Jarní ochrana ovocných stromů. Víte, jak začít?


Na začátku jara se probouzejí nejen ovocné stromy, ale i škůdci a choroby, které je napadají. Abyste ochránili budoucí úrodu, je potřeba se s prevencí proti těmto ničitelům zabývat už teď. Víte, která opatření se provádějí jako první?

jarni1

Nejen škůdci a choroby dokážou zničit velkou část úrody ovocných stromů. Pozor byste měli dávat i na počasí, a to zvlášť v době kvetení. Jestliže jsou v tomto čase hlášeny teploty klesající pod nulu, je to pro stromy devastující, což platí hlavně pro dříve kvetoucí peckoviny. I proti mrazům však existují speciální postřiky.

Kadeřavost broskvoní

Kadeřavost patří k nejvážnějším onemocněním broskvoní, a tak ochraně proti ní se prostě nevyhnete, ať chcete nebo ne. Může za to houba Taphrina deformans, která každoročně způsobuje veliké škody v zahrádkách i velkých sadech. Neošetřené nebo špatně ošetřené stromy zaostávají v růstu, deformují se výhonky i listy, kondice broskvoní se razantně oslabuje a úroda se snižuje, jestli se vůbec nějaké dočkáte. Toto onemocnění často vede až k úhynu stromů, bez ohledu na jejich skutečné stáří. Šíření houby podporuje deštivé počasí před a v čase rašení.

Přesný termín ošetření se všeobecně určit nedá, protože to je závislé na klimatickém typu dané oblasti a často se tedy liší. Nejvhodnějším jarním termínem pro zásah je období nalévání pupenů, kdy houba přechází ze šupin pupenů do vyvíjejících se listů. Fenologicky se nazývá období mezi naléváním pupenů a takzvaným myším ouškem, který je hraničním termínem, kdy je ještě choroba velmi citlivá na postřik. Ten proto musíte provést o trošku dříve. Doba vhodná pro zásah trvá deset až čtrnáct dní. Tento zákrok lze provést i na podzim, po opadu listí.

Vhodné jsou přípravky s obsahem mědi nebo síry, na trhu jich najdete dostatek. Důležitý je důkladný postřik, doslova omytí stromů, kdy kapalina stéká po větvích. Jen tak se dostane do každého pupenu. V případě deštivého počasí v době rašení se doporučuje nejpozději do počátku kvetení postřik ještě jednou zopakovat, aby byl účinek zaručen. V tomto termínu se ale používají pouze organické fungicidy.

jarni2

Přezimující škůdci

Typickým jarním zásahem je také postřik proti přezimujícím škůdcům, což jsou nejčastěji mšice, štítenky, puklice, píďalky a další škodlivý hmyz. Pokud jste v předchozí sezoně zvládli ochranu dobře a přes zimu jste se poctivě starali o sýkorky, můžete na devadesát procent toto ošetření vynechat. Jestliže si ale nejste zcela jistí, nechcete riskovat nebo byste rádi škůdce maximálně omezili, pořiďte se přípravek kombinující insekticidní a olejové složky. Pro co nejlepší účinek je potřeba vydatná dávka a co nejvyšší teplota v době ošetření, dosahovat by měla patnácti stupňů. Stromy by už v každém případě měly být narašené, tedy mezi fází myšího ouška a kvetením. Tento ochranný zásah účinkuje proti vajíčkům a mladým vývojovým stadiím škůdců.

Moniliová spála

Samostatnou kapitolou je moniliová spála květů a výhonků, a to zejména u meruněk a višní. Onemocnění se projevuje v době květu nebo krátce po něm jako velmi rychlé usychání celých kvetoucích výhonů, které odumřou doslova v několika dnech a vypadají jako spálené. V případě deštivého a chladného počasí, kdy se teplota pohybuje pod dvanácti stupni, tato houba dokáže zlikvidovat i celou úrodu. Za takových podmínek je totiž doba kvetení velmi dlouhá, čímž se zvyšuje riziko napadení. Často dochází také k velmi vážnému poškození stromů, ve výjimečných případech i k jejich úhynu.

Houba přezimuje na opadaném listí a napadených plodech. Jejich vyhrabání na podzim a dezinfekční postřik v téže době znamenají významnou prevenci, která dokáže zabránit jarní infekci. K napadení houbou dochází právě v době kvetení, kdy se dostává prostřednictvím květů do výhonů.

Ochranný zásah musí přijít těsně před kvetením. Stromy se ošetří pečlivým postřikem a vhodným přípravkem. Během následujícího období kvetení se s ohledem na včely další zásahy zpravidla neprovádějí. V případě nepříznivého počasí lze postřik provést i v době kvetení, ale pouze v noci, kdy včely nelétají. V teplém počasí a stromy odkvetou rychle, proto stačí jen dvě ošetření, přičemž to druhé se provádí těsně po odkvětu.  

Ochrana proti mrazíkům

Poškodit úrodu dokážou nejen houby a choroby, ale o mrazíky. I před nimi je tedy nutné stromy chránit, zásah se tedy provádí v případě, kdy jsou v době kvetení hlášeny teploty klesající pod nulu. To je pro kvetoucí stromy devastující, což platí hlavně pro dříve plodící peckoviny. Rozsah škod závisí na délce chladné periody, ale i na kondici stromů, vlhkosti půdy a dalších podmínkách.

Nejjednodušším způsobem ochrany je zvýšení teploty vzduchu. To se kdysi provádělo třeba pálením pneumatik nebo jiných materiálů, což je dnes z ekologických důvodů nemožné. Nahrazují je parafínové svíčky, které se volně prodávají a dokážou hořet velmi dlouhou dobu. Zapalují se navečer ještě před poklesem teploty, a zhasínají až ráno, kdy rtuť teploměru zase vystoupí nad kritický bod.

Alternativou jsou také chráněné ohniště nebo kotle, v nichž se celou noc udržuje oheň. V tomto případě je potřeba dávat velký pozor, aby plameny nepoškodily přímo ošetřované stromy. Mrazy se rády vracejí, proto je třeba být v pohotovosti i dvě tři noci po sobě.

Dalším protimrazovým opatřením je postřik. Tento způsob zvolte v případě, kdy k poklesu teploty dojde náhle. V sadech se provádí pomocí speciální soustavy protimrazové závlahy, v zahradách si vystačíte s obyčejnou hadicí s jemným rozptylem a vodou. Ta začne na ošetřovaných stromech postupně zamrzat a vytvořený led přikryje rozvinuté květy, což je žádoucí. Led totiž vytvoří skupenské teplo a teplota uvnitř se pohybuje těsně pod nulou. To květům neublíží, naopak námraza je chrání před nižšími teplotami, které jsou v okolí. S postřikem se pokračuje do doby, kdy bude opět nad nulou a led začne odtávat.

Další možností je také protimrazový postřik přípravkem Cropaid, kterým se snižuje u rostlin bod mrazu až na mínus sedm stupňů. Tento přípravek se aplikuje v zředěné formě na ohrožené stromy, ty potom vyprodukují větší množství speciálních bílkovin a aminokyselin, které působí protiúrazově a současně se zlepší i celkový stav rostliny. Aby tento přípravek dobře zabral, je třeba ho provést dva dny před příchodem ochlazení, docela dobře ale funguje i když ho aplikujete šest hodin před kritickým ochlazením. V zahradách se tento přípravek používá v koncentraci půl litru na sto litrů vody.

Marián Komžík, foto autor

Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Flora titulka_03_16

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.


Komentáře

Napsat komentář