká minerálních hnojiv (kvůli jejich uhlíkové stopě i snadnému přehnojení), povoluje pouze vápnění. Pokud však chcete dodat půdě všechny potřebné prvky jen prostřednictvím přírodních organických hnojiv, musí jít o poměrně velké a pravidelné dávky. Pokud na své zahradě nechováte hospodářská zvířata, vydatný zdroj vhodného materiálu v praxi získáte jen těžko. I kdybyste využívali všechen organický odpad z domácnosti a zahrady, vyprodukovaný kompost vám jen tak tak vystačí na truhlíky a jeden záhon. Nabízí se i možnost kupovaných organických hnojiv (sušený hnůj, sušené slepičince, granulovaný kompost a podobně), ale pokud byste jimi chtěli zásobit celou zahradu, finančně půjde o daleko náročnější variantu než v případě hnojiv minerálních. Ta byst každopádně měli používat s rozmyslem: ve správném čase a v pečlivě odměřeném množství pro konkrétní plodiny.

Dagmar Cvrčková

foto Shutterstock

Umíte správně hnojit?