Vrba pomáhá proti horečce

Rubrika: Bylinky a léčivé rostliny, Okrasná zahrada, rss-feed, Zdravá zahrada

Víte, že vrbová kůra stála za objevem a později i výrobou nejrozšířenějších léků proti chřipce, tedy aspirinu či acylpyrinu? A už dlouhá staletí před tím se odvar z této dřeviny používal ke snižování horečky a tišení bolesti.

Na evropském kontinentu roste mnoho různých druhů vrb, jen u nás jich najdete třicet. Za léčivou se považuje vrba bílá (Salix alba), protože obsahuje nejvíce glykosidu salicinu, jehož chemická forma – kyselina acetylsalicylová – je hlavní součástí známých léků proti chřipce. Jde o vlhkomilnou dřevinu náročnou na vodu, která zpevňuje břehy potoků i rybníků, jinde v přírodě neroste. Je dvoudomá, samičí jehnědy mají zelenou barvu, samčí žlutou. Kvete už od časného jara, v nížinách dokonce od března, proto se stává prvním výrazným zdrojem nektaru pro včely.

Salicin najdete i v jiných druzích vrb, ovšem aby byly považované za léčivé, měla by ho jejich kůra obsahovat alespoň jedno procento. Tato kritéria splňují vrba nachová (S. purpurea) a lýkovcová (S. daphnoides), která roste hlavně v Pobaltí a je na léčivé látky vůbec nejbohatší.

Léčivé účinky

Glykosid salicin zabraňuje tvorbě zánětlivých látek, výborně snižuje horečky a má také antirevmatické účinky. Působí ale až poté, co projde zažívacím traktem, kde se v játrech přemění na účinnou kyselinu salicylovou. Léčivý efekt tedy nastupuje s dvou- až tříhodinovým zpožděním, proto moc nepomáhá při akutních potížích. Ovšem účinkuje až dvanáct hodin, stačí ho tedy užívat jen dvakrát denně a hodí se pro dlouhodobou léčbu. Navíc nedráždí žaludek a trávicí trakt a nikdy nezpůsobuje vředy ani krvácení. Na rozdíl od syntetické kyseliny acetylsalicylové ale také neovlivňuje srážlivost krve, proto vrbová kůra na rozdíl od aspirinu neředí krev, tedy nepomáhá ani jako prevence srdečních chorob.

Pro lidi i vrbu

Kyselina salicylová je látka, která byla izolována právě z vrbové kůry již před téměř dvěma sty lety, konkrétně roku 1838 italským chemikem Rafaelem Piriou. Ale teprve na přelomu 19. a 20. století se z ní povedlo vyrobit aspirin. Salicin ovšem pomáhá nejen lidem, ale i samotné dřevině – uzavírá průduchy v listech, a tak zamezuje pronikání virové nákazy hlouběji do pletiv. Současně dokonce dochází i ke zvýšení teploty listů, které se tak brání množení virů, s nimiž se setkaly. Vrba je tak důkazem, že i listy rostlin se samy brání při napadení různými chorobami.

Jak ji usušit?

Vrbu bílou poznáte podle světlé hladké kůry a úzkých kopinatých listů s jemně pilovitým okrajem. K léčitelství se používá původní druh s pruty rostoucími vzhůru, dolů přepadávající smuteční vrby jsou pouze okrasným zahradním kultivarem. Z jejich dlouhých slabých výhonů byste příliš léčivé kůry nezískali. K tomu potřebujete silnější, dvou- až tříleté větve. Na jaře, kdy začíná stromem proudit míza, je na povrchu prstencovitě nařízněte a kůru z nich sloupněte v širších pruzích. Celé je usušte, najemno se drtí až těsně před přípravou odvaru. Správně usušená kůra chutná hořce, čím je chuť výraznější, tím více obsahuje léčivých látek.

 


Vrba bílá na zahradách

Na zahradách se vrba bílá pěstuje málo, a to kvůli vysokým nárokům na vodu. Pokud ale máte na pozemku vlhký kout nebo jste si tady postavili jezírko či potok, dobře u nich poroste. Mnohem častěji se však setkáte s převislými formami tohoto stromu, takzvanými smutečními vrbami. Třeba odrůda ´Tristis´ vynikne jen na velkém prostoru, dorůstá až do desetimetrové výšky. Pozor, pokud toužíte po známých a oblíbených kočičkách, musíte si vysadit vrbu jívu (S. caprea). Ta se často roubuje na kmínek, lépe tak vynikne. Pěstovat se dá i v menších květnících, pak je ale náročná na péči, potřebuje časté a dostatečné zalévání. Jinak dochází k přehřátí a zaschnutí kořenů a posléze celá dřevina uschne. To se stává i při výsadbě do jílovitých a těžkých půd, které všeobecně vrby nesnášejí.


Léčivé přípravky

Čaj z vrbové kůry
Nasypte do studené vody asi dvě rovné čajové lžičky, tedy dva až tři gramy, jemně nadrcené vrbové kůry a po půl hodině přiveďte pomalu k varu a pět minut přikryté vařte. Poté slijte. Pijte třikrát až pětkrát denně šálek horkého nápoje při léčbě nachlazení nebo lehčím průjmu. Pro léčbu chronické bolesti hlavy je třeba dávku zvýšit asi třikrát, tedy na osm gramů kůry v jednom šálku.

Pro vnější použití
Do čtvrt litru studené vody dejte polévkovou lžíci drcené vrbové kůry, přiveďte k varu a nechte dvacet minut, aby došlo k uvolnění tříslovin, které mají svíravý efekt. Ničí také choroboplodné zárodky a čistí tak těžko se hojící rány. Proto odvarem omývejte poraněná místa nebo na ně přikládejte vrbové obklady. Jde také o účinné kloktadlo při zduřelých mandlích, krvácení dásní nebo po vytržení zubu.

Čaj proti chřipce
Pro celodenní užívání smíchejte po dvaceti gramech nasekané vrbové kůry, plodů i listů hlohu, třicet gramů bezových květů a hrst sušených šípků. Dvě polévkové lžíce směsi nechte louhovat v půl litru vroucí vody, poté slijte a pijte týden dvakrát až třikrát denně šálek.

Proti horečce
Smíchejte po třiceti gramech drcené vrbové kůry, hlohových listů a květů, přidejte dvacet gramů lipových květů, patnáct gramů listů rozmarýny a trochu kořene anděliky. Polévkovou lžíci přelijte šálkem horké vody a nechte deset minut odstát. Pijte třikrát denně šálek, dokud horečka neustoupí. Léčba by neměla trvat déle než týden.

 

Dagmar Cvrčková

Vrba pomáhá proti horečce