Bylinky pro správný tlak

Rubrika: Bylinky a léčivé rostliny, rss-feed, Zdravá zahrada

Na oběhové problémy, které způsobují například vysoký či nízký tlak, pomáhají kromě léků i bylinky. Uvařte si třeba čaj z rozmarýnu, hlohu nebo srdečníku.

 

Hloh obecný

Crataegus laevigata

Hloh byl v minulosti považován za rostlinu s nadpřirozenými vlastnostmi – měl chránit lidi i hospodářská zvířata před zlými silami. Proto se vysazoval například do živých plotů. Jestli dokáže tato domácí dřevina zahánět duchy, se neprokázalo, je však známé, že jeho květy a mladé listy mají pozitivní vliv na srdce. Červené plody neboli hložinky se zpracovávají spíše na víno či povidla.

Nevysoký keř najdete na sušších slunných místech, nejčastěji na krajích luk či lesů, není třeba ho tedy pěstovat v zahradě. Dožívá se i stovek let, například v Anglii najdete běžně i pět set let staré hlohy.

PĚSTOVÁNÍ A SBĚR: Květy a mladé listy se sbírají od dubna do května, suší se ve stínu nebo i v troubě, kde ale nesmí teplota přesáhnout čtyřicet stupňů. Zralé hložinky se sklízejí zhruba od druhé poloviny září do října.

VYUŽITÍ: Hloh se nehodí pro léčení akutních problémů, pomáhá hlavně při prevenci a rekonvalescenci. Zlepšuje prokrvení věnčitých tepen, čímž stabilizuje srdce. Je spolehlivým lékem na takzvané stařecké srdce, kdy vylepšuje zásobení ochabující svaloviny kyslíkem. Hloh pomáhá rovněž při léčbě vysokého krevního tlaku. Čaj si uvaříte jednoduše – lžičku květů a listů přelijete čtvrtlitrem vroucí vody a necháte přikrytý čtvrt hodiny louhovat. Denně se pijí tři až čtyři šálky.

 

Srdečník obecný

Leonurus cardiaca

Tato léčivka pochází z Asie, časem se však rozšířila do celé Evropy. Řadí se mezi hluchavkovité, drobné růžové květy rostou v patrech nad sebou, pilovité listy vyrůstají z půlmetrových bohatě větvených stonků.

PĚSTOVÁNÍ A SBĚR: Srdečník můžete sbírat ve volné přírodě, nejde o chráněnou rostlinu. Pěstovat se dá i na zahradě, vyhovuje mu hlinitá půda s přiměřenou vlhkostí, na slunném místě bude obsahovat více léčivých látek. Kvetoucí nať se sklízí od června přes celé léto. Neodstřihuje se až u země, ale ve výšce asi třicet centimetrů, pak na konci sezony zpravidla vykvete ještě jednou.

VYUŽITÍ: Srdečník zklidňuje a vyrovnává činnost srdce, působí i na anginu pectoris, arytmii, posiluje srdeční sval a zároveň snižuje tepovou frekvenci. Jako většina bylin kardiovaskulární problémy přímo neléčí, pomáhá při prevenci a rekonvalescenci. Čaj se připravuje ze dvou lžiček sušené kvetoucí nati přelité dvěma decilitry vroucí vody, jež se nechá asi deset minut vylouhovat. Denně byste měli pít dva až tři šálky.

 

Jmelí bílé

Viscum album

S touto poloparazitickou rostlinou se setkáte prakticky na celém území Evropy, ovšem bývá problém ji získat – roste většinou vysoko v korunách stromů. Dá se i pěstovat, lepivé zralé bobule obsahují semena, která se snadno přichytí na silnější větve stromů, jen je třeba zachovat stejné skupiny a jmelí z jehličnanů roubovat na jehličnany a totéž platí i pro listnáče.

PĚSTOVÁNÍ A SBĚR: Nejvíce účinných látek má jmelí sbírané od listopadu do počátku jara. Jde o mírně jedovatou rostlinu, rizikové jsou především bobule. Pro léčbu se používají jen koncové větvičky se zelenými lístky nebo samotné lístky.

VYUŽITÍ: Ze jmelí se připravuje macerát, nikdy ne odvar, horká voda zničí léčivé účinky. Sušené větvičky a listy se máčejí přes noc, jednu kávovou lžičku jmelí zalijte šálkem studené vody. Rostlina pomáhá ke snížení krevního tlaku a zklidnění srdečního tepu, zlepšuje i stav cév při ateroskleróze. Macerát se užívá dvakrát až třikrát denně. Vždy je třeba plánovanou léčbu konzultovat s lékařem.

 

Pohanka obecná

Fagopyrum esculentum

Pohanka se častěji využívá jako alternativní obilnina. Kdysi sloužila k osetí nekvalitních půd, dnes se pěstuje hlavně proto, že její semena neobsahují lepek, a je tedy vhodná pro celiaky. Má ale i výrazné léčebné schopnosti – výborně prokrvuje a zahřívá organismus, přispívá i k prevenci arteriosklerózy.

PĚSTOVÁNÍ A SBĚR: Pohanka patří mezi rdesnovité rostliny, pěstuje se docela snadno. Na půdu je nenáročná, spokojí se i s chudšími písčitými stanovišti. Vysévá se na osluněné místo, za takových podmínek bude nať obsahovat nejvíce rutinu, látky podporující zdraví cév. Nať k lékařským účelům vyroste už osm týdnů po výsevu, stříhá se na počátku kvetení. Silné lodyhy se nesklízejí, jen horní část stonku.

VYUŽITÍ: Pravidelné užívání pohanky samotné i v čajových směsích podporuje prohřátí těla, proudění krve a mízy. Obsahuje i látky, které čistí cévy a blokují rozvoj arteriosklerózy. Nejjednodušší je příprava čaje z pohankové nati – dvě lžičky se nasypou do šálku vody, povaří se tři minuty a dalších deset se nechají louhovat. Pije se třikrát denně po dobu tří měsíců, potom následuje stejně dlouhá pauza.

 

Rozmarýn lékařský

Rosmarinus officinalis

Rozmarýn je krásně modře kvetoucí polokeř, který se sice snadno pěstuje venku na slunné terase, ale tuzemské zimy zpravidla nepřežije, proto je třeba počítat s jeho přesunutím na chráněné místo. Potřebuje spíš chladno a světlo, nároky se podobá třeba citrusům. Rozmarýn spolehlivě upravuje nízký tlak. Používá se hojně i v kuchyni.

PĚSTOVÁNÍ A SBĚR: Pokud chcete pěstovat rozmarýn na zahradě, vyberte si odolnější odrůdy, které když zesílí a povyrostou, jsou schopné chráněné textilií a vysokou nastýlkou venku přežít mírnější zimy. Bylince vyhovuje sušší propustná půda s vyšším obsahem vápníku. Nať se sklízí kolem termínu kvetení, tedy nejčastěji v květnu, a potom podruhé v srpnu.

VYUŽITÍ: Rozmarýn povzbuzuje krevní oběh a také aktivitu mozku, celkově stimuluje organismus, vede k prokrvení koronárních cév, tedy stimuluje srdeční činnost. Pomáhá při špatném periferním prokrvení, tedy studených nohou a rukou. Připravte si čaj z jedné lžičky sušených nebo dvou lžiček nasekaných čerstvých lístků či kvetoucí nati. Spařte je 150 mililitry vody a nechte asi sedm minut louhovat. Pije se dvakrát denně – ráno a v poledne.

 

Česnek kuchyňský

Allium sativum

Česnek kuchyňský i medvědí mají léčivé účinky. Ovšem je třeba ho jíst pravidelně, syrový a v dostatečné dávce.

PĚSTOVÁNÍ A SBĚR: Nejvíce účinných látek má česnek pěstovaný doma nebo získaný z ekologického zemědělství. Rostlina se spokojí i s chudší půdou, nesmí být ale příliš mokrá. Dostatek slunce pozitivně ovlivňuje obsah léčivých éterických olejů. Doma se dá využít i jeho nať a mladé květní stvoly.

VYUŽITÍ: Kromě výrazných antibiotických účinků česnek ovlivňuje i krevní tlak a stav cév, zabraňuje tvorbě krevních sraženin. Aby se projevil léčivý účinek česneku, je třeba denně užívat asi dva menší stroužky. Po třech měsících si ale musíte dát stejně dlouhou pauzu.

 

 

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock, profimedia.cz

Bylinky pro správný tlak