Víte, jak a čím škodíte pokojovkám?

Rubrika: Ochrana rostlin a zahrady, Okrasná zahrada, Péče o zahradu, Pokojové, rss-feed

Nepřelévat, nehnojit, nemnožit a nepřesazovat… To jsou jen některé zásady pro zimní pěstování pokojových rostlin. Víte, čím a jak jim ještě můžete škodit?

Suchý vzduch vede k zasychání špiček listových čepelí.

 

Málo světla a krátký den vedou v tomto období k zastavení růstu pokojovek a zpomalení životních projevů rostliny. A tomu musíte přizpůsobit i péči, jinak jim budete škodit, což se v lepším případě projeví jen zasychajícími či opadávajícími listy.

Listoví škůdci rostlinu sáním vždy oslabují.

 

Přemokření

Mimo sezonu dochází k zastavení růstu květin, a tedy i ke snížení aktivity kořenů. Budete-li je zalévat stále stejně jako na jaře a v létě, vodu nezpracují a dojde k odumírání kořenů, podehnívání jejich krčků a listových bází. To vše vede ke žloutnutí a opadání listů. Poté se poškozenými místy mohou do rostlin dostat houbová či bakteriální onemocnění. Nadbytek vody také vytlačí z půdy vzduch a vzniká vhodné prostředí k množení chvostoskoků, usazuje se zde vodní kámen a půda celkově degraduje. Proto pokojovky nyní zalévejte jen jednou až dvakrát týdně jen malým množstvím vody a tu přebytečnou z podmisek vylévejte. Kypřete povrchovou vrstvu půdy.

Přemokření způsobí uhnívání kořenů a opad listů.

 

Nedostatek světla

V zimě kvůli krátkému dni a jinému úhlu dopadu paprsků ubude až čtyřicet procent světla. Nejvíce se tato změna projeví na rostlinách, které stojí dále od okna. Často vybledne jejich pestré vybarvení a panašování, někdy opadají. Pokud se rostliny viditelně nachylují za světlem, neotáčejte je, více by se vysílily. Lze to dělat pouze v sezoně a u květin s velkým množstvím listů. Nyní zkuste všechny přenést na okenní parapet, přes den nenechávejte stažené rolety ani žaluzie. Využít můžete i jižně orientované okno, kde jsou květiny v sezoně příliš na úpalu. Máte-li jich hodně a na parapet se nevejdou, přemístěte je aspoň do nejsvětlejší místnosti v bytě.

Vysoké teploty rostliny nutí k růstu i v období klidu.

 

Suchý vzduch a prach

Jakmile vytápíte místnost na více než dvacet dva stupňů, dochází zároveň k vysušení vzduchu. To nesvědčí nejen lidem, ale hlavně rostlinám původem z vlhkých tropů, jako jsou maranta, podrostovka, pilea, lopatkovec, ledviník a různé kapradiny, a také epifytům žijícím ze vzdušné vlhkosti. Mezi ty patří například tilandsie, bromélie a řada orchidejí. Další skupinou náročnou na vlhkost jsou masožravky, tedy rosnatky a láčkovky. Že jim suchý vzduch nedělá dobře, poznáte především podle zasychajících a hnědnoucích špiček listů. Nespravíte to ovšem tím, že začnete květiny více zalévat. Musíte je rosit, umístit do větších mělkých misek, z nichž se bude voda odpařovat, anebo je pěstovat v bytových skleníčcích. Zvlášť u druhů s velkými listy kontrolujte, zda usazený prach nebrání správnému dýchání. Pokud ano, menší rostliny osprchujte, větším, které se těžko přenášejí, vlhkou houbičkou otírejte listy.

Vysoká teplota

Určit, jaká teplota je pro pěstování vhodná a jaká už vysoká, nelze. Každý druh má různé nároky. Oborníci se však shodují, že překročení doporučené hodnoty o čtyři až pět stupňů už lze označit za vysokou teplotu. Některé pokojové rostliny se pro pěstování v teplých bytech vůbec nehodí, to je například kamélie, parožnatky a podobné rarity. Pozor také na květiny postavené v blízkosti krbů či kamen – jejich sálavé teplo je také může poškodit. Popálení listů hrozí hlavně v případě, kdy se topí jen nárazově.

 

Choroby a škůdci

Mšice, třásněnky a molice škodí rostlinám a oslabují je sáním na mladých listech a vzrůstných vrcholech. V zimě si je většinou přinesete domů s nově koupenými květinami, proto se vyplatí je pečlivě prohlížet už v obchodě a doma pak nějakou dobu nechat dále od těch ostatních. Pokud necháte mezi rostlinami více místa, škůdci nemohou přelézat z jedné na druhou. Jestliže je na listech objevíte, hned do květináče zapíchněte žluté lepové destičky. Ty ale neúčinkují na vlnatky a štítenky, kdy je třeba jejich listy otírat hadříkem napuštěným olejem, postřik insekticidem volte až při silném napadení.

 

Vegetační klid

Řada rostlin se v zimě nachází ve vegetačním klidu a neroste. Jde o druhy pocházející z polopouští nebo i Středomoří, nejčastěji kaktusy, sukulenty jako dužnatka, litops, aloe či hawortie, ale platí to i pro rozmarýn. Je třeba to respektovat a dopřát jim jen maličko vody. Na nedostatek vláhy jsou připraveny a na jaře opět začnou růst.

 

Nestříhat a nepřesazovat

Až na jaro odložte i péči o rostliny, jako např. zkracování vzrůstných vrcholů, přesazování, množení nebo dělení. Rostliny jsou v útlumu a budou se špatně ujímat i hojit. Nikdy také neodstraňujte vzdušné kořeny – jsou důležité, i když nejsou zelené. Mají je nejen orchideje, ale i monstery, pandány a jiné velké druhy.


Kvetoucí rostliny

Výjimku, na kterou se tato pravidla nevztahují, tvoří v zimě kvetoucí rostliny jako azalky, hvězdníky, čemeřice, bramboříky a některé orchideje. Ty naopak vyžadují pravidelné zalévání a přihnojování. Potřebují i vyšší teplotu. Pozor na přenášení a otáčení, třeba vánočnímu kaktusu, pokojovému ibišku, kaméliím či gardéniím kvůli tomu opadávají poupata.

 

 

Dagmar Cvrčková

Víte, jak a čím škodíte pokojovkám?