Mikrobiom rostlin aneb Čí společnost jim prospívá?
Chcete přirozeným způsobem podpořit růst, plodnost a zdraví svých rostlin? Svěřte je do péče přátelských bakterií a hub!
Nikdy nejsme sami. Na sobě, a především v sobě hostíme miliardy mikroorganismů, které zcela zásadně ovlivňují naše zdraví i naši psychiku. V souvislosti s dobrou kondicí těla i ducha se často skloňuje termín „mikrobiom” – a mikrobiální osídlení pochopitelně mají nejen lidé, ale i rostliny. A protože z čerstvých výzkumů vyplývá, že jednotliví zástupci z říše flóry zdaleka jen nevegetují, nýbrž se umí „chovat” pěkně mazaně, asi nás nepřekvapí, že dovedou mikrobiom využít ve svůj prospěch. Tedy – pokud jim v tom zbytečně nebráníme.
foto Shutterstock
Mykorhiza aneb propojení s houbami
Pouhým okem ji obvykle nespatříte, netvoří nadzemní plodice. Nekonečná spleť mikroskopických houbových vláken (hyfů) se však ve zdravé půdě dá pokládat za všudypřítomnou. Když rostliny v pravěku poprvé vystoupily na souš, ihned ji potkaly – a s některými houbami navázaly spolupráci. Dobývat vodu a živiny z půdy totiž není žádná hračka. A i když kořeny pátrají lépe než Sherlock Holmes, spoluprací s houbami své schopnosti umocnily. Mikroskopická houbová vlákna nasávají vodu i vzácné minerály s mimořádnou efektivitou a o přebytky se s rostlinou ochotně rozdělí. Navíc vylučují růstové hormony, které kořenům prospívají, a také látky, jimiž je chrání před nepřátelskými houbami, třeba před postrachem zvaným Fusarium. Za tuto péči rostlina platí cukrem, kterého má při hojnosti vody a živin na rozdávání.
Houbová vlákénka obalují nebo prorůstají kořeny rostliny, za které nasávají vodu. Když se tenkých vláken nakupí mnoho vedle sebe, mohli bychom je vidět i pouhým okem – pokud bychom tedy rostlinu vytáhli ze země. foto Shutterstock
Jak využít houby při pěstování?
Rostliny podporované houbami mají prokazatelně vyšší výnos, rostou rychleji a snáze odolají chorobám. Houby jim dovedou zajistit nejen dostatek vláhy a fosforu, o který mívají rostliny nouzi, ale také hojnost dusíku či draslíku. K jednoleté zelenině se však vlivem stále narušované půdy nemusí ty pravé houby dostat. Proto se na trhu objevily přípravky s mykorhizními houbami. Nasypete je v podobě prášku ke kořenům při výsadbě, po navlhnutí se probudí. Jednotlivé skupiny rostlin dávají přednost různým houbám, podle čehož výrobci své přípravky sestavují. Kromě zeleniny, především plodové, prospějí ovocným i okrasným dřevinám i trvalkám. Vystříhejte se však používání fungicidů, kterými můžete symbiotické houby zahubit – ať už ty, které jste draze zakoupili, nebo ty, které v půdě přirozeně žily.
Přáli byste si, aby vaše rostliny opečovávali „hodní“ mikrobi? Pak máte o důvod víc, proč se na záhonech pustit do důkladného mulčování. To mikroorganismům vyloženě svědčí! foto Shutterstock
Které bakterie pečují o rostliny?
Rostliny uzavírají spojenectví také s bakteriemi – typicky s pomocnicemi, které umí fixovat vzdušný dusík. Některé druhy rostlin hostí tyto výtečné nájemníky ve svých kořenových hlízkách. Vzájemné výhody jsou nasnadě – rostliny nebudou nikdy trpět nedostatkem základní živiny, bakterie zase dostávají sladkou odměnu. Rozsáhlé výzkumy však odhalují další sítě vztahů. V jediné lžíci zdravé půdy žijí miliardy bakterií a kořeny svými výměšky některé z nich cíleně přitahují k sobě. Mohou rostlinám prokázat podobné služby jako výše zmíněné houby – usnadní jim příjem cenných prvků (fosforu, železa), neboť rozpustí jejich sloučeniny tak, aby je rostlina mohla přijmout.
Nitrifikační bakterie se rády „kamarádí” s hlízkami bobovitých rostlin. Uvnitř luskovin se pak dusík přemění na amoniak. foto Shutterstock
Spolupráce s mikroby? Ano, a ve velkém!
Přátelské bakterie tedy mají podobný význam jako naše střevní mikroflóra. Ta nám nejen umožňuje trávení, ale ovlivňuje naše tělo i v dalších směrech. A stejně tak i bakterie působí na své rostliny – dovedou podpořit jejich růst, odolnost vůči suchu i nemocem, zamezí přístupu nepřátelských bakterií do jejich blízkosti. A co dostanou na oplátku? Kořeny smění vzácné živiny za ty, kterých mají dostatek – jednoduše je vyloučí na povrch. Čím vitálnější je rostlina, tím více může rozdávat – proto mikrobi podporují i její zdraví. Vyplatí se rostlinám spíše spolupráce s bakteriemi, nebo houbami? Takové dilema neřeší a čile spolupracují se všemi najednou, klidně se stovkami druhů. Jakmile semínko vysune první kořínek, začnou „námluvy”. Některé rostliny dokonce cenné bakterie předávají svému potomstvu v semeni.
Tipnete si, na co se díváte? Takto vypadají bakterie, které žijí v kompostu, když si na ně posvítíte pod mikroskopem. foto Shutterstock
Čím podpoříte bakterie na zahradě?
Jako klasiku lze doporučit využití nitrifikačních bakterií, které poutají vzdušný dusík. Spolupracovat s nimi umí rostliny z čeledi bobovitých, proto se nemusíte starat o hnojení (alespoň co se dusíku týče) hrachu ani fazolí. Ale vyvstává tu stejná otázka, jako u mykorhizy – najdou si je kořeny v půdě? Časem pravděpodobně ano, ale můžete jim napomoci a k rostlinám je naočkovat. Buď pomocí zakoupeného přípravku, nebo troškou zeminy od již prosperující luštěniny. Rostliny, které díky bakteriím hromadí dusík ze vzduchu, můžete využít také jako zelené hnojení. Jde o chytrou, levnou a prospěšnou metodu, jak nakrmit a ozdravit půdu. Jednoduše záhon osejete hrachem peluškou nebo směsí, která se pro tento účel prodává. Než rostliny vytvoří semena, posečete je a lehce zapravíte do půdy, kterou jejich kořeny předtím nakypřily. Využít však můžete i vytrvalé rostliny, jež díky bakteriím umí poutat vzdušný dusík – například štírovník, čimišník a rakytník, vytrvalé jetele a vikve, vojtěšku či lupinu vlčí bob. Jejích kořenové vlášení, a stejně tak i hlízky skladující tuto živinu stále odumírají a tvoří se nové. Právě tyto odumřelé části se stávají zdrojem dusíku pro okolní rostliny.
Zvrátí mikrobi klimatické změny?
A čím přivítat ostatní bakterie, které mají pro zdraví rostlin evidentně zásadní vliv? V zemědělské praxi již proběhly pokusy, které prokázaly jejich výjimečné schopnosti. Díky vhodně aplikovaným mikrobům se výrazně zvýšily nejen výnosy, ale i odolnost vůči nepřízni klimatu. Můžeme jen doufat, že tato geniální přírodní metoda co nejdříve nahradí zhoubný koloběh, do kterého nás zavedlo používání pesticidů a umělých hnojiv. Na zahradě postačí, když rostlinám nebudete dobrou společnost vybíjet. Aplikaci pesticidů přežijí jen ti nejsilnější mikrobi a houby, nikoli však ti nejužitečnější. Dojde k narušení rovnováhy, podobně jako v našich střevech po léčbě antibiotiky. Rovněž přemíra minerálních průmyslových hnojiv působí neblaze. Složité předivo půdy a vzájemných vazeb nepodporuje ani rytí. Neposilujte s rýčem zbytečně, ale jen tam, kde to má smysl – tedy na těžší půdě. Zároveň do ní přidávejte hnůj, kompost, nebo třeba dřevěné uhlí pro vylehčení. Kvalitní, propustnou půdu za vás šetrně prokypří žížaly, pokud je podpoříte organickým hnojením a nastýlkou.
Bakterie & enzymy, práce všeho druhu
Kromě toho, že pečují o rostliny, konají mikroorganismy ještě spoustu další práce. Především rozkládají organické zbytky a zajišťují tak nekonečný koloběh živin. Toho můžete využít například při zakládání nového kompostu, který pro rychlejší start naočkujete násadou ještě ne zcela rozloženého surového kompostu, který mikroby přímo hýří, nebo zakoupeným startérem. Pracovitou sadu můžete rovněž dopřát žumpě či suchému záchodu, jehož obsah se díky ní dříve rozloží.
Pokud máte zahradu vyšperkovanou přírodním jezírkem, okrasným či koupacím, jeho průzračnost vám zajistí vodní rostliny – a opět bakterie. Čistou vodu si můžete pojistit aplikací kultur, které se prodávají pro čištění vody v jezírkách v suchém, neaktivním stavu. Ve vodě však ihned ožijí. Speciální bakteriální kultury slouží přímo k potlačení výskytu řas i fekálních bakterií a znovunastolení přírodní rovnováhy. Pokud řasy či sinice již příliš narostly a odčerpávají kyslík, start bakteriím ulehčí enzymy a huminové kyseliny. Bakterie hrají nezbytnou roli i pro fungování kořenových čistíren odpadní vody – i jejich nastartování můžete podpořit naočkováním těmi pravými pracanty.
foto Shutterstock
foto Shutterstock
Neviditelní hlídači
Nejen kořeny, ale i nadzemní části rostlinného těla osidlují nesčetné mikroorganismy. A mohou být buď přátelské, nebo patogenní, žijící na úkor rostliny. Některé biologické přípravky na ochranu rostlin využívají ty „hodné“ proti „zlým“. Jakmile prospěšné (či alespoň neškodné) bakterie či houby obsadí území, hlídají si ho. Přemnožení patogenních mikroorganismů brání i samotná rozmanitost ve zdravé půdě, kdy se navzájem udržují v rovnováze.
Viola Martinková
foto Shutterstock
Mikrobiom rostlin aneb Čí společnost jim prospívá?
