Zahrada přátelská ke zvířatům

Rubrika: Doplňky pro zahradní živočichy

Ačkoli nám špačci často „sklidí“ třešně ještě předtím, než stihnou dozrát, nebo slimáci ochutnají salát dřív než my, můžeme obecně říct, že vídáme nejrůznější živočichy na zahradě rádi. Někteří z nich jsou navíc užiteční, je proto dobré jim zajistit dostatek úkrytů a míst k hnízdění.

Ke stavbě hmyzího hotelu využijete i staré palety.

Aby se u vás na zahradě zvířecím obyvatelům líbilo, měli by v ní najít dostatek keřů, travin a různých rostlin a vodu k pití. Vniveč nepřijde ani hromádka kamení, kupka staré trávy, odumřelý kmen, kořeny nebo pařez. Pod kůrou či trávou se rády schovávají například berušky.

Hnízda pro ptáčky

Ptačí švitoření k zahradě patří. Ve volné přírodě mají ptáci stále méně možností k hnízdění, protože ubývá nezastavěných ploch, křovin a remízků a na škodu jsou i příliš pečlivě udržované parky a zahrady. Umístěním hnízdních budek v zahradě tak můžete přispět k zachování druhové rozmanitosti. Budky by neměly být moc blízko u sebe, aby ptáci mohli volně létat dovnitř a ven a aby si vzájemně nekonkurovali a měli dostatek potravy. Na zahradu o rozloze 400 metrů čtverečních postačí čtyři až pět budek rozmístěných osm až deset metrů od sebe.

Komu jakou budku

Nejvhodnějším materiálem pro ptačí budku je dřevo, dřevobeton či pemzobeton. Budky z kovu či plastu málo tepelně izolují a špatně v nich cirkuluje vzduch. Pro různé druhy ptáků by budky měly mít odlišné rozměry i vletové otvory. Sýkorkám modřinkám, uhelníčkům a parukářkám i vrabcům polním vyhovují budky o rozměrech 25 x 25 x 45 cm s vletovým otvorem o průměru 27 mm. Budka s větším otvorem (32–35 mm) je vhodná pro sýkory koňadry, vrabce domácí a brhlíky lesní. Ptačí budka o rozměrech 25 x 25 x 30 cm, která nemá vletový otvor, ale napůl otevřenou přední stěnu, přiláká konipasa bílého, lejska šedého, rehka zahradního i červenku. Špaček potřebuje vletový otvor o průměru 42–50 mm a dno budky by mělo mít rozměry 20 x 20 cm.

Kam s nimi

Ptačí budka musí být mimo dosah koček a kun, pro vajíčka a mláďata ale představují nebezpečí i zdánlivě neškodné veverky. Budku můžete zavěsit na zeď, na trám, pod přesah střechy i na strom. Mějte ale na paměti, že hřebík časem zreziví a může strom poškodit. Lepší je proto drátěné oko kolem větve. Aby však drát nepoškodil kůru, obalte ho kouskem zahradní hadice. Vletový otvor směřujte na jihovýchod nebo na východ, protože větry vanou nejčastěji od západu nebo severozápadu. Navíc by budka měla být mírně nakloněná, aby do ní vstupním otvorem nepršelo. Ideální umístění je ve stínu či v polostínu. Tip: Budka pro špačky vyžaduje větší „revír“ než budka pro sýkorky či vrabce. Zavěsíte-li budku na třešeň, špaččí rodinka sice pár třešní spořádá, zato ale bude vehementně bránit strom proti cizím ptákům, takže vám z úrody víc zbude.

Zimoviště pro ježky

Zimoviště pro ježky.

V zahradě žijí kromě ptáků i další pomocníci, kteří ji zbavují škůdců, například ježci. Hlavně na podzim potřebují velké množství potravy, protože si musejí vytvořit tukové zásoby na zimu. Není dobré brát ježky na zimu do sklepa nebo do garáže. Můžete jim ale pomoci tím, že na zahradě ponecháte kupku shrabaného listí, aby ji ježci mohli využít při budování hnízda. Listí dobře izoluje a chrání ježky během zimního spánku. Pokud se rozhodnete koupit nebo vyrobit ježkům domeček, tzv. ježník, měli byste ho umístit na klidné místo chráněné před sněhem, deštěm i přímým sluncem. Ježci se ale spokojí i se zmíněnou hromadou listí překrytou větvemi – čím větší, tím lepší. Vezmou zavděk také prknem opřeným o zeď, materiál na hnízdo si pod něj už nanosí sami. Nastěhují se i do dřevěné palety a milují dutiny všeho druhu – pod zahradním domkem, včelínem a dokonce i pod psí boudou.

Hmyzí hotel

Myslet bychom měli také na příslušníky hmyzí říše. Například divoké včely a samotářské vosy si zakládají hnízda v dutinách stromů, v zemi nebo v puklinách kamenů. Nemusíte se ale bát žihadel. Jde o mírumilovné živočichy a ani hnízdo v blízkosti terasy nepředstavuje nebezpečí. Naopak, budete moci pozorovat, jak včelky snášejí do hnízda potravu a stavební materiál. Máte-li dost místa, můžete si zřídit tzv. hmyzí hotel – zeď s úkryty pro různé druhy hmyzu.

Dřevo i bambus

Výplň domku tvoří přírodní materiály, které hmyzu slouží jako úkryt i ve volné krajině.

Hnízda pro hmyz je možné zhotovit například z větví černého bezu, dřevěných kulatin nebo ze špalíčků dřeva nařezaných na délku zhruba osm centimetrů. Všechny kusy z čelní strany provrtejte (otvory by měly mít průměr 3–6 mm a hloubku minimálně šest centimetrů), svažte do otýpky nebo sestavte do tvaru domečku a zavěste na chráněné místo místo. Případně vezměte zbytek trámku, seřízněte ho do tvaru domečku, zepředu vyvrtejte otvory, opatřete ho stříškou ze dvou prkének a drátěným očkem na zavěšení. K výrobě hmyzího domku lze využít i bambusové tyčky různých průměrů. Stačí je nařezat na zhruba osmicentimetrové kousky a řezné plochy začistit rašplí nebo smirkem. Dutiny by měly být průchozí po celé délce. Dřevěnou bedničku zhotovenou podle množství tyček obraťte přední stranou nahoru, na zadní stěnu naneste asi dva centimetry silnou vrstvu mrazuvzdorného lepidla na dlaždice a kousky bambusu do něho zatlačte. Datel, který by z nich chtěl dolovat larvy hmyzu, je nevytáhne.

Cihlový domeček

Jednoduchým řešením pro hmyz je i děrovaná pálená cihla. Nové cihly mají drsný povrch a ostré okraje otvorů, proto je potřeba je zbrousit do hladka rašplí. Na jednom konci vyvrtejte do bočních stran cihly otvory pro zavěšení, ohněte silný drát, jeho konce zahněte a zasuňte do otvorů. Pak smíchejte hrnčířskou hlínu s vodou na hustou kaši a dřívkem ji vtlačte do děr v cihle. Některé díry nechte volné a zasuňte do nich kousky bambusu tak, aby pár centimetrů vyčnívaly. Do měkké hlíny na předku cihly udělejte otvory o průměru 3–6 mm a pak je ze zadní strany cihly uzavřete trochou hliněné směsi.

Bydlení v konzervě

Na podzim můžete také nařezat pružné větve černého bezu, zbavit je listů a postranních výhonů a nůžkami nastříhat na kousky odpovídající výšce plechovky od konzervy. Čerstvá bezová „duše“ je měkká, proto je nutné nechat větve asi tři měsíce schnout a teprve pak vyvrtat slepé otvory na délku vrtáku. Kousky bezu naskládejte do plechovky otvory vzhůru. Měly by být natěsno, aby je nevytáhli ptáci slídící po hmyzu. Pak už jen zbývá připevnit kus drátu na zavěšení a plechovku natřít barvou šetrnou k životnímu prostředí. Je také možné svázat asi půl metru dlouhé větve dřevin s měkkou dření do otýpky, nechat je přes zimu vyschnout a pak otýpku zavěsit šikmo (pod úhlem 45° kvůli odtékání vody) na stěnu, plot nebo kmen stromu. Některé druhy hmyzu, například divoké včely, si větve vyhlodají samy

FOTO: PROFIMEDIA. CZ A ARCHIV FIRMY ZAHRADA POHODA

Zahrada přátelská ke zvířatům