Volně rostlý, nebo raději tvarovaný?

Porovnali jsme živé ploty napříč ročními dobami. Bez živého plotu si vlastní zahradu často ani neumíme představit. I na poměrně malém prostoru dokáže odclonit nechtěné pohledy, a navíc venkovní prostor příjemně oživí zajímavými listy nebo květy. Zdaleka však nemusí jít o dřevinu zastřihovanou do perfektních geometrických linií… Víte, že se čím dál větší oblibě těší ploty založené z více druhů volně rostoucích keřů? Než se definitivně rozhodnete pro vítěznou variantu, nechte si poradit od zahradní architektky: volně rostlé a tvarované ploty se totiž výrazně liší nejenom vzhledem, ale též celoročními nároky.

Foto: Shutterstock

Řešení pro zapomnětlivé

Obě varianty živého plotu se výrazně liší nárok y na údržbu. Zatímco tvarovaný plot nesmíte nikdy zanedbávat, volně rostoucí keře budou krásně bujet i v roce, kdy na ně úplně zapomenete.

Od živého plotu tohoto většinou chceme opravdu hodně. V první řadě očekáváme, že nám umožní relaxovat v soukromí, abychom se necítili „jako na výstavě“, stejně kvalitně ale umí zajistit i zvukovou clonu. Dostatečně zapojený živý plot totiž dokáže utlumit například hluk z dopravy – a tím jeho benefity stále ještě nekončí. Na svých listech zachytí spoustu prachových částic z okolí, díky odpařování vody zvlhčuje ovzduší, což oceníte především v horkém a suchém létě, a při dosažení určité výšky také příjemně stíní.

Kvetoucí druhy potěší krásnými květy, sortiment s jedlými plody se pro změnu stane vítaným osvěžením pro každého milovníka ovoce… A ani tehdy paleta zahradních možností zdaleka není u konce. Pokud váháte, jestli se vám více líbí plot tvarovaný, nebo volně rostoucí, poradíme vám, co od obou variant očekávat a s jakou péčí v dlouhodobém horizontu počítat.

Tvarovaný živý plot

U živého plotu, který oslavuje rovné linie, uhlazenost a přesný střih, logicky očekávejte větší náročnost. Jakmile ho jednou začnete udržovat tvarovacím řezem, měli byste u tohoto způsobu pěstování už zůstat. Pokud by došlo k opoždění nebo k vynechání pravidelné péče, můžete si (hlavně u rychle rostoucích dřevin) zadělat na problémy. Tvarovaná forma živého plotu se díky úspoře místa často volí na malých zahradách nebo tam, kde vynikne její pravidelný tvar.

Foto: Shutterstock

Jaro

S údržbou živých plotů se většinou začíná v dubnu, kdy už nehrozí dlouhodobý pokles teplot pod bod mrazu. Pokud v této době nastanou sucha, doporučuje se rostliny zalít, pohnojit minerálním hnojivem a případně i namulčovat povrch půdy pod rostlinami. První řez se u rychle rostoucích druhů dřevin provádí přibližně koncem května.

Léto

Při vyšších teplotách je nutné živý plot zalévat, bez zálivky si poradí jen suchovzdorné dřeviny. U rychle rostoucích dřevin se tvarovací řez provádí většinou a druhý v srpnu. Druhy keřů náročné na vzdušnou vlhkost byste měli občas zalévat „na list“, nejlépe pak ve večerních nebo brzkých ranních hodinách. Během léta se mohou také vyskytovat choroby a škůdci, proto rozhodně neuděláte chybu, když živý plot občas zkontrolujete.

Požery kruhového tvaru na listech značí výskyt lalokonosce rýhovaného, proti kterému použijte ekologicky šetrný prostředek s obsahem dravých hlístic. Na zimostrázu se pak mohou v několika vlnách objevit housenky zavíječe zimostrázového, které dokáží během několika dnů poškodit celý živý plot.

Proti tomuto extrémně rychlému „jedlíkovi“ zasáhněte co nejdříve insekticidem proti žravým housenkám. Zimostráz také můžete preventivně zalévat prostředkem na bázi výluhu z bylin a česneku, který zvýší odolnost rostlin a zároveň funguje jako účinný odpuzovač žravých škůdců.

Podzim

Pokud se neprovedl druhý tvarovací řez v létě, pak se dá ještě stihnout v září, někdy dokonce i v polovině října, později se do něj ale už nepouštějte. Čerstvě narašené větvičky by totiž do prvních mrazů nestihly zdřevnatět a nízké teploty by je spálily.

Zima

I když to možná vypadá, že péče o živý plot končí na podzim, na jeden krok majitelé zahrad často zapomínají. V období sucha a teplot nad bodem mrazu by se rostliny měly občas zalévat, zvláště ty stálezelené. V zimních měsících nebo v předjaří si můžete odškrtnout ještě jeden úkol: živé ploty z opadavých listnáčů se dají zmladit, což se provádí u přerostlých nebo zanedbaných rostlin. Radikální řez ovšem v chladných měsících snesou pouze odolné druhy listnatých dřevin, u těch citlivějších raději termín hlubokého zmlazení odložte na březen nebo duben.

Foto: Shutterstock

10 nejoblíbenějších dřevin do tvarovaných živých plotů:

bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus)
buk lesní (Fagus sylvatica)
cypřišovec Leylandův (× Cupressocyparis leylandii)
dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii)
habr obecný (Carpinus betulus)
hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea)
ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)
tis červený (Taxus baccata)
zerav západní (Thuja occidentalis)
zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens)

Foto: Shutterstock

Volně rostoucí živý plot

Někdy na první pohled ani nemusí působit jako plot – skládá se totiž z jedné nebo ze dvou řad okrasných keřů, které záměrně necháte volně růst. Tato divočejší varianta, již tvaruje sama příroda, se hodí do každé zahrady, kde majitelé vítají druhovou pestrost a zeleň, která vypadá přirozeně.

Jaro

I když se u volně rostoucího živého plotu traduje, že se obejde bez údržby, není to tak úplně pravda. Po několika letech by mělo dojít ke zmlazení jednotlivých keřů. Hloubka a metoda řezu se ale plně odvíjí od rychlosti růstu a odolnosti dřeviny. Úplné zmlazení většinou snášejí jen ty nejodolnější keře s rychlým růstem. Mezi takové „rychlíky“ patří například zlatice, dříny (zvané též svídy) nebo různé keřové vrby.

U většiny keřů se ovšem provádí jen částečné zmlazení, kdy se každý rok odstraní pouze několik nejstarších výhonů, aby se keř průběžně obměňoval. Tento způsob zmlazení se doporučuje například u pustorylu či kolkvície. Některé keře se pak každoročně zkracují na vyšší pařez, nikdy se neodstraňují celé větve až k půdnímu povrchu. Tento postup zvolte u oblíbené komule Davidovy.

A u kterých keřů skutečně můžete řez zcela vynechat? Třeba u různých druhů muchovníku nebo u pomalu rostoucích magnolií. Během jara vám rostliny určitě poděkují, když je pohnojíte granulovaným hnojivem pro okrasné dřeviny, případně také můžete zamulčovat povrch půdy novou vrstvou mulčovacího materiálu. Zálivku k životu vyžadují pouze náročnější druhy keřů.

Foto: Shutterstock

Léto

V tomto období již neprovádějte žádný řez, živý plot můžete ponechat prakticky bez údržby. Pouze u některých dřevin se nabízí, abyste dle potřeby odstraňovali odkvetlé květy, ale není to nutnost.

Podzim

Volně rostoucí ploty jsou na podzim prakticky bezúdržbové. Pouze během dlouhodobého sucha je možné dřeviny zalévat.

Zima

V chladnějším období můžete provádět hluboké zmlazení keřů, které tento řez dobře snášejí. Stálezeleným druhům pak dopřejte v teplejším a suchém počasí zálivku, listnáče si poradí i bez ní.

Foto: Shutterstock

10 nejoblíbenějších dřevin pro volně rostoucí živé ploty:

dřín krvavý (Cornus sanguinea)
ibišek syrský (Hibiscus syriacus)
kalina obecná (Viburnum opulus)
kalina pražská (Viburnum × pragense)
kolkvície krásná (Kolkwitzia amabilis)
komule Davidova (Buddleia davidii)
muchovník Lamarckův (Amelanchier lamarckii)
pustoryl věncový (Philadelphus coronarius)
vajgélie květnatá (Weigela florida)
zlatice prostřední (Forsythia × intermedia)

Text: Lucie Peukertová, foto: Lucie Peukertová, Shutterstock

Volně rostlý, nebo raději tvarovaný?