Pastinák – zelenina jen pro gurmety?


Ve středověku bylo pěstování pastináku rozšířeno po celé Evropě, dokud se v 19. století neobjevila cukrová řepa. Tehdy sloužil povařený pastinák jako sladidlo – šťáva se nechala odpařit a hnědá hmota se užívala jako med. I pastinákové víno bylo považováno za stejně kvalitní jako malvaz a v Irsku se běžně pilo pastinákové pivo. Dodnes se pastinákem v Itálii krmí prasata chovaná na parmskou šunku, jen u nás je pastinák stále popelkou.

Několik rostlin nechte na záhonu – příští rok vykvetou a přivábí užitečný hmyz.

Několik rostlin nechte na záhonu – příští
rok vykvetou a přivábí užitečný hmyz.

Podmínky a výsev
Na půdu je pastinák nenáročný, je odolný proti mrazu a přes zimu může zůstat na záhoně. Vysévá se přímo do půdy v druhé trati od února do června, do řádků vzdálených 40 centimetrů a dvoucentimetrové hloubky. Semena klíčí hodně pomalu, podle teploty 7–21 dní, proto mezi řádky pastináku vysejte značkovací plodinu, třeba rychle klíčící ředkvičku nebo salát. Vzešlý porost se jednotí ve stadiu tří až čtyř pravých listů na vzdálenost 9–12 centimetrů. A pokud vám nevzejde například petržel, může ji nahradit spolehlivý pastinák, který se seje později a do zimy ještě dobře naroste.

Nemoci, škůdci a odrůdy

Ve středověku bylo pěstování pastináku rozšířeno po celé Evropě, dokud se v 19. století neobjevila cukrová řepa.

Ve středověku bylo pěstování pastináku
rozšířeno po celé Evropě, dokud se
v 19. století neobjevila cukrová řepa.

Pastinák je náchylný k chorobám a škůdcům stejně jako jiná kořenová zelenina. Při hodně časném výsevu či na ulehlých půdách trpí černou hnilobou. Chemická ochrana proti této chorobě neexistuje, vysévejte proto pastinák později, zlepšete propustnost půdy, udržujte neutrální půdní reakci, střídejte plodiny a vysévejte odolné odrůdy. Třeba odrůdu ‚Albion F1′ z anglického šlechtění, která má kořeny řepovitého tvaru a nejkratší vegetační dobu (asi 190 dnů), tj. o měsíc kratší než ostatní odrůdy. Od českých šlechtitelů máte na výběr dvě odrůdy – ‚Bielas‘ s dlouhými bílými kořeny a ‚Dlouhý bílý‘ vhodný pro těžší vlhčí půdy. Pastinák napadá také pochmurnatka mrkvová a ještě pozor na myši, při přemnožení dokážou dost poškodit přezimující porost. Sklízí se totiž až do května, později už rostlina vybíhá do květu (pastinák patří mezi dvouletky).

Pastinák v kuchyni
Konzumní částí pastináku je aromatický a sladký kořen, který chutí připomíná mrkev, má však až třikrát více cukru. Vysoký je i jeho obsah vitaminu C, draslíku a silic, které mají diuretický účinek a povzbuzují chuť k jídlu. V kořenech je také obsažen alkaloid pastinacin, který tlumí křeče hladkého svalstva. Pastinák se nejčastěji přidává do polévek, můžete ho ale použít i k přípravě salátu a pastinákové kaše. Pokud kořen vystavíte na několik týdnů teplotám okolo bodu mrazu, zesládne a získá lepší chuť. Pastinák vařený v páře je možné smažit na másle a podávat posypaný petrželkou nebo zapéct v grilu s parmazánem. Kořeny uvařené v páře podélně rozkrojte a nechte zkaramelizovat s máslem, hnědým cukrem a muškátovým oříškem. Zajímavou chuť má i takto uvařený pastinák posypaný sekanými vlašskými ořechy a ochucený kapkou sherry.

FOTO: SHUTTERSTOCK

Pastinák – zelenina jen pro gurmety?


Komentáře

Napsat komentář