Vypěstujte si zeleninu bez chemie

Rubrika: rss-feed, Zdravá zahrada, Zdravé pěstování

Přejete si zeleninu vypěstovanou bez umělých hnojiv a různých postřiků? Na vlastní zahradě je to docela snadné a přirozené. Navíc nezatěžujete prostředí zbytečnými toxickými látkami.

foto: Shutterstock

Bez chemických přípravků se na zahradě snadno obejdete a prospějete tak nejen sobě, ale i půdě – a ještě ušetříte. Místo nich postačí kompost a jako doplněk výživné jíchy připravené z plevele. Pokud máte zdroj poctivého hnoje nebo slepičinců, tím lépe, obejdete se však i bez nich. Zmíněná organická hnojiva se postarají nejen o výživu rostlin, ale s jejich pomocí vytvoříte kyprou, na humus a půdní mikroorganismy bohatou a dlouhodobě úrodnou půdu. Bez ní byste se bohaté úrody nedočkali. Navíc si ušetříte práci, protože takto kvalitně připravený záhon není třeba každoročně rýt. Stačí na jaře či na podzim přidat deset centimetrů silnou vrstvu kompostu. O provzdušnění se postarají žížaly, kterých tady bude hodně. Jejich aktivitu podpoříte tím, že povrch záhonu posypete čerstvě posečenou trávou, kterou si rády zatahují do podzemí.

Okamžitou výživu dodají rostoucí zelenině tekutá hnojiva, která si doma vyrobíte z kopřiv, přesliček, listů pampelišek a zbytků zeleniny. Stačí je nasekat, vložit do nádoby, zalít vodou a nechat tři týdny kvasit. Poté se ředí tak, aby zálivka příliš nezapáchala, tedy v poměru alespoň jedna ku deseti. Hnojíte jimi jednou týdně. Pro plodovou zeleninu jsou nejlepší zkvašené slepičince, připravíte je stejně, ovšem musejí se více ředit. Anebo se v zahradnických centrech podívejte po organických hnojivech, například tekutých koncentrátech z trusu.

foto: Shutterstock

Mulč pomáhá

K udržení kypré a zdravé půdy vám pomůže mulčování, jež navíc ušetří mnoho práce i vody. Brání totiž výparu vláhy, na povrchu záhonu se nevytváří škraloup a vy ho nemusíte neustále narušovat okopáváním. Když se nakonec rozloží, dodá zelenině i živiny. Tu můžete dokonce sázet přímo do vrstvy mulče, stačí ho na místě odrhnout. Při pěstování ze semen počkejte s nastýlkou, až sazenice povyrostou, nebo ji položte mezi řádky. Skvělým mulčem je posečená krátká tráva, zvláště na jaře, kdy hnojí a zahřívá. Pokládejte ji na záhony ve slabé vrstvě, aby nehnila, a postupně přidávejte. Použít můžete i vzdušnou slámu nebo suchou trávu, případně listí. Nastýlka potlačuje i růst plevele, i když ne dokonale. Plecím očkem nebo motyčkou však můžete mladé rostliny podseknout i pod vrstvou mulče a za slunného dne ho nechat ležet na místě. Anebo můžete po vzoru anglických zahradníků mulčovat pouze kompostem, i ten funguje skvěle.

Úkryt pro užitečný hmyz, foto: Shutterstock

Kombinujte různou zeleninu

Velké plochy jednoho druhu zeleniny lákají specializované škůdce i choroby. Proto jsou při biologickém pěstování tolik oblíbené smíšené kultury. Ale rady, které druhy zeleniny se rády mají a které nikoli, je třeba brát s rezervou, ostatně se často liší. Dokázat skutečný vztah různých plodin je totiž velmi obtížné. Stačí se ale řídit pravidlem, že spolu pěstované druhy by si neměly vzájemně konkurovat. Například můžete střídat řádky hluboce kořenící mrkve a cibule, která roste mělce, a kořeny si tak navzájem nepřekážejí. A přidat můžete i rychle a poměrně nízce rostoucí salát, který sklidíte dříve, nežli se další druhy rozrostou. S listovou zeleninou je výhodné kombinovat také kopr, který nevoní plžům ani běláskovi a nezabírá mnoho prostoru do šířky. Některé aromatické rostliny vůni zeleniny, která škůdce láká zdaleka, maskují obzvlášť účinně. Právě v tom tkví jejich ochranná funkce, škůdce přímo neodpuzují. Kolem zeleninových záhonů můžete vysadit aromatický lem z tymiánu, oregana nebo smilu, prospěšné jsou i jedlé letničky jako lichořeřišnice, měsíček a aksamitníky.

Larva a kukla užitečného slunéčka, foto: Shutterstock

Užiteční živočichové

K ochraně záhonů přispěje především pestrost celé zahrady. Pokud zde mají ptáci dostatek keřů a budek ke hnízdění, vysbírají při odchovu mláďat ohromné množství mšic a housenek. Jestliže se mají kam schovat škvoři a slunéčka, bude zátah na mšice, mery a jim podobné škůdce ještě účinnější. Kupříkladu larva slunéčka spotřebuje od vylíhnutí po zakuklení až tři tisíce mšic. Proto pozor na to, abyste beruščí vajíčka, larvy či kukly omylem nezlikvidovali jako škůdce.

Takzvaná biologická ochrana, kdy vytváříte vhodné podmínky pro život přirozených nepřátel škůdců, je jednoduchá, přirozená a účinná. Pokud se přesto škůdci přece jen rozšíří, stává se to ve sklenících, kam se jejich přirození nepřátelé nedostanou včas, pomohou nezávadné přípravky z řepkového oleje a lecitinu, případně mýdlová voda.

Modřinka si přináší housenku, foto: Shutterstock

Jak na choroby?

O něco náročnější je při ekologickém pěstování boj s chorobami. I jejich výskyt potlačuje pestrost, především v podzemí, kde ve zdravé půdě nedovolí jedny mikroorganismy a houby tak snadno jiným v tom, aby ovládly prostor. Ovšem za deštivého léta citlivá rajčata plíseň stejně napadne. Prevencí je volba odolnější odrůdy, například Primabella nebo pěstování takzvaných divokých rajčat. Zkusit lze také pěstování pod stříškou, ovšem na vzdušném místě. Odolnost vůči nejrůznějším chorobám rovněž podpoří postřik ze silného přesličkového nálevu bohatého na křemík. A také voda smísená s mlékem, nejlépe nepasterovaným. Nemáte-li ho k dispozici, kupte si ekologické postřiky s kaseinem, tedy rovněž založené na mléčné bázi, určené k prevenci houbových chorob.

Nejlepší prevencí proti chorobám je volba vhodného místa, většina zeleniny vyžaduje slunce, jen listová v horkém létě uvítá stín. Důležité je dodržet potřebné rozestupy mezi jednotlivými rostlinami, vyvarovat se přelévání, které houbové choroby podporuje, i přehnojování, to snižuje celkovou odolnost rostlin.

Vajíčka slunéčka, foto: Shutterstock

Jak začít?

Pokud si chcete ekologické pěstování vyzkoušet už letos, začněte přípravou záhonu. Odstraňte drny a navezte sem kompost. Nebo si práci zjednodušte, na zarostlou půdu položte karton tak, aby se kusy dobře překrývaly, a pak nasypte deseti- až patnácti centimetrovou vrstvu kompostu a lehce ji ušlapejte. Navrch můžete rovnou sít a sázet, a než se kořeny malých sazenic salátu nebo kedluben rozrostou, rozloží se. Pokud však v květnu sázíte již vzrostlejší sazenice cuket nebo rajčat, raději pod nimi karton proražte. Pokud byl na místě úporný vytrvalý plevel, bude se snažit prorůstat – je třeba ho včas odstranit, nebo pro první sezonu ještě navrch záhonu přidat mulčovací textilii. Hodí se pro mohutnější rostliny, které pěstujete ve velkých rozestupech.

Duben je ideální k výsevu nejrůznějších druhů salátů – vděčné jsou odrůdy určené k řezu listů, které můžete sklízet postupně a nečekat, až vytvoří hlávky. Přidat můžete ředkvičky, hrášek, roketu, kopr, listové hořčice a další orientální listovou zeleninu, mangold, lebedu – výběr osiva je velký a snadno vypěstujete i druhy, které v obchodě nenajdete. Hrášky zasuňte až čtyři centimetry hluboko a připravte jim oporu, drobná semena salátu naopak jen přitlačte k povrchu. Pozor na příliš hustý výsev, který budete muset probrat – doporučené spony naleznete na sáčcích s osivem.

V půli května pak můžete vysazovat sazeničky rajčat a paprik, cukety, okurky a fazolky pro sklizeň zelených lusků lze ještě vypěstovat ze semen nebo také vysadit.


Tip redakce

Jak na slimáky?

Pokud se připlazí na záhony slimáci, položte mezi rostliny slupku od melounu, večer se pod ní slezou a vy je tak snadno seberete. Nastražit můžete i pivní past ze zapuštěné PET lahve. S jejich likvidací vám pomohou ježci, ropuchy, ještěrky, střevlíci, případně parazitické hlístice, které lze pro tento účel zakoupit.


 

Viola Martinková, foto: Shutterstock

Vypěstujte si zeleninu bez chemie