Zahrada zero waste

Rubrika: Ochrana rostlin a zahrady, Péče o zahradu

Zero waste neboli nula odpadu je životní styl, který můžete vyznávat i v zahradě. Dokonce je tady jednodušší než v domácnosti.

Shrabané listí i posečená tráva nemusejí končit v kompostu nebo ještě hůř v popelnici – použijte je jako mulč, který brání odpařování vody ze záhonů, a tak nebudete muset tolik zalévat. Přispívá i k vyšší úrodnosti půdy a také potlačuje růst plevelů. Víte, co všechno se dá k nastýlce využít?

 

Listí

Listí je nejpřirozenější mulč, stačí ho jen shrabat. Chrání půdu a kořeny rostlin před výkyvy teplot, zvláště za holomrazů je listová nastýlka velmi užitečná, a zatímco se pomalu rozkládá, obohacuje zeminu o živiny a podporuje činnost půdních bakterií. Listí můžete využít v okrasné zahradě, kde za něj budou vděčné například cibuloviny, i v zeleninových záhonech. Použít lze jakýkoli druh kromě ořešákového, které obsahuje látky brzdící růst. Do kompostu ho ale klidně přidejte, škodliviny se časem rozloží.

 

Posečená tráva

V průběhu jara a léta mnozí zahrádkáři nevědí, kam s posečenou trávou. Přitom ideální místo jsou záhony, tedy pokud ji použijete správně. Na rozdíl od vzdušného listí ji nastýlejte jen v tenké vrstvě tří až pěti centimetrů, aby neplesnivěla, a podle potřeby ji přidávejte. Kromě ochrany rostliny i pohnojí, a to poměrně brzy – na rozdíl od listí a třeba i slámy bohatých na uhlík je čerstvá tráva plná dusíku. Při rozkladu mírně hřeje, proto jí zamulčujte teplomilnou zeleninu. A také vám záhony prokypří. Jak? Chutná žížalám, které si ji z povrchu půdy zatahují do svých chodbiček, které jsou tím nejlepším provzdušněním. Poté půdu ještě obohatí o svůj trus, prvotřídní hnojivo. Kromě trávy můžete podobně použít jakýkoli plevel bez zralých semen.

Sláma

Funguje podobně jako listí, ovšem bývá složitější si ji opatřit. Zvlášť u té pocházející z ekologického zemědělství to není vždy úplně snadné. Sláma je populární především při nastýlání jahod, kdy chrání nejen rostliny a půdu, ale také zrající plody před ušpiněním. Podobně poslouží i u jiné zeleniny, jen je lepší ji na záhony nenastýlat brzy zjara, protože jinak by zpomalovala prohřátí půdy. Ovšem podzimní mulčování naopak pomůže teplo uchovat.

 

Kůra, štěpka, jehličí

K zakrytí trvalkových záhonů lze použít i jehličí, kůru nebo štěpku, kterou si vytvoříte z větví po pravidelném prořezávání stromů a keřů. Malé elektrické drtiče si lze koupit, velké a výkonné benzinové se vyplatí půjčit si.

U štěpky použití závisí na druzích stromů, ze kterých pochází. Z opadavých listnáčů je univerzálním materiálem, který poslouží k mulčování i tvorbě cestiček a někteří pěstitelé ji využívají i na zeleninové záhony. V počáteční fázi rozkladu půdu do jisté míry ochuzuje o dusík, ale ten snadno doplníte dávkou kompostu, trávy, výluhu z kopřiv nebo trusu. Poté je štěpka pro půdu velmi přínosná, podporuje tvorbu humusu. Dá se koupit v zahradnictví i na pile, můžete si ji ale i sami vyrobit, pokud máte k dispozici větve z prořezávek. U štěpky pocházející z jehličnanů platí totéž, co pro kůru – hodí se ke kyselomilným rostlinám.

Dřevěné uhlí

Dřevěné uhlí se k vylepšení půdy využívá tisíce let. Zeminu provzdušňuje, váže na sebe živiny, které se díky tomu neodplaví, ale rostlinám dostupné zůstanou. Chrání mikroorganismy, jež jsou pro zdravou půdu nezbytné. A podobně je užitečné i jako mulč – lehký, trvanlivý, vzdušný, sloužící také jako zásobárna vláhy. Černé lesklé kousky dřevěného uhlí vypadají na záhonech nezvykle a pěkně. Můžete je zakoupit, ale také z různých zbytků větviček i skořápek od ořechů sami vyrobit. Takzvaná pyrolýza se provádí bez přístupu vzduchu, dnes místo klasických milířů poslouží i jednoduché kovové sudy.

Štěrk, oblázky a kačírek

Kámen v mnoha podobách sice půdu nehnojí, ovšem před erozí ji chrání. Především v trvalkových záhonech jsou tyto materiály vděčné, ocení je především suchomilné rostliny. Udržují jejich báze v suchu a střádají v sobě teplo. V drobnějším ostrohranném štěrku se mohou snadno přesévat i suchomilné letničky a rozrůstat polštářovité bylinky a skalničky.

 

Viola Martinková

Zahrada zero waste