Meduňka na nervy i na žaludek

Meduňka by neměla chybět v žádné zahradě. Snadno se pěstuje a nabízí poměrně široké využití. Nechybí na vašich záhonech?

Meduňka (Melissa officinalis) patří do velice široké čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), podobně jako například dobromysl, levandule, tymián nebo saturejka. Všechny tyto rostliny lze využít nejen jako léčivky, ale také běžně při vaření.

Jak ji poznáte

Nezaměnitelná je pro meduňku vůně po citronech, kterou obsahují siličné žlázky v listech. Květy jsou drobné a vyrůstají vždy v paždích listů, nikoli v koncových lichoklasech, jako třeba u máty nebo šalvěje. Zpočátku jsou malé žluté, poté se jejich barva mění na narůžovělou či modravě bílou. Mezi další typické znaky se řadí čtyřhranné lodyhy s chloupky.

Meduňka pochází z arabského světa, do Španělska ji v 11. století přivezli Arabové a po kontinentu ji šířili karmelitáni, kteří ji pěstovali v klášterních zahradách. Proto se také kapky, obsahující meduňkový lihový extrakt, nazývají karmelitánské.

Pěstování a sklizeň

Meduňka potřebuje chráněné slunné místo s přiměřeně vlhkou půdou. V suchém prostředí jsou její listy tuhé, s malým obsahem šťávy i účinných látek. Pro přípravu čajů a nálevů se využívají mladé výhonky čerstvé natě, sbírané ještě před květem nebo právě na jeho začátku. Meduňka, podobně jako třeba máta, hodně roste, běžně má výšku kolem osmdesáti centimetrů. Na rozdíl od ní jen v omezeném množství tvoří podzemní oddenky, a trs tak zůstává na jediném místě podobně jako běžné trvalky.

Pozor na to, že nasušené listy ztrácejí časem svoji účinnost, skliďte si jich tedy jen tolik, kolik opravdu přes zimu spotřebujete. Zaměřte se raději na jejich kvalitu. Sklízejte je dopoledne po jedenácté hodině, v této době obsahují maximum éterických olejů. Nastříhané výhonky sušte opatrně ve stínu, lepší je nižší teplota. Snažte se je neobracet, aby se zbytečně při manipulaci nedrolily.

Meduňka se snadno množí dělením i semenem. Podle místa jejího původu se řadí mezi teplomilné rostliny, proto ji v chladnějších oblastech na zimu zakryjte listím, štěpkou, chvojím či jiným materiálem. Meduňka je i významná medonosná rostlina, která přiláká spoustu hmyzu. Proto na zahradu patří.

Obsah léčivých látek

Meduňkové listy obsahují flavonoidy a bioflavonoidy, což jsou látky s antioxidačními účinky, které chrání buňky před působením volných radikálů. Dále v nich najdete silice, kyselinu kávovou odstraňující karcinogeny, vitaminy B a C, minerální nebo éterické oleje.

Meduňka je známá především jako mírné, ale účinné sedativum a hypnotikum, často se používá rovněž ve směsi s podobně fungujícími rostlinami, například kozlíkem lékařskýma a chmelovými šišticemi. Pomáhá nejen jako spolehlivá bylina na dobrou noc, ale i proti dennímu stresu, navozuje pocit uvolnění a uklidnění při nervozitě a migrénách. Osvědčuje se také při dětské hyperaktivitě. Ve formě odvaru s medem ji už starověké a středověké lékařské knihy doporučovaly proti melancholii, pro vitalitu a dlouhověkost. Navíc podporuje imunitu, má antibakteriální a antiseptické účinky, uvolňuje hlen a pomáhá hojit rány. Může se bez problémů používat i v těhotenství. Pozor jen na její sedativní účinky, po jejím použití byste rozhodně neměli řídit.

Meduňka v kuchyni

Meduňka má také pozitivní účinek na trávení, který ji předurčuje i k hojnému používání v kuchyni. Cenné jsou především citrusové silice, které jídlu dodají příjemnou chuť, navíc také pomáhají při těžkém a pomalém trávení, plynatosti a bolestech žaludku. Rostlina se často používá jako doplněk sladké kuchyně, kdy se jejími lístky zdobí dezerty, moučníky, zmrzliny, ale třeba i koktejly či sklenka bílého vína. Neodolatelná je v ovocných salátech a lehkých želé. Hodí se také k lehkým masům, jako jsou ryby a drůbež, může se přidávat do studených omáček, majonéz a dipů. Lze ji také nakládat do octa, třeba spolu s estragonem.

Přípravky z meduňky

Čaj z listů meduňky – dvě čajové lžičky přelijte horkou, nikoli však vařící vodou. Nechte louhovat kolem sedmi minut pod pokličkou, bez ní by unikly léčivé éterické oleje, poté slijte. Pro dobré spaní se pijí se dva šálky denně, po večeři a chvíli před spaním.

Koupel – přelijte sto gramů čerstvých listů litrem vroucí vody. Bylinky nechte deset minut louhovat a poté slijte. Takto připravený nálev přidejte do mírně teplé vody a použijte jako uvolňující koupel.

Čerstvý výtažek z listů – padesát gramů jemně nasekaných čerstvých lístků meduňky se přelije dvěma sty mililitry vodky. Uzavřenou sklenici nechte stát asi tři týdny, její obsah ale denně protřepejte. Poté přeceďte a nalijte do kapacích lahviček. Dvacet kapek vniklého extraktu užívaného třikrát denně pomáhá pro celkové uklidnění, třicet kapek večer zase klidný spánek.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock

Více informací se nachází v dubnovém vydání z roku 2017.

Meduňka na nervy i na žaludek