Zahrada plná překvapení
První rododendron do zahrady vysadili před čtyřiceti lety a roste tady stále. Doplnily ho pěnišníky a také azalky. Ovšem na podzim zde vládnou afrikány. „Pěstovala jsem je ze semen, měly být nízké a žluté,“ říká majitelka, které na záhonech právě kvetou afrikány krásně oranžové a vysoké.
Na pozemku o velikosti patnáct set metrů čtverečních vlastníci vytvořili z pěnišníků, azalek a také vzrostlejších stromů různá zákoutí. Nejenže díky nim místo působí trochu tajuplně, ale především zahradu nevidíte najednou celou – čekají na vás příjemná překvapení. Třeba když se před vámi objeví nádherný výhled do otevřené krajiny, na Nejdek a zvlněné kopce Krušnohoří.
Podzim ve znamení afrikánů
Na podzim zahradě dominují afrikány rostoucí mezi vzrostlými hortenziemi. Oranžové afrikány se majitelce zalíbily natolik, že je ve velkém množství pěstuje rok co rok. Hodně je na zahradě i vřesů a vřesovců, protože jsou poměrně nenáročné a ladí se zdejším terénem i okolím. Na jaře místo zdobí mohutné bíle a fialově kvetoucí pěnišníky a azalky. Na skalce kvetou hlaváčky, dryádky, nízké floxy a lýkovce. V létě patří zahrada denivkám, karafiátům a poléhavým janovcům. Výběr barev není náhodný, majitelka je výtvarnice, která má ráda zejména kombinaci bílé, růžové a modré.
Terénní úpravy
Samotnou zahradu majitelé budovali desítky let a snažili se o zachování maximální přirozenosti. Proto také zdejší studna s rumpálem je opravdu studna, ne jenom maketa. Do domu je už sice dávno zavedená voda, ale v roce 1969, kdy majitelé pozemek koupili, sloužila jako jediný zdroj vody. „Po válce netradiční dům, opuštěný německým majitelem, sloužil jako ubytovna, horská chata i jako skautská klubovna. Poslední majitelé nevydýchali věčné chození ke studni a dům byl náš,“ vypráví majitelka, jak k nemovitosti i zahradě přišli.
Půdorys pozemku je téměř pravidelný obdélník. Není to sice už poznat, ale celá zahrada je na skále, na předzahrádku se dokonce musela nejprve navézt zemina, než se začaly vysazovat rostliny. Původní svažitý terén majitelé značně zmírnili a upravili do kaskády rovin. Každý strom a keř tu má svoji historii. Majitelka přesně ví, proč stojí právě na tomto, a ne na jiném místě. „Zahrada se během let velmi měnila. Některé dřeviny jsme přesazovali, jiné káceli, některé uhynuly,“ vypráví. Jako jedny z prvních se sázela rododendrony, které dnes už dorostly do úctyhodné velikosti. Ten největší, který člení zahradu zhruba na dvě poloviny, tu je už od roku 1970.
Plot pod domem kryje kombinace zlatice, weigelie, červenolisté lísky a hortenzie latnaté. Souvislý pás keřů končí komulí. Nepřehlédnutelným solitérem je i vzrostlý zmarličník japonský neboli koláčovník. „Jeho žloutnoucí listy mi připomínají vůni čerstvých buchet. Škoda, že ji nejde uchovat – při sušení vymizí,“ dodává výtvarnice.
Zelenina sem také patří
Velikost pozemku dovolila vytvořit zde i užitkovou zahradu, kterou od té okrasné oddělují rybízy. Roste tu schizandra, endivie, mangold, kedlubny, mizuna, mibuna a další zajímavosti, včetně heřmánku. V malém skleníku se daří rajčatům, endivii, přes zimu salátu a petrželi. Za ním vznikl malý bylinkový záhon se šalvějí, tymiánem a řepíkem. „Dokonce si pěstuji i vojtěšku, vysadila jsem si keřík kustovnice a pod něj americké brusinky. Samé zdravé věci, které přidávám do mixu ovocných šťáv,“ vyjmenovává majitelka, která preferuje bio stravu.
Půvab starých stromů
Pozornosti kolemjdoucích neujde stará třešeň, jíž dělá společnost nízká jabloň. „Tu jsme raději obalili sítí, aby ptáci jablka neoklovali,“ komentuje paní domu. Dekorativní a plodná je i stará slivoň špendlík. Je tak vysoká a stará, že ji majitelé nechali porůst břečťanem.
Za domem se červená ptačí jeřáb, u horního plotu bují mohutná kanadské jedle. Ta se poněkud neplánovaně rozrostla a zasahuje až k vedení vysokého napětí, proto ji energetici pravidelně seřezávají.
Pobyt v zahradě majitelům zpříjemňuje terasa. Je lemovaná lobelkami a floxy a odstíněná pásem rododendronů a azalek. S plotem, který prochází kolem terasy a je porostlý červeným přísavníkem, příjemně kontrastuje rozkvetlá žlutá keřovitá mochna. Svah od terasy dolů směrem do zahrady pokrývají vřesy, vřesovce, nízké jalovce, kapradiny a další zeleň. I tady se uplatnil trs afrikánů, který dělá společnost kvetoucímu vřesu.
Radka Borovičková, foto Zdeněk Roller
Zahrada plná překvapení
